Dne 30. června jsem se v doprovodu kolektivního člena ČVS na vlastní oči přesvědčil o kvalitě výuky ve státním rekvalifikačním zařízení v Hanoji. Vzhledem k tomu, že jsem v minulosti 5 let pracoval jako mistr odborné výchovy v učňovském školství u nás, navíc po roce 1989 jsem byl přes tři roky prvním manažerem SOU v tehdejší ČSFR a po roce 1992 tři roky jsem jako územní vedoucí zastupoval v ČSFR a po rozdělení v ČR a SR největší německou vzdělávací a rekvalifikační společnost FAA (Fach Arbeiter Ausbildung) Hamburk, tak jsem chtěl poznat úroveň i zaměření odborné rekvalifikace ve Vietnamu.
Marcel Winter v rekvalifikačním zařízení v Hanoji, kde se připravují šiči a švadleny
Vidět odbornou rekvalifikaci na vlastní oči je vždy lepší, než poslouchat vyprávění často od lidí, kteří oproti mně nikdy jako úkoloví dělníci nepracovali a o odborné náplni učňovského školství i úspěšnosti rekvalifikací mají jen minimální teoretické znalosti z internetu. Za totality jsem řadu roků musel pracovat jako úkolový dělník v podnicích ČKD Naftové motory v Praze 5 (brusič), Automobilka Škoda Mladá Boleslav (dělník na transferech), Akuma Mladá Boleslav (svářeč kontaktů) a Gumokov Hradec Králové (lisař) a v některých jsem dokonce zaučoval Vietnamce. Znám proto velmi dobře, oproti různým teoretikům, co úkolová dělnická práce vyžaduje a jaké znalosti i praktické dovednosti dělnické profese u nás vyžadují. Pro budoucí spolupráci ČR s Vietnamem je nutné mít předem dostatek odborně ověřených informací i z oblasti odborného vzdělávání. Když jsem vedl jako výkonný manažer v roce 2005 montáž v rámci ODA dodané české technologie v novém podniku na výrobu biohnojiv v Hai Duong ve Vietnamu, tak jsem v praxi poznal i kvalitu mnoha vietnamských stavebních i strojírenských profesí a tak jsem chtěl poznat, co se ve vzdělávání ve Vietnamu změnilo.
Marcel Winter, Předseda Česko-vietnamské společnosti
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.