V posledních letech se pekařům podniká čím dál hůř, vlastně už to horší téměř ani být nemůže: podpora státu směrem k malému a střednímu podnikání se mění na byrokratickou zátěž a nekompromisní tlak na ceny ze strany velkých obchodních řetězců dělá z pekařiny ztrátové podnikání. Uvědomují si spotřebitelé, tedy všichni občané České republiky, kteří alespoň jednou denně konzumují rohlík, chléb, koláč či bagetu, že tím vším netrpí jen nějací „naši pekaři“, ale především oni sami? Neúměrný tlak na ceny pekařských výrobků může totiž negativně ovlivňovat jejich kvalitu.

Je zajímavé, jak se v průběhu posledních 20 let mění cenové trendy a většinou směrem vzhůru. Dlouhodobě se zvyšují ceny nákladových vstupů, roste finanční zátěž podnikatelů způsobená rostoucí administrativou... Ale kupodivu, dodavatelské ceny pekařských produktů klesají. Podle údajů ČSÚ klesly ceny pekařských výrobců oproti roku 2008 u chleba o 8 % a u pšeničného pečiva dokonce o 22 %.

            Cenový vývoj pečiva je nejlépe vidět na nejprodávanějším výrobku, klasickém rohlíku. Ještě v roce 2008 stál rohlík v obchodě 2,50 Kč, dnes je to v marketech obvykle o korunu méně, tedy 1,50 Kč. Na konkurenční boj mezi řetězci doplatili nejvíce pekaři. Ti aby přežili, dodávají dnes rohlík do řetězců za tak nízké ceny, že nestačí pokrýt ani náklady na výrobu a dopravu do marketů. Další příklad je tradiční český chléb. Podle posledních údajů ČSÚ stojí kg chleba v Česku necelých 22 Kč (21,48 Kč dle březnové zprávy ČSÚ). Je tedy o 20 % levnější než benzin. Např. v Německu či Rakousku je situace zcela jiná: bochník chleba tam v pekařství stojí o 50 % víc než litr benzinu u čerpací stanice.

            Pekárenský a cukrárenský obor v ČR, který má podle „Panoramy potravinářského průmyslu“ roční obrat okolo 31 mld., nevytváří prakticky žádný zisk, a nemůže se tak rozvíjet. V ro-

ce 2014 byl zisk celého oboru pouhých 395 mil. a kvůli poklesu cen pečiva jsme za rok 2015 muselo odvětví skončit dokonce v celooborové ztrátě. Naproti tomu dle údajů z médií mělo vloni pět nejziskovějších nadnárodních obchodních řetězců souhrnný zisk vyšší než 6,3 mld. Kč.

            Pekaři by rádi upozornili řetězce v zájmu spotřebitelů a touze po vyšší kvalitě pekařských výrobků, aby daly přednost kvalitě a péči o zákazníka před enormními zisky. Pomoci potravinářům by měl také stát. Vzhledem k rostoucí ekonomice se nabízí například možnost snížení DPH na potraviny. V Česku je to 15 %, což je výrazně více než třeba v Rakousku (10 %), Polsku (8 %) či Německu (7 %). Snížení sazby by nejen prospělo poctivým domácím výrobcům, ale také by omezilo výjezdy za nákupy potravin do zahraničí.

            Situace pekařského oboru je v této zemi a této době vlastně nelogická: nikoho nezajímá finanční situace pekařů, ale zároveň všichni očekávají, že jejich křehké a voňavé zboží bude nejdříve ze všech potravin vyrobeno a ráno v půl páté v patřičném množství a špičkové kvalitě připraveno v regálech. Samozřejmě za tu nejnižší možnou cenu, která je pro většinu pekařů často již za hranicí ekonomického přežití. Tak snad se alespoň běžný občan, spotřebitel a konzument chleba a pečiva při nákupu na okamžik zamyslí, jestli by nebylo lepší připlatit si za kvalitnější výrobek... Současnou ekonomicky nevyváženou situací totiž netrpí jen pekaři, ale zákonitě také kvalita pečiva, a tím pádem i sám zákazník.

            To jsou záležitosti, na něž poukazuje hnutí Naši pekaři, které vzniklo jako soukromá iniciativa skupiny významných osobností z pekařského oboru z celé České republiky. Mezi její zakládající členy patří majitelé či manažeři pekařských provozů různých velikostí, specializací či tržní síly. Toto hnutí je zcela apolitické, z hlediska svých názorů a aktivit je dokonce nezávislé na oborových cechovních organizacích.

            Hnutí Naši pekaři si klade za cíl bránit zájmy spotřebitelů, především v oblasti kvality pekařských a příbuzných výrobků dostupných na českém trhu. Hodlá rovněž aktivně přispět ke kultivaci výrobních, ale také obchodních a marketingových postupů používaných v oboru. Třetí hlavní oblastí zájmu hnutí je snaha kladně ovlivňovat veřejné mínění a nákupní aktivity spotřebitelů ve smyslu větší ekologické odpovědnosti, efektivního hospodaření s potravinami, zdravé výživy dospělých i dětí, v neposlední řadě v oblasti respektu k tradičnímu řemeslu a českému potravinovému, gastronomickému i obecně kulturnímu bohatství.       

(tz)