Bedřich Danda, známý pražský podnikatel v oblasti automobilismu, spoluzakladatel akciové společnosti Transcentrum, spoluzakladatel, dlouholetý místopředseda a stávající předseda Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR, předseda Společenství autodopravců Čech a Moravy, člověk, který stál u zrodu tripartitního orgánu RHSD – Rady hospodářské a sociální dohody fungující dodnes, a samozřejmě milovník automobilových veteránů, 1. viceprezident Ústředního automotoklubu ČR, muzikant a príma chlap, se právě dožívá 75. jubilea.

Zastihli jsme Bedřicha Dandu po jednání vedení Společenství autodopravců Čech a Moravy před jeho přesunem na další štaci a zaznamenali některé drobné postřehy člověka podnikajícího již 26 let, dlouholetého bojovníka za rovné podmínky pro malé firmy a podnikatele na trhu, do letošního ledna také ministerského úředníka po čtyři roky v roli náměstka ministra MPO. Tady jsou:

Jak jste se vlastně dostal k podnikání?

Uvrtala mě do toho dcera v létě 1989. To se již dalo podnikat pod národními výbory a potřebovala sehnat prostory pro prodej dětských šatů, které začala šít. Bylo to někde v Korunovační ulici. Ale skutečně jsem začal podnikat založením Student servisu, kdy jsme posléze poskytovali služby až 15 tisícům studentů.

Na co z počátků podnikání vzpomínáte nerad?

Je toho víc, ale nejhorší pro mě byla zkušenost s malou privatizací. V roce 1991 jsem vydražil nebytové prostory na náměstí Republiky, kde od roku 1926 až do revoluce sídlila Mototechna. Přišlo mě to na 11,3 milionu korun půjčených bankou s 18% úrokem. Provozoval jsem tam pod názvem Autokultura s 22 zaměstnanci prodej autodílů, příslušenství a doplňků celých deset let. Pak jsem o prostory přišel.

Co se stalo?

Velká chyba, která se stala v českých podmínkách nevratnou. Měl jsem listinu prokazující, že zmíněné prostory jsou mým majetkem. Ovšem jak to v podnikání bývá, pod náporem práce a starostí jsem zapomněl zapsat tuto významnou změnu do katastru nemovitostí a netušil nic o tehdy stanoveném termínu, který jsem propásl. Záležitost šla nakonec k soudu a přes všechny logické argumenty včetně doložení důkazů o nabití majetku jsem při prohrál. Doba tehdy nepřála ani logice, ani právu. Šlo prostě o majetek, který mohl náhle patřit někomu jinému.

Působil jste také ve funkci náměstka ministra na MPO. Co vám daly čtyři roky působení ve státní správě?

Pro mne jako podnikatele tam bylo mnoho nového a neznámého. Třeba styl úřednické práce, způsob řešení problémů a mnoho jiných. Soukromník, když narazí na problém, hledá příčiny, způsob změny práce či systému, aby se záležitost rychle vyřešila. Jenže můj postup v tomto stylu byl na poradách u ministra označován za partyzánštinu. Nemohl jsem pochopit, že je pro toto prostředí důležitější připravit ke všemu nějaké řízení a posléze i výběrové... Ke snížení administrativní zátěže jsem na požádání obdržel ze strany úředníků jeden jediný podnět. Tak jsem sestavil expertní skupinu z řad zaměstnavatelů a problémů náhle vyvstalo kolem sto čtyřiceti. Horší to bylo s nápravou. Například kolize zákonu se zákonem, což bylo a stále je dosti častým jevem, se prakticky nedá řešit. To by o změnu musely mít zájem všechny subjekty, kterých se to týká.

To jste si spíše postěžoval, ale bylo tam i něco pozitivního?

Nikdy jsem netušil, kolik zajímavých informací se v tomto prostředí pochytí, kolik dobrých kontaktů. Jenže zatímco jsem o toto bohatší, za čtyři roky působení ve státní správě jsem přišel o všechny klienty, s nimiž jsem jako podnikající fyzická osoba dlouhodobě spolupracoval. A tak od letošního ledna začínám vlastně od nuly.

Co vám v poslední době nejvíce zvedlo žluč?

V tripartitě jsme se po dlouhých jednáních dohodli, že vláda předloží návrh zvýšení minimálního platu o 500 Kč. Probíralo se vše, možnosti, návaznosti a shodou nakonec bylo, že výše se v minimální mzdě zatím prostě nedá jít. Jaké pak bylo mé překvapení, když vláda nakonec předložila návrh o 200 korun vyšší, než bylo tripartitě dohodnuto. Ne že bych lidem nepřál takové navýšení minimální mzdy, ale z principu nechápu tuto změnu, když se před tím argumentovalo a všichni si stáli za tím, že jít výš prostě není možné. Jak vidět, možné to je.

Za Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR jste předal Andreji Babišovi pět či šest bodů ke zlepšení podnikatelského prostředí u nás. Můžete je v kostce přiblížit a děje se v tom již něco?

Návrh obdržel i premiér Sobotka a nešlo o nic jiného, než rozklíčování námi stále kritizovaných nešvarů, jako chybějící povinnou registraci podnikatelů k placení DPH bez ohledu na dosažený obrat či předmět a rozsah podnikání, jednoznačné stanovení 30denní splatnosti faktur, zprůhlednění a dohledatelnost podnikajících subjektů nebo odstraňování administrativní zátěže či zpřísnění vydávání tzv. volných živnostenských listů a koncesí a další, jako třeba povinné členství podnikatelů v odborných společenstvech, kam z hlediska zaměření činnosti přísluší nebo praktický vzorec pro výpočet nákladů pro autodopravce. To by totiž vedlo k překonání řady stále kritizovaných problémů od potírání práce na černo přes odhalování nekvalitní, předražené či nápadně pod cenou provedené práce až po podvody a další nešvary. Co se zde již konkrétního děje, na to nedokáži odpovědět, ale snad jsme alespoň zaseli semínko z něhož rostlinka nakonec vzejde.

rozmlouval Jiří Novotný