INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Přívaly sněhu doprovázené tuhými mrazy, rozsáhlé povodně, záplavy a sesuvy půdy, bouřky, krupobití či vichřice – snad každý z nás se s některým z těchto přírodní jevů setkal tváří v tvář. Jaká přírodní síla nás však ohrožuje nejčastěji, kterého z živlů se nejvíce obáváme a jak proti nim chráníme svůj majetek? Na tyto a další otázky odpovídá exkluzivní průzkum veřejnosti, který realizovala Česká asociace pojišťoven (ČAP) v rámci své každoroční informační kampaně „Únor měsíc pojištění“.

Průměrná výše pojištěných katastrofických škod ve světě za posledních 10 let
je 1 125 mld. Kč

Průměrná výše pojištěných katastrofických škod v Evropě za posledních 10 let

je 119 mld. Kč

Průměrný podíl Evropy na celosvětových pojištěných katastrofických škodách činí 16 %

Povodně v ČR v letech 1997 a 2002 představovaly z hlediska objemu škod 10% podíl na světových pojištěných katastrofách

Vichřice, záplavy, zemětřesení či tsunami napáchají každoročně ve světě škody ve výši několika stovek miliard korun. V posledních letech si příroda významně zahrává i s majetkem Čechů a živelní škody již zdaleka nejsou ničím mimořádným. Postavit se přírodě zatím v našich silách není, můžeme se však proti následkům živlů zabezpečit správně nastavenou pojistnou ochranou. „V rámci kampaně jsme zrealizovali průzkum, v němž jsme se pokusili komplexně zmapovat tematiku živelních škod. Zajímaly nás konkrétní obavy obyvatel, jejich teoretická orientace v pojištění těchto rizik, ale i praktické zkušenosti s živelními škodami. Zároveň jsme obdobné otázky položili i členským pojišťovnám ČAP a výsledná zjištění jsme vzájemně porovnali. Po dobu trvání kampaně bychom veřejnosti rádi předali podrobné a ucelené informace, přičemž se zaměříme především na oblasti, ve kterých jsme zjistili největší rezervy ve znalostech Čechů,“ vysvětluje vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Jakých škod se obáváme a jaké jsou nejčastější?

Z průzkumu vyplývá, že většina Čechů má zprostředkovanou zkušenost (79 %) s pojistnou událostí způsobenou přírodními živly, bezprostředně pak utrpělo škodu způsobenou živlem 14 %. A jakých přírodních vlivů se dotazovaní nejvíce obávají? „Největší strach mají z požáru (72 %), téměř polovina lidí se obává škod způsobených úderem blesku a vichřicí (44 %) a třetí nejobávanější škodou je krupobití (41 %).Paradoxně nejčastěji však dotazovaní v reálném životě řešili škody způsobené povodní,“ popisuje Marcela Kotyrová. Skutečnost, že povodně a záplavy jsou nejčastější pojistnou událostí, potvrdila i anketa mezi pojišťovnami. Průměrná výše takové škody představuje 167 tis. Kč. Druhým nejrozšířenějším živlem je vichřice, kde výše škody představuje bezmála 30 tis. Kč. Na třetí pozici je pak krupobití, které páchá škodu v průměrné výši 47 tis. Kč. Požár je z pohledu četnosti výskytu na posledním místě, průměrná škoda z jedné takové události ale činí bezmála 500 tis. Kč, což je logickým důvodem toho, proč patří mezi nejobávanější.

Teorie versus praxe

V celkové pojistné gramotnosti, jež byla testována v rámci průzkumu, obstáli Češi na jedničku nebo dvojku jen ve 41 %. Teoretická část testu bohužel odhalila, že více než třetina z dotazovaných nevnímá rozdíly mezi některými riziky, a dokonce nezná ani základní termíny, jakými jsou například „Pojistná částka“, „Časová cena“ nebo „Indexace“. Neznalost těchto termínů ve svém důsledku znamená, že lidé mají sjednané pojištění na nízké pojistné částky a jejich navýšení nepřikládají důležitost (jsou podpojištěni). Tato nevědomost navíc způsobuje, že neaktualizují smlouvy, a nemají tak dostatečně pokryta všechna rizika. O něco lépe pak dopadla praktická část testu gramotnosti. S nahlášením škody si vědělo rady 98 % pojištěných Čechů a spokojeno s rychlostí jejího vyřízení bylo 85 % z nich. Přesto ale 51 % neuchovává pořizovací doklady k cenným předmětům, 35 % neaktualizuje smlouvy při rozšíření vybavení bytu, 30 % necítí potřebu aktualizovat smlouvu při úmrtí pojistníka a 12 % nepovažuje za nutné vzniklou škodu zdokumentovat.

Anketa mezi pojišťovnami tyto zkušenosti potvrdila. Klienti například často neumí popsat příčinu škody, uplatňují ji z jiného pojištění a dodávají irelevantní doklady. „Ze zkušeností pojišťoven vyplývá, že největší problém mají klienti s dodáním dokladů důležitých pro vyřízení pojistné události, jako jsou faktury, pořizovací doklady k poškozeným věcem nebo dostatečná fotodokumentace. Výjimkou nejsou ani ty případy, kdy vyplní špatně hlášení o škodě, například uvedou nesprávná čísla smluv, špatné bankovní spojení a dokonce i chybné osobní údaje. Právě to jsou příčiny, které mohou vést k nespokojenosti s rychlostí vyřízení škody,“ pokračuje Marcela Kotyrová.

Proč si sjednáváme pojištění proti živlům?

Převažujícím důvodem pro sjednání pojištění je podle průzkumu překvapivě zvyk. Jen necelých 20 % lidí motivovaly skutečné obavy o majetek anebo předchozí zkušenosti, kdy se museli vypořádat se škodou v rámci vlastního rozpočtu. Tito lidé se také hlouběji zamýšlí nad dopadem jednotlivých rizik a nepodceňují výši pojistných částek. Početnější skupina se bohužel při výběru orientuje především na co nejnižší cenu a dostatečně nevnímá všechna potenciálně hrozící rizika. Tímto způsobem sjednané pojištění však ve většině případů nemá v případě škody odpovídající efekt. „Statistiky dlouhodobě ukazují na nízkou penetraci majetkového pojištění v České republice. Bohužel, i přes velké živelní škody, které zasáhly naši republiku a přinesly spoustu alarmujících zkušeností, stále chybí impulzy, jež by motivovaly občany k dostatečné úrovni zabezpečení a větší odpovědnosti za svůj majetek,“ uzavírá vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání ČAP Marcela Kotyrová.

Více informací z průzkumu se dozvíte v průběhu Února měsíce pojištění.

Průzkum zpracovala společnost NMS Market Research v listopadu 2013

Země: Česká republika

Metoda:on-line průzkum

Cílová populace:18-50 let – reprezentativní vzorek populace

Vzorek populace:podle pohlaví, věku, regionu, velikosti místa bydliště

Vzorek:ČR: 1016 respondentů

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Březen 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3