INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

dŠkolní děti se začnou stravovat jako nemocní lidé na přísné dietě. Nařizuje to totiž tzv. „pamlsková“ vyhláška ze společné dílny ministerstev školství a zdravotnictví, která musí být uplatňována od počátku tohoto roku. V prodejnách potravin umístěných ve školách se už nesmí objevit v nabídce nic sladkého, slaného a tučného. Na indexu se ocitlo nejen opravdu nežádoucí zboží jako smažené brambůrky nebo přeslazené colové nápoje, nýbrž i běžné mléčné a pekařské výrobky. Proti tomuto nařízení se bouří nejen pedagogové a obchodníci, ale také potravináři. O rozhovor jsme proto požádali Ing. Jaromíra Dřízala, předsedu Svazu pekařů a cukrářů v ČR.

Jak se staví pekaři k „pamlskové vyhlášce“?

Jednoznačně negativně. Je to nesmyslný předpis, který brání dodávkám kvalitních, čerstvých pekařských výrobků do škol. Místo, abychom podporovali české potraviny z tuzemských surovin, místní a regionální pekaře, vytváříme podmínky pro odbyt zmrazeného zboží z dovozu. Není pochyb o tom, že děti, pokud nenajdou své pečivo ve školní prodejně, půjdou do nejbližšího supermarketu a koupí si tam rozpečené pekařské výrobky cizího původu, které procestovaly i půlku Evropy.

Tím, že se nyní nedostanete na chráněný trh, vzniká dojem, že produkujete více méně nezdravé potraviny. Dá se to takhle chápat?

Není to pravda. Výrobky z obilovin tvoří základ výživové pyramidy, o ně se bezpochyby opírá česká gastronomická tradice. Jsou tady vyráběny po staletí, a to nemůže změnit nějaký „výkřik“ ministerstva školství nebo zdravotnictví. Samozřejmě, že se snažíme omezovat používání některých rizikových látek, například posyp solí na housky a rohlíky. Nabízíme i výrobky typu jemného pečiva, které bývají energeticky vydatné, ale ty patří spíše k okrajovému sortimentu. Většinu našich produktů můžeme zařadit do kategorie zdravé výživy, ať je to kváskový chléb, celozrnné a vícezrnné výrobky, pečivo z tmavé mouky a podobně. Rozhodně nevidím žádný důvod jejich prodej omezovat, a to ani dětským spotřebitelům.

Lidé hledají v nabídce obchodu chutné, cenově přijatelné a pochopitelně i zdraví prospívající pekařské výrobky, protože dnes mají dostatek informací o výživě. Rozvíjíte programy na omezování rizikových látek, například soli, cukru a tuku v potravinách?

Každý výrobce se snaží sledovat nové trendy, i naši dodavatelé se jim přizpůsobují. V poslední době se zaměřují zejména na redukci přídatných látek. Zdravé výrobky bývají preferovány především v městských aglomeracích a tam, kde se nalézá větší kupní síla. Pekaři se požadavkům trhu samozřejmě přizpůsobují a limity snižují sami, aby své zboží prodali.

Které výrobky především byste doporučil k výživě dětí a mladých lidí?

Určitě by se v jejich jídelníčku mělo objevit celozrnné a vícezrnné pečivo, také výrobky ze žitné mouky, která přináší velmi důležité zdravotní benefity. Doporučil bych rovněž produkty z tmavé vymleté mouky, jež vzniká z okrajů obilek. Samozřejmě i tradiční kvasový chléb poskytuje tělu spoustu důležitých látek, obsahuje hodně bílkovin a stopových prvků. Celozrnné výrobky kromě jiného vynikají vysokým podílem vlákniny. Ta je velmi důležitá, protože působí proti civilizačním chorobám jako „kartáč střev“. Dětem bych však neupíral ani sladké pečivo s tvarohovou, povidlovou nebo makovou náplní, protože jsou ve vývinu a potřebují energii. Jen s množstvím se to nesmí přehánět, to je samozřejmé.

ptal se Pavel Kačer

 

 

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Duben 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy kzps 2024 acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3