Od zahájení provozu prvního plynovodu, kterým v roce 1967 na území tehdejšího Československa začal proudit zemní plyn, uplynulo letos padesát let. Prvopočátky českého plynárenství se však datují již do devatenáctého století, kdy se v Československu používal svítiplyn. V porovnání se zemním plynem měl ale horší vlastnosti, zejména nižší energetický obsah, a tak postupně uvolnil místo nové komoditě. V České republice se dnes spotřebuje přibližně 8 mld. krychlových metrů zemního plynu ročně (což odpovídá přibližně dvanáctinásobku objemu vodní nádrže Orlík).

Zemní plyn se začal na naše území přepravovat ze Sovětského svazu přes Slovensko prostřednictvím mezinárodního plynovodu Bratrství 30. června 1967. „Možnosti zásobování zemním plynem i trasy jeho distribuce se za 50 let zmnohonásobily. Celková délka všech plynovodů na našem území dosahuje 73 613 km. Česká republika těží ze své polohy uprostřed Evropy, díky které je součástí páteřní sítě plynovodů. To nám dává stálou jistotu dodávek zemního plynu,“ uvedl Jan Ruml, výkonný ředitel Českého plynárenského svazu.

Českou republiku a Slovensko nyní propojuje celkem 5 linií tranzitního plynovodu, včetně plynovodu vedoucího k zásobníku v Dolních Bojanovicích. Vzhledem k dokončení projektu Nord Stream a tzv. Severní cesty, která přepravuje plyn z Ruska do Evropy po dně Baltického moře, je v současnosti nejvytíženějším tuzemským plynovodem Gazela. Vede zemní plyn ze západu na naše území, odkud pak proudí nejen do německého Waidhausu, ale i dál na Slovensko a Ukrajinu.
Stejně rychle jako se v posledních 50 letech rozvíjela plynárenská infrastruktura, postupoval také nárůst spotřeby zemního plynu. Od roku 1967 vzrostl počet plynofikovaných obcí z 200 na 4 000. Necelých 1,16 mil. odběratelů zemního plynu v tehdejším Československu se po rozdělení rozrostlo na dnešních 2,8 mil. zákazníků v ČR, což představuje více než polovinu všech českých domácností.

(tz)