Přednáška na konferenci České společnosti pro jakost 26. září. Jedna z nejlepších, všichni naslouchali a mám dojem, že i souhlasili. Řečníkem byl Ing. Miroslav Koberna, CSc., ředitel pro programování a strategii Potravinářské komory České republiky. Hovořil o kvalitě potravin, ale trochu z jiného úhlu, než jsme zvyklí. Okem odborného kritika se podíval na Green Deal. A jak to souvisí s tím, co máme a budeme mít na talíři? Poprosila jsem ho, aby některé myšlenky rozvedl:
K 10. listopadu je v tuzemských zásobnících 3 miliardy a 410 milionů metrů krychlových zemního plynu, naplněny jsou tedy z 99 procent. Jde o historicky nejvyšší zásoby plynu, jaké kdy byly v tuzemských zásobnících zaznamenány.
Celá naše společnost prochází složitým obdobím, ekonomika zpomaluje, státní rozpočet zvyšuje deficit. Na stavbách se však dál čile pracuje, jako by se nic špatného nedělo. Ale není to jen klid před bouří? Položili jsme proto několik otázek prezidentu Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiřímu Nouzovi.
Kapitola rozpočtu České republiky určená na dotační podpory pro zemědělce a potravináře, o které má dnes jednat vláda, má být snížena z letošních 5 miliard korun na 2,7 miliard korun v příštím roce.
V českých zemích se od nepaměti vyráběly kvalitní zbraně, které znal celý svět. Ale ten se změnil. Jak se dnes daří tomuto technologicky náročnému oboru? O současné situaci jsme hovořili s prezidentem Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky RNDr. Jiřím Hynkem.
Václav Hanzal, Zemědělské družstvo Kouty a Zemědělské družstvo Bernartice. To jsou Zemědělci roku 2022. Subjekty, které vyhrály hlavní kategorie, tedy pěstitel, chovatel a smíšená výroba.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...