Česká chuťovka je soutěž pro tuzemské výrobce potravin, v níž měří své mistrovství od jednotlivců až po velké firmy ti, kteří se rozhodli vycházet chuti českých spotřebitelů vstříc a nabízet od džemů přes rohlíky až po špičkové šunky nebo sýry, med i kečup nejen výrobky vynikající kvality, ale především chuti. Jak se v letošním ročníku dařilo PENNY, na to odpovídal tiskový mluvčí Ing. Tomáš Kubík:
V národním kole Mezinárodní ceny inovací byly oceněny projekty ze strojírenství, veřejné správy, oblasti environmentu, projekty již realizované i ty, které mají teprve potenciál uplatnit se. Mezinárodní soutěž vyhlašuje Evropská organizace pro kvalitu ve spolupráci s národními zástupci v jednotlivých zemích.
Již 14. ročník soutěže o značku Dobrý tuzemský potravinářský výrobek Česká chuťovka 2022 a Dětská chuťovka 2022 proběhl pod záštitou Stálé komise Senátu pro rozvoj venkova, ministra zemědělství Zdeňka Nekuly a prezidenta Agrární komory Jana Doležala.
Proběhl čtrnáctý ročník prestižní soutěže Česká chuťovka. Mezi vyhlášenými vítězi bodují řeznické, pekařské, cukrářské a gastro výroby hypermarketů Globus. Letos v klání uspělo sedm jejich výrobků. Souhrnně potraviny z Globusu získaly v soutěži od roku 2016 již 38 ocenění.
Populární anketa Český výrobek roku 2022 vstoupila do dalšího, 16. ročníku a potvrdila, že naši spotřebitelé vysoce oceňují a vyhledávají potraviny i další zboží tuzemského původu. Výrobci a prodejci tím získávají značnou konkurenční výhodu.
Letošní 29. ročník soutěže Obal roku vyvrcholil slavnostním galavečerem ve čtvrtek 13. října v Aquapalace Praha, kde si prestižní ocenění v podobě skleněných trofejí odnesli společnosti Unipap, Třemošenská uzenina, DS Smith Packaging a Tesco.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...