Pohonné hmoty patří k tématům, o něž se trvale zajímá motoristická a podnikatelská veřejnost. O jejich ceně, kvalitě, obsahu biosložek, změně v síti čerpacích stanic a v rafinériích se v uplynulých týdnech a měsících diskutovalo v médiích. Avšak ne vždy se znalostí věci. Proto jsme se obrátili na odborníky. Odpovídal Ing. Jan Mikulec, CSc., výkonný ředitel České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu.

Máte rádi „zaručené“ zprávy ve sdělovacích prostředcích o zlevňování nebo zdražování pohonných hmot? Co nejvíc hýbe trhem s PHM?

Spekulativní zprávy některých médií o pohybu maloobchodních cen pohonných hmot nás nechávají v klidu. Cenotvorba pohonných hmot je velmi sofistikovanou činností a podléhá celé řadě objektivních vlivů. Jedním z nejdůležitějších je kotace cen motorových paliv na burze v Rotterdamu. Z těchto kotací a kurzu dolar-koruna se pak odvíjí cenová politika jednotlivých společností. Je třeba mít také na zřeteli, že kolem 50 % ceny pro zákazníka jsou daně, a to je záležitostí státu a EK, která stanovuje minimální sazby spotřebních daní. Významným faktorem je i skutečnost silně konkurenčního prostředí, které nedovoluje trhu „spekulovat“ s cenou. Jistě nelze opomenout ani světovou cenu ropy, která se mimo jiné odvíjí od politiky hlavních producentů a spotřeby v rozvíjejících se zemí.

Prodej podílu ENI v České rafinérské polské skupině PKN Orlen se nelíbí některým menším vlastníkům čerpacích stanic, protože může vytvořit monopolní postavení Unipetrolu na trhu. Domníváte se, že obavy jsou oprávněné?

Tuzemský petrolejářský průmysl podniká v silném konkurenčním prostředí rafinérií lokalizovaných v sousedních státech. Z těchto rafinérií proudí do ČR dlouhodobě cca 40 % spotřeby pohonných hmot. Navíc jsou tyto rafinérie lokalizované v blízkosti hranic a lze bez logistických problémů zásobovat příhraniční oblasti pohonnými hmotami z dovozu z rafinérií, jež vlastní jiné společnosti než PKN Orlen. V případě rafinérie Slovnaft Bratislava existuje dokonce propojení s českým produktovodním systémem, který je využíván pro dovoz motorových paliv do tuzemska. Tržní prostředí je v této oblasti navíc úplně liberalizované a je na podnikatelských subjektech, kde zboží nakoupí. Ostatně i v okolních zemích (např. Rakousko, Slovensko, Maďarsko) rafinérie provozuje jediný vlastník a systém funguje a obstojí i ve férové hospodářské soutěži.

Výsledky letních kontrol ČOI u čerpacích stanic dopadly příznivě. Znamená to trvalý obrat k vysoké kvalitě paliv nejen z výroby, ale i v distribuci?

Věříme, že jde o trvalý trend. Dosažené výsledky jsou totiž důsledkem soustavné technicko-obchodní péče značkových distribučních firem a provozovatelů čerpacích stanic o kvalitu motorových paliv. Vedle vlastních opatření je třeba ocenit i systém Péče o jakost Plus zajišťovaný společností SGS Česká republika. Výsledkem této soustavné péče je např. to, že provozovatelé čerpacích stanic sdružených v ČAPPO vykazují povětšině nulovou chybovost. Uvítáme, pokud k systému přistoupí většina ostatních menších provozovatelů stanic. Trvale máme zájem prosadit hodnocení odchylek v jakosti pohonných hmot podle závažnosti odchylky. Je přece velký rozdíl, pokud zjištěná odchylka v jakosti paliva oproti ukazateli v normě může poškodit motor, má negativní vliv na ovzduší nebo svědčí o daňovém podvodu ve srovnání s malou odchylkou, která je bez negativního vlivu. Jsme přesvědčeni, že systém vyhodnocování kontroly a následné sankcionování chyb bude objektivnější.

Na světě je zpráva o zhodnocení používání biopaliv v dopravě ČR. Přinesla nějaké překvapující poznatky? A na co se mají motoristé v příštích letech v této oblasti připravit?

Vláda v minulých dnech projednala víceletý program podpory dalšího uplatnění udržitelných biopaliv v dopravě na období 2015 až 2020. Program vláda schválila a po dopracování bude zaslán Evropské komisi návrh na notifikaci daňových úlev pro biopaliva, protože platnost současné notifikace končí 30. června 2015. Jeho podstatou je jednak potvrzení současného systému zdanění pohonných hmot s nízkým obsahem biosložek a směsné motorové nafty (B30) a nový návrh na zdanění sazbou spotřební daně čisté bionafty (B100) ve výši cca 0,50 Kč/litr a paliva E85 sazbou cca 0,20 Kč/litr. Za těchto podmínek podpory obnovitelných paliv dle propočtu Ministerstva zemědělství ČR nedochází k překompenzaci.
    Biopaliva první generace se u nás používají v pohonných hmotách od září roku 2007. Motoristická veřejnost si na ně již zvykla. Jejich výroba i distribuce probíhá bez podstatných problémů. Kvalita jak biopaliv tak jejich směsí v benzinu a motorové naftě je bez větších problémů a je standardní. Trvale však zdůrazňujeme, že i motoristé musí dodržovat pravidla skladování a používání těchto motorových paliv a nesmí si „v nádrži vozidla“ nebo i jinak „vyrábět“ vlastní směsi nenormované kvality. V opačném případě se vystavují vážnému poškození motoru vozidla.V posledních dvou až třech letech se začaly objevovat daňové podvody při obchodování s biopalivy. To nás nenechává klidnými, a proto spolu se státní správou připravujeme legislativní úpravy zákona o ochraně ovzduší, které mají těmto podvodům zabránit.
    Petrolejářský průmysl nepřipravuje do konce roku 2016 žádné změny v používání biopaliv v motorových palivech. Na trhu bude v benzinech sortiment E5, tj. benzin s maximálním objemem bioložky 5 %, a palivo E85 a motorová nafta B7, tj. s obsahem max. 7 % MEŘO/FAME. Dál bude k dispozici směsná nafta B30 a bionafta B100. Kvalita bude odpovídat stávajícím technickým normám jakosti. Po roce 2016 předpokládáme nárůst prodejů benzinu E10, tj. s obsahem biosložky max. 10 %, a k roku 2019 použití hydrogenovaných rostlinných olejů v motorové naftě. Současně bude legislativním opatřením (od roku 2017) zřejmě zvýšena objemová povinnost používat biopaliva I. generace. Za určitý problém, který se může projevit v roce 2020, považujeme absenci přípravy výroby pokročilých (vyspělých) biopaliv.

za rozhovor poděkoval Pavel Kačer