Tuzemské hospody a restaurace svírá nejistota. Skončit je rozhodnuto jedno procento podniků, každý třetí si pak svou další existencí není jistý. Vyplývá to z čerstvého průzkumu Plzeňského Prazdroje.
V prvním pololetí letošního roku byla v Česku zahájena výstavba celkem 22 713 bytů. Jde o téměř 10% nárůst oproti hodnotě 20 718 ze stejného období loňského roku. Kromě toho se mírně zvýšil také počet dokončených bytů.
Nečekané události tohoto roku měly a mají na vývoj trhu ve stavebnictví i na očekávání stavebních společností zásadní vliv. Stavební firmy i přes zvyšující se ceny vstupů, rostoucí inflaci a pokračující válku na Ukrajině očekávají do konce roku 2022 růst trhu o 1,9 %.
Představte si svět, ve kterém se rozhodujeme podle toho, co je nejpřínosnější pro nás, pro naši firmu, pro naše blízké, pro naše okolí, a nikoliv podle toho, zda dané rozhodnutí náhodou neurazí naši ješitnost. Nebylo by to opravdu povznášející a osvobozující? Ego je totiž vězení, kterým si můžeme šlapat po štěstí, a to nejen v podnikání.
V případě, že nebude dovoz zemního plynu do České republiky dosahovat alespoň úrovně dvou třetin průměrné denní dodávky letošního roku, budou muset domácnosti a firmy omezit svoji spotřebu. Jen tak bude možné v ČR zvládnout nadcházející topnou sezónu. Takový je závěr výhledu naplněnosti zásobníků plynu, vytvořený poradenskou společností EGÚ Brno. Vláda by proto měla připravit seznam konkrétních úsporných opatření, ke kterým bude nutné přistoupit v případě, že nebude proudit plyn z Ruska. Podle nejhoršího scénáře by jinak již po 28. listopadu hrozilo postupné omezení až přerušení dodávek plynu drtivé většině odběratelů.
Skoro jeden celý pracovní den z každého týdne tráví v průměru drobní podnikatelé a živnostníci v Česku činnostmi, které je zdržují od produktivní práce. Nejčastěji si stěžují na zbytečnou administrativu, byrokracii, papírování a účetnictví. Drahocenný čas ztrácí také cestováním za klienty, dodavateli, na úřady nebo do bank. Ukázal to nejnovější průzkum Raiffeisenbank a Mastercard mezi více než třemi stovkami drobných podnikatelů a živnostníků.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...