Téměř 80 % Čechů si uvědomuje, že bez dobré orientace ve finančním světě se v každodenním životě neobejdou. Své znalosti v oblasti financí přitom sami považují za průměrné. Nejvíce si věří v oblasti všeobecného přehledu (57,3 %) a IT problematice (56,2 %). Osobní finance jsou až třetí (53,5 %). Většina lidí si sice uvědomuje, že pro dobré finanční zdraví musí sama něco udělat, ale další vzdělání v oblasti financí přesto odmítá. Proto se Era rozhodla v rámci nového projektu „Počítáme s vámi" tento mýtus ze společnosti vymýtit.

Každý druhý Čech podceňuje aktualizaci svých pojistných smluv. Podle nejnovějšího průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP) ve svých pojistných smlouvách neprovádí změny celých 51 % pojištěné populace. Aniž by si to uvědomili, vstupují tak klienti pojišťoven do rizika, že jim v případě škodní události pojistné plnění nezajistí odpovídající kompenzaci jejich skutečné škody.

Přestože v loňském roce se větší živelné události České republice vyhýbaly, „standardních“ škod neubylo, ba právě naopak. Úrazy, zdravotní komplikace v zahraničí, autohavárie či škody na majetku ztrpčovaly značně život lidem i v roce 2012. ČSOB Pojišťovna vyplatila svým klientům v loňském roce ze sjednaných pojištění téměř 9,6 miliard korun.

Komerční banka zařadila do své nabídky depozitních produktů KB Spořicí konto Bonus Aktiv. Nové konto nabízí stejně jako zavedené KB Spořicí konto Bonus zajímavé zhodnocení, přináší však hlubší propojení s úspěšným konceptem MojeOdměny. Aktivní klienti Komerční banky tak mohou získat ještě vyšší zhodnocení svých úspor.

Cetelem upevnil svoji pozici jedničky na trhu spotřebitelských úvěrů. Zatímco objem spotřebitelských úvěrů poskytnutých nebankovními společnostmi loni stagnoval, společnost Cetelem zaznamenala meziroční nárůst nově poskytnutých úvěrů o 6,4 procent a svým klientům půjčila 10,37 miliardy korun. 

Evropa bude letos pokračovat ve své přísné dietě. Nejvíc si ze svého talíře budou muset odepřít Řekové, Portugalci a Španělé. Rázná omezení se nevyhnou ani Britům a Francouzům. Eurozóna totiž potřebuje uspořit 1,1 % celkového HDP. Obavy z nejrozsáhlejších úspor v oblasti výdajů za poslední dvě desetiletí nemají jen politici, ale i investoři.