Vynález je něco jako pohádka s dobrým koncem. Jeho správná patentová ochrana pak přidanou hodnotou, jež vytváří z nápadu i dobrý obchodní případ, který může dát chytrosti, zkušenostem, kreativitě a smyslu pro zdravé riskování ještě punc podnikavosti. Češi patřívali k šikovnému národu, mnohé nedostatky vyvažovali přemýšlivostí, která dala světu řadu zajímavostí. Naši předkové však netušili, že jejich mozky by mohly být také zdrojem daleko většího bohatství, kdyby tady nebývalo zvykem dávat i rady nad zlato zdarma. Důsledné ochrany duševního vlastnictví nedbáme ani v současnosti. Přesto, že na osvětu vynakládá Úřad průmyslového vlastnictví hodně energie, snad nejvíce za posledních 25 let. Slovo má Mgr. Ing. Josef Kratochvíl, jeho předseda:

Z vašich vystoupení se dá usoudit, že Češi málo dbají na to, jak vydělávat, neobchodují s vlastní chytrostí. Netuší, že patent je obchodní komodita. Jak to tedy vlastně je?

Bohužel, dodnes si ne všichni uvědomují, že patent, lépe řečeno inovace, nové technické řešení, výsledek technického výzkumu či vývoje, je obchodní komodita, která může mít i obrovskou tržní hodnotu. Samotné získání patentu samozřejmě není zárukou toho, že patentované řešení má tržní potenciál a bude o něj na trhu zájem. Důležitá je volba optimální strategie, na jejímž konci na inovátora, technika, vynálezce čeká zadostiučinění, namnoze i finanční.

V dubnu jsme si připomněli Světový den duševního vlastnictví, mnoho firem o takovém dni však ani neví. Co s tím?

Světový den duševního vlastnictví, tedy 24. duben, má za cíl připomenout význam duševního vlastnictví a jeho ochrany v současném světě. Důležitější než jeho oslava je ale základní znalost problematiky a všech komponent systému ochrany duševního vlastnictví, jakož i znalost jak jej optimálně používat, z něj těžit, aniž by bylo třeba investovat byť i jen jedinou korunu.

Vyspělé světové země si daleko více než v České republice chrání své duševní vlastnictví a také s ním dobře obchodují. V čem je princip? Proč to někde jde a jinde ne?

Hlavní problém spočívá ve stále ještě nízkém povědomí o systému ochrany, zejména průmyslového vlastnictví. I přes letité a poměrně masivní úsilí se zatím nepodařilo základy optimálního využívání všech komponent systému ochrany průmyslového vlastnictví dostat do výukového procesu naší mladé generace.

Jak to udělat, abychom se cizině přiblížili?

Kromě zmíněného začlenění do osnov různých stupňů škol musíme i nadále působit na generaci v produktivním věku. Oslovujeme podnikatele, výzkumníky, vývojáře, akademickou sféru, pořádáme semináře, kurzy, konference, přednášíme na vysokých školách, vydáváme informační materiály, zpřístupňujeme nejnovější technická řešení světa zadarmo na internetu.

Loni bylo v ČR podáno 910 patentových přihlášek, ale zpravidla jde jen o domácí ochranu, takže zajímavá technická řešení jsou dána zahraničním subjektům zadarmo a česká ekonomika přichází ročně, jak jste uvedl na nedávné tiskové konferenci, o miliardy korun. Kde je zakopaný pes?

Češi zatím neumějí své vynálezy světu správným způsobem nabídnout. Většinou je nabízejí zadarmo. Aniž by podali alespoň přihlášku PCT, která jim dává takřka tři roky času na zkoušky a marketing, jsou prakticky bez šance, že by za své řešení mohli stržit větší prostředky. Možná je jednou z příčin i to, že hodnota námi produkovaných inovací není tak vysoká, jak by mohla být, pokud bychom třeba hledali poučení mezi světově nejvyspělejšími řešeními rozličných technických problémů. Taková řešení jsou dnes zdarma k dispozici v databázi Espacenet. A je jich tam na 90 milionů. Potenciální zdroj poučení a zlepšení tedy máme.

Obecně si i odborná veřejnost myslí, že podat patentovou přihlášku a chránit své know--how je drahé. Můžete argumentovat na jednoduchém příkladu, že se mýlí?

Podání stojí 1200 Kč pro firmu, 600 Kč pro fyzickou osobu. Zda je to hodně nebo málo, nechme na čtenáři. Samozřejmě dražší je přihláška PCT, tam se dostáváme do desítek tisíc korun, u řešení s velkým potenciálem se ale stonásobně vyplatí.

Prosazujete myšlenku, že výuka o duševním vlastnictví by se měla dostat do osnov základních škol. To je dost revoluční, přesto se objevují první vlaštovky, třeba na Základní škole Emy Destinové v Praze. Většina lidí nebo pedagogů asi namítá, že je to příliš brzy...

V době internetu a dalších informačních technologií se domnívám, že již na základní škole by žák měl získat prvotní povědomí o ochraně duševního vlastnictví, jak v oblasti autorského práva, tak i v oblasti průmyslného práva.

Seznámit se se stěžejními pojmy, možnostmi vyhledávání v databázích. Je to cesta, která může vést, mimo jiné, i ke zvýšení zájmu dětí o technické obory. Mládež si také musí uvědomit, že zde existuje majetek, který ačkoliv není hmatatelný, někomu patří, má určitou hodnotu a není možné porušovat práva vlastníka.

Vím, že na mysli neklesáte a že Úřad průmyslového vlastnictví má dnes řadu výukových materiálů jak pro učitele, tak studenty, navazuje spolupráci s univerzitami a stojí o studium patentové problematiky na vysokých školách. Kde se vyučuje nejuceleněji?

Nejkomplexnější vzdělání v oboru průmyslové vlastnictví je možné získat na Metropolitní univerzitě Praha, která má akreditováno bakalářské, magisterské i doktorské studium.

Je dnes v České republice dost patentových zástupců?

Odhaduji, že jich je v Komoře patentových zástupců zapsáno více než 220. V porovnání s Rakouskem, kde jich bylo v roce 2013 zapsáno na 70, a s ohledem na počty přihlášek k jednotlivým předmětům ochrany, je počet, myslím, dostatečný.

Firmy však nepodávají jen patentové přihlášky, ale více to umí s ochrannými známkami – chrání logo, ať slovně, či kombinovaně, uvědomují si, co pro ně ochranná známka znamená například v prodeji firmy a že je koneckonců více než vhodné o ni pečovat, a zušlechťovat tak svoji image. Ale asi to stále ještě nestačí.

Máte pravdu, ale je třeba si uvědomit, že všechny firmy nemají inovativní a výrobní charakter, mnohé jsou zaměřeny na obchod nebo poskytování služeb, u nich pak hraje důležitou úlohu ochranná známka.

Mnozí majitelé firem a firmiček jsou na „patenťák“ naštvaní, když jim známku neschválíte, rádi by se o tom například s příslušným pracovníkem vašeho úřadu pobavili a vysvětlili svůj postoj. Je to možné?

Doufám, že takových majitelů firem příliš není, lze jim navíc poradit, aby si příště zajistili rešerši dříve, než přihlášku podají.

Jakou roli přikládáte webovým stránkám patentuj.cz? A jak chcete navést zejména malé české firmy k tomu, že duševní vlastnictví má obrovský potenciál?

Webová stránka patentuj.cz je zaměřena na ochranu technických řešení, je zde možné nalézt odkazy na základní informace o možnostech ochrany, její strategii, přihlašování do zahraničí, kde hledat inspiraci, možnostech zastupování apod. Je zde základní poučení zejména pro začínající podnikatele a malé firmy. Další informace lze získat na webových stránkách upv.cz, na krátkodobých školeních a seminářích na Úřadu průmyslového vlastnictví, ale také ve dvouletém specializačním studiu Institutu průmyslově právní výchovy, který je součástí našeho Úřadu.

za rozhovor poděkovala Eva Brixi