Názory na to, zda se lidem v České republice podniká lépe a jednodušeji než před dvaceti, pětadvaceti lety, se různí. V čem se však majitelé firem i manažeři shodují téměř jednohlasně, je názor na rostoucí byrokracii a zvyšování zásahů vedoucích k další regulaci businessu u nás. Velmi ostře to vnímají například členové Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR. Jak? Na to jsem se zeptala prezidentky Ing. Marty Novákové:

Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR má mezi profesními uskupeními významné postavení. Jakými nejpalčivějšími otázkami se dnes zabývá?

SOCR ČR má řadu aktuálních témat jak v oblasti obchodu, tak v oblasti cestovního ruchu. Pokud se týká obchodníků, je to řada nových legislativních norem, z nichž některé přijímáme s pochopením, jako třeba zákon o Elektronické evidenci tržeb, jiné odmítáme – především všechny zbytečné regulační normy, jako je novela Zákona o významné tržní síle nebo absolutně zbytečná regulace v podobě Zákona o omezení prodejní doby o některých státních svátcích. Celá řada témat je společná i pro cestovní ruch, především Zákon o EET nebo zákon o omezení prodejní doby o některých svátcích. Cestovní ruch se ale obecně potýká spíše s chybějící programovou i finanční podporou ze strany jak vládních institucí, tak i ze strany politické reprezentace.

Řada podnikatelů a špičkových manažerů se bouří – zdá se jim, že stát začíná až příliš zasahovat do principů businessu nejrůznějšími opatřeními, jež zbytečně trh regulují a přidělávají na byrokracii. Jak to vnímáte?

Tato socialistická vláda rozhodně nezlepšuje, ale hlavně nezjednodušuje podmínky podnikání v České republice. Legislativa by měla nastavovat obecné a rovnoprávné rámce podnikání a vytvořit kontrolní funkční aparát, eventuálně represivní složky v případě nedodržování platné legislativy. Místo toho se nedostatky v kontrolních mechanizmech řeší další a další zcela zbytečnou regulací, mnohdy doplněnou vytvářením specificky výhodných podmínek pro určité druhy podnikání. Toto vše bývá umocněno tzv. morálně etickými důvody podpory určitého typu podnikání, mnohdy hraničícího s klientelizmem či vydíráním.

Co obtěžuje obchodní řetězce a co maloobchodníky? Co musí dodržovat, plnit, respektovat a k ničemu to není?

Obchodníky, ať malé, či velké, zatěžuje zbytečná regulativní legislativa, vytvářena pod zástěrkou pomoci „někomu“ – v našem případě např. pomoci zemědělcům tím, že schválíme Zákon o významné tržní síle v podobě, která není jasná ani legislativcům, natož těm, kteří legislativu mají dodržovat. Podobná situace, kdy je cesta do pekel dlážděná dobrými úmysly, je další novela Zákona o potravinách, která např. nastavuje obchodníkům povinnost odevzdávat neprodané stále kvalitní potraviny s prošlou lhůtou trvanlivosti či dobou spotřeby. Tolik nevysvětlených procesních otázek kolem této povinnosti, kdy je opět obchodníkům vyhrožováno milionovými pokutami, jsem už dlouho neviděla. Přitom obchodníci historicky sami tlačili na to, aby mohli odevzdávat tyto potraviny neziskovým organizacím a ještě nedávno je tytéž kontrolní a dozorové orgány, které je dnes budou pokutovat za to, když potraviny neodevzdají, nutily tyto potraviny mnohdy ve velkém likvidovat! Obchodníci dlouho usilovali o to, aby došlo k úpravě DPH, aby nemuseli za tyto darované potraviny ještě DPH odvádět!

Nevadí vám, že čas od času chybí legislativcům zdravý selský rozum?

Vadí! Vadí mi nesmyslné koaliční dohody, na základě kterých legislativci rozhodují podle stranických kšeftíků, nikoliv podle logiky a ekonomiky, o svědomí nehovořím raději vůbec.

Ani hotelům, restauracím, hospodám, kavárnám, penzionům, cukrárnám se nežije jednoduše. O jakém nejpalčivějším problému se v současnosti bavíte?

Už jsem zmiňovala zákon o Elektronické evidenci tržeb či zákon o potravinách. Doplní je legislativa v omezování kouření či do budoucna spotřeby soli či cukru. Postupně se dostáváme do situace nesvéprávných jedinců, kterým musí naši chytří a všeznalí zákonodárci určit, co mají kupovat, co mají jíst a pít. Podnikání za těchto podmínek opravdu není jednoduché.
Opačně, zatím bohužel není dostatečně řešena oblast, po které voláme – oblast tzv. sdílené ekonomiky, která díky technologiím umožňuje neregistrovaným „taky podnikatelům“ nabízet na internetu služby, které nejsou pod žádnou kontrolou a nedodržují požadované zákony. Mám na mysli ubytování, stravování či dopravní služby, kdy tito poskytovatelé služeb neplatí daň z příjmu, nemusí dodržovat ani základní hygienické či bezpečnostní principy. Především bezpečnost v případě takovéhoto ubytování neregistrovaných osob – většinou cizinců je opravdu na pováženou z pohledu bezpečnostních rizik státu.

Je něco nového v otázce elektronické evidence tržeb?

Zákon je platný, čekáme na definici technologického rozhraní, aby dodavatelé IS/IT mohli přizpůsobit svá řešení struktuře finální podoby datové věty. SOCR ČR připravuje celou řadu seminářů pro své členy v oblasti implementace zákona i kontrolních mechanizmů, které bude uplatňovat finanční správa vůči daňovým poplatníkům. Ve dnech 16.–17. září 2016 SOČR ČR společně s Ministerstvem financí ČR připravuje jakýsi „miniveletrh“ nabízených technologických řešení, aby si každý podnikatel v oblasti cestovního ruchu, ale i obchodu mohl vybrat řešení, které bude absolutně splňovat požadovanou legislativu a zároveň bude vyhovovat jeho požadavkům na funkcionalitu či finančním limitům.

Určitě by se dal zmínit i nějaký dobrý příklad toho, co se svazu letos podařilo. A z čeho budou mít jeho členové radost, dobrý pocit a pomůže jim to v podnikání...

Svazu se postupně daří si zlepšovat svou reputaci jako kvalitního zaměstnavatelského svazu a odborného oborového svazu, což se projevuje v nárůstu členské základny. Máme podepsanou řadu partnerských dohod o spolupráci a v neposlední řadě jsme dojednali a podepsali memorandum o spolupráci se zástupci čínských podnikatelů při příležitosti návštěvy čínského prezidenta, kdy čínská strana má zájem investovat jednak v oblasti cestovního ruchu, jednak v oblasti e-commerce. Ve spolupráci s MMR, MF a SMO připravujeme změnu v místních poplatcích (ubytovací a lázeňské), včetně jejich užití či pracujeme na možnosti čerpání evropských fondů pro cestovní ruch.

otázky připravila Eva Brixi