Pouhý jeden rok od vzniku stačil Iniciativě ČESKÉ POLE na to, aby si připsala řadu úspěchů při navracení tradičních produktů českého zemědělství do tuzemské gastronomie.
V červnu letošního roku projednala Správní rada Českého institutu pro akreditaci (ČIA) závěry evaluace provedenou European Cooperation for Accreditation (EA) v roce 2022.
Podle čeho si kupujete potraviny? Podle toho, jestli vám chutnají, z čeho jsou vyrobeny, zda jsou zdravé nebo mají další benefity? Většinou je to souhra několika prvků, ale chuť, ta je nejdůležitější. A to je také hlavní klasifikační bod prestižní soutěže pro české výrobce, která se zrodila před 15 lety.
Startuje nový ročník soutěže pro všechny organizace z komerční a veřejné sféry, kterým není kvalita lhostejná. Soutěž Ambasador kvality ČR je cestou, jak zviditelnit a nechat vyniknout kvalitu ve všech jejích podobách.
Nedávná konference SYMA, kterou po covidové odmlce opět uspořádala v březnu v Praze Česká společnost pro jakost, potvrdila, že si odborníci na prosazování kvality v řízení firem a organizací mají navzájem co sdělit. Jednotlivá vystoupení byla věcná a poučná. Účastníci pozorní a velmi aktivní. Také zvídaví, hodně se ptali vystupujících, zajímali je principy řešení nejrozmanitějších inovací, převratné úspory energií, i filozofie šťastného života. Program byl nepřebernou škálou interpretovaných aktivit, které praxi dobře slouží i poslouží. Jak tento ročník hodnotí výkonný ředitel ČSJ Ing. Petr Koten?
Mezinárodní společnost specializující se na průzkum trhu, YouGov, každoročně analyzuje image společností v mnoha odvětvích. Studii provádí v 18 zemích světa a zařazuje do ní všechny výrobce automobilů operující na evropském trhu.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...