Lehce nižší než v prosinci (-0,5 %), ale oproti začátku loňského roku výrazně vyšší (+5,5 %), byla průmyslová výroba v lednu. Podle očekávání se dařilo především automobilkám, jejichž výroba tentokrát vzrostla o 15 %. Slabší byla produkce energetiky a těžební průmysl.
Tržby obchodníků pokračovaly v silném růstu (+6,4 % y/y), který jde na vrub především intervenci ČNB proti slabé koruně. Prudký růst poptávky zaznamenávají především prodejci aut, a tak se tržby motoristického segmentu zvýšily téměř o pětinu. Zřejmě zde hraje roli jednak inovovaná nabídka automobilek na trhu a nepochybně i obava z možného zvýšení cen vlivem slabé koruny.
Kdy je nevýhodnější koupit letenku? Tato otázka napadá jistě každého, kdo se chystá cestovat letadlem, zvláště pokud se jedná o cestování s „nízkonákladovkou“. Existují názory, že nejvýhodněji lze koupit letenku pět týdnů před odletem. Před a po je velmi pravděpodobně už jenom dražší. Ale je to pravda?
Česká ekonomika v posledním kvartále překvapila rychlejším růstem (1,9 % q/q). Za rychlejším růstem investic ale stála pravděpodobně řada jednorázových faktorů. Svojí roli mohlo sehrát teplejší počasí (především ve stavebnictví) a urychlení nákupů tabákových výrobků (kvůli vyšší spotřební dani) a také – investice do automobilů (strach ze zdražování po intervencích ČNB).
Muži přicházejí k úrazu v práci dvakrát častěji než ženy. Loni se nejvíce lidí v zaměstnání zranilo v Jihomoravském a Středočeském kraji, přičemž Praha se řadí s úrazovostí na pracovišti hned na čtvrté místo. Nejčastěji dochází k úrazům v práci z důvodu neodhadnutého rizika, na kterém má vinu zaměstnanec i zaměstnavatel. Podtrženo a sečteno: Podle předběžné statistiky Státního úřadu inspekce práce se v Česku loni zranilo kvůli nedodržování pravidel bezpečnosti práce 39 412 lidí, z toho jich 108 na následky zranění zemřelo.
Podíl českého ovoce na trhu klesá. Může za to vedle dalších faktorů i nepříznivé počasí posledních let. Uvedl to Ing. Martin Ludvík, předseda Ovocnářské unie ČR.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...