Přední podnikatelský časopis
Vychází již 19. rokem

Vzdělávat lidi, učit je, vést správným směrem, to je nadmíru obtížná, ale potřebná práce. Mnohdy nedoceněná jako nadčasová aktivita, která tvoří vize budoucnosti, souvislosti, nové vztahy. Pro běžného člověka, spotřebitele, účastníka, zájemce znamená daleko více, než si v daném okamžiku dokáže uvědomit. Učí umět, a to je velké know-how. Lidé, kteří umí, se neztratí. Na rozdíl od těch, kteří se domnívají, že se uplatní a budou prospěšní i přesto, že neumí nic. Na českém trhu v tomto směru, tedy ve vzdělávání dospělých, vyniká společnost DTO CZ, s.r.o., z Ostravy. Z našich stránek ji věrný čtenář zná, o jejích úspěších přinášíme informace již mnoho let. Tentokrát jsme se ústy jednatele této vzdělávací a poradenské agentury Ing. Alana Vápeníčka, CSc., snažili přiblížit filozofii podnikání této společnosti:

Značka DTO v Ostravě se zapsala již před lety do povědomí odborníků, kteří mají vztah ke vzdělávání, managementu a kvalitě. Tuto strategii rozvíjíte, a snažíte se sdělit, jak významnou roli bude vzdělání v transformaci společnosti tvořit. To je ale dosti nelehký úkol v době, kdy se na české školství hrne záplava oprávněné kritiky. Jaký na to máte názor?

Dovolte mi rozdělit a asi pro čistotu věci nesměšovat školství a další vzdělávání. V DTO CZ se orientujeme výhradně na vzdělávání dospělých. Školství je přísně a přesně regulováno zákony, vyhláškami a jinými prováděcími předpisy. Zato oblast dalšího vzdělávání je regulativy takřka „nepolíbená“. A tak je možné, aby u nás vzdělával kdokoliv, v čemkoliv. Školství zase trápí např. inkluze, ŠVP/RVP, spolupráce teorie s praxí, aplikovaný výzkum. Každý ministr po sobě zanechá nějakou stopu, a pak je sporné označit, kdo z nás je na tom „lépe“. Školy, nebo my?
Zpět k transformaci společnosti. Je jisté, že vývoj posouvá všechna odvětví (vzdělávání nevyjímaje) novým směrem. Vždyť i jako běžný člověk si dnes koupíte něco a registrujete se přes internet. Do mobilu vám přijdou nutné zprávy, kromě tuctu reklam. V něčem se neorientujete – hledáte nápovědu v google. A to jsme na začátku věku internetu. Ne že informací je hodně, ale přímo nadbytek, neskutečně více, než je únosné pro jednu hlavu. Problém je pak v třídění, orientaci, systémovosti. A zde si troufnu říct, že potud jsme na tom všichni stejně. Mladí i starší. Jak se v té záplavě orientovat? Zde spatřuji novou výzvu pro vzdělávání.
V odvětví dalšího vzdělávání se mohu považovat za pamětníka, a dnes se (alespoň na poli vzdělávání) mnoho změnilo. Účastníci kurzů a seminářů mají mnozí dostatek informací. Dokonce je po nich požadováno, aby jich využívali mnohem více, a hlavně ty nové trendy! – slyšíme často od frekventantů jako důvod účasti, proč je zaměstnavatel vyslal. Účastník kurzu může mít dnes mnohdy dokonce více informací než samotný lektor. Proč ne. Proces vzdělávání nyní musí naplňovat i další novou funkci – naučit účastníky to podstatné, aby uměli a mohli použít, k tomu jim dát podnět nebo návod, jak dále se v záplavě informací vyznat, co sledovat a co je s největší pravděpodobností balast. Určitě k tomu patří i další nová znalost pro účastníky kurzů: jak, z čeho, v čem se dále samovzdělávat.
My si v DTO dokonce přijali takové divné interní krédo práce s klienty: Po našem vzdělávání byste nás už neměli potřebovat. Toto krédo je podnikatelsky „sebezničující“, ale zdá se nám, že to by mohla být ta pravá kvalita vzdělávání. A hned cítím otázku: A to se k vám klienti nevracejí? Odpovím – vracejí. Ale s jiným problémem. Pokud by se vrátili se stejným nebo podobným, něco je špatně. Naším oficiálním sloganem je sdělení: vzdělávání jak má být.

Projektů týkajících se vzdělávání a rekvalifikací máte nespočet. Cílovou skupinou jsou firmy a organizace. Stačíte uspokojit všechny zájemce?

Doufám, že ano. Pokud ne – moc se omlouvám. Také jsme se naučili klientům říkat, že jejich vybrané téma nemáme v nabídce. Pokud však víme, kdo se tím zabývá, nečiní nám sebemenší problém informaci poskytnout. Ale ať si to představíme prakticky: vloni jsme uskutečnili 388 vzdělávacích akcí, kterými prošlo přes 4800 klientů přímo u nás v Ostravě a dalších asi 2000 jsme proškolili v podnicích a organizacích v celé České republice. V každém pracovním dni se konaly zhruba dvě vzdělávací akce. Ale to je jen pohled statistika. V praxi je těch akcí během dne více, protože mnohé kurzy jsou vícedenní až mnohotýdenní. Letos (tedy do června) jsme připravili a realizovali 233 vzdělávacích akcí. Takže je u nás celkem slušně rušno.

Co obnáší kurz Manažer kvality a čím je výjimečný? Pro koho je určen především?

Výjimečný? Tak, jak ho děláme v DTO CZ, jsme už asi jediní v ČR. Model jsme hledali a hledáme stále. Už už jsme byli na vážkách, zda nepodlehnout módnímu trendu, a nerealizovat kurz e-learningově, jak to praktikují jiní. Ale jak jsme naznačili již v první otázce a odpovědi, vývoj si žádá své. Léta zpracováváme názory účastníků, ale hlavně jednáme s lektory, ptáme se praktiků v podnicích, sledujeme, kam směřuje kvalita v praxi. Náš absolvent se musí naučit, pochopit, procvičit na příkladu a vědět, jak znalosti okamžitě uplatnit. K tomu nám krátký čas nestačí. Kurz je systémově veden po vybraných kapitolách moderního managementu kvality, nikoliv jen jako výklad normy ISO. Celkem kurz trvá prezenčně 168 hodin. Tedy na dnešní poměry neúnosně dlouho. Konkurence to zvládne do týdne, ti nejrychlejší za pár dní. U nás účastníci poznají mnoho lektorů z akademické sféry, poradců i praktiků, doví se, ale také se ptají, vedou diskuzi, na příkladech poznávají, co v praxi zabírá a s čím nejsou dobré zkušenosti. S tím souvisí ještě jedna výjimečnost: neposkytujeme frekventantům zaručené návody, nic se neučí na příkladu jedné špičkové firmy. Monitorovali jsme nemálo postřehů typu: víte, my to u nás nasadili, jak jsme se dověděli a... nefungovalo to! Všichni jsme v rychlosti dnešní doby vystaveni nutkání popadnout zaručený recept, nasadit ho a očekávat zázračný výsledek. Je to jako když starý zkušený ortoped poradil mé ženě na její bolesti kolen, aby několikrát denně dělala polodřepy. Pomohlo. Těžko budu všem lidem s bolestí v kolenou radit – udělejte denně 300 dřepů (raději více než méně) a budete koukat. Cílová skupina účastníků? – zástupci průmyslu i služeb. Ale existují i kratší verze kurzů, těm u nás říkáme technik kvality. Obsah je dost odlišný, shoduje se snad jen to slovo kvalita.

Zaujal mne i ten rekvalifikační nazvaný Kosmetika. Cílovou skupinou jsou patrně ženy 50+, které přemýšlejí o tom, že by se vydaly třeba svou vlastní podnikatelskou cestou a založily kosmetický salon nebo se nechaly v roli kosmetičky zaměstnat. Nebo se naopak hlásí mladší věkové kategorie?

Začnu skladbou účastnic. Ani 50+ nepřevažuje, ani žádné zbrklé mladice. Většinou slečny a paní, které si už něčím prošly, a ví, že se tímto oborem budou chtít živit. Buď si rozšiřují kvalifikaci, anebo to dříve zkoušely na kamarádkách a teď již chtějí vystupovat profesionálně. U nás není přípustné, aby frekventantka stála nad kosmetickým křeslem a koukala, jak to její kolegyně z kurzu zkouší na modelu. Ano, výuka pozorováním je regulérní, ale ne v tomto případě. Přísně a přesně dbáme, aby se frekventantky naučily teorii a věděly, co a jak funguje. Pak si vše krok po kroku zkouší samy. Vždyť tady je to o získání manuální dovednosti, dlouhodobém opakování návyků a postupů. Budu-li desítky hodin sedět vedle špičkového řidiče v autě, stane se ze mne závozník, ne závodník. Tím trochu narážím na to, že je rozdíl mezi agenturou a agenturou. Obě mají akreditaci, obě mají trenéry a lektory, obě nakupují podobné pomůcky, ale obě nemají stejně nastavený standard kvality. Tak to u nás chodí.

Populární se stal také kurz Manažer kreativity a inovací, zejména pro nadčasové metody výuky, který lidem otvírá brány k neotřelému pohledu na souvislosti, motivuje k tvořivosti v běžné každodenní praxi. Kdysi dávno jste vlastně touto nabídkou předběhli dobu...

Předběhli? Asi u nás. Ale už před deseti lety jsme si všimli, že jinde ve světě podobné kurzy nabízejí a účastníci si je chválí a vyhledávají je. Zde nám kritici předhazovali, že Češi jsou kreativní až až. Dokonce by prý neškodilo trochu té kreativity ubrat, a ne ji ještě podporovat a rozvíjet. Pravdou však je, že my, Češi, si nakonec nějak v nepříznivých podmínkách poradíme. Ale o tom tento kurz není. Z teoretického hlediska má kreativita různé složky a ty se dají dokonce měřit, na jaké jsou úrovni. Pro tuto potřebu nám stačí něco jiného. Abychom nápad dostali, aby přišel, kdy my chceme a potřebujeme, nikoliv, když už ani nepotřebujeme a je po všem. K tomu slouží řada technik a tréninků, kterými účastníci během ročního soustředění postupně procházejí. A teď inovace. Inovace je, když se povede nápad dotáhnout do vítězného realizačního konce. A i tomu se frekventanti učí a na závěr studia zrealizují u sebe v organizaci nějakou inovaci. Což doloží písemnou studií. Kdyby byly ony práce veřejné, to by čtenáři koukali, co všechno frekventanti nakonec dokázali! S pýchou mohu říci, že nevím o případu účastníka za těch deset let, který by se zajímavě neuplatnil. A že mnozí dnes zastávají hodně zajímavé pozice!

Nabízíte i rozsáhlý program certifikací. Oč vlastně jde?

DTO CZ je akreditován Českým institutem pro akreditaci podle normy ČSN ISO 17024 k provádění personálních zkoušek. Celkem máme tyto akreditace pro 12 oborů a funkcí. Protože jde o mezinárodní normu a ČIA je signatářem organizace Evropská akreditace, jsou výstupy mezinárodně akceptovatelné. Častá otázka je na rozdíl mezi akreditovaným certifikátem a kvalifikační autorizační zkouškou. Autorizační zkoušky mají oporu v zákoně a navazují na soustavu kvalifikací. Získání je ve většině celoživotní bez dodatečných podmínek. Zato akreditovaný certifikát vyžaduje po držiteli celoživotní prokazatelné doplňování znalostí (vzdělávání), pravidelné přezkušování a certifikát má omezenou platnost. V případě prohřešku držitele lze certifikát odebrat. Souhrnem je získání a udržení certifikátu pro držitele náročnější, za to pro okolí zvyšuje pravděpodobnost jednání se znalou a kompetentní osobou (kde obé je pravidelně akreditovaným subjektem prověřováno). Největší zájem je o certifikace na auditory kvality, EMS, BOZP a dále o obory související s technickou diagnostikou (jako např. technik diagnostik montážních a optických měření, technik diagnostik termografie apod.).

Na trhu vyvstaly problémy s kvalifikovanou pracovní silou, firmy shánějí technicky orientované profese, řemeslníky, ale i lékaře, obchodníky, ajťáky, zkrátka každého, kdo opravdu něco umí. Mezi takovými lidmi je řada těch zkušenějších, příslušníků starší generace, o niž se znovu a nenápadně zvedá zájem. Mají tito lidé naději na využitelnost, nemusí se bát sociální izolovanosti, toho, že skončí „odloženi“ na smetišti dějin?

Problémy s pracovní silou přetrvávají již nějakou dobu. V hledáčku jsou jak kvalifikovaní, tak i nekvalifikovaní pro pozice operátorů. Teď určitě není prostor pro vybírání si tu mladších, jinde starších. Firmy a organizace jsou rády, že jsou vůbec schopny požadovanou pozici obsadit. Jiná otázka je, co bude po intenzivním nástupu průmyslu 4.0. Po širokém nasazení robotů, po automatickém zpracovávání rozhodnutí, které dříve dělali lidé apod. V tomto případě je možné očekávat sociální problém z hlediska uplatnění na trhu práce. A to dokonce vůbec nebude jasné, jestli se bude týkat jenom starší generace. Mám za to, že půjde o průřez všemi generacemi, kdy nebude poptávka po spoustě kvalifikací (u nekvalifikovaných to bude jisté). Na danou situaci budou muset reagovat nejspíše relevantní ministerstva, školy budou muset upravovat obory a studijní zaměření, do nabídky dalšího vzdělávání se budou muset dostat nové rekvalifikace, kde zase jejich obsah bude kopírovat novou potřebu ve společnosti. Jsem i přes některé skeptické prognózy optimista. Přeměna společnosti se určitě neodehraje skokem, ale zase nebude desítky let času na nekonečné rozebírání a analýzy a výzkumy a šetření, a kdoví co ještě. Pokud bude prostor, a teď mluvím za další vzdělávání, na pružné úpravy třeba rekvalifikačních kurzů, když tam budeme moci zařazovat témata jako digitalizace (IT gramotnosti obecně), ale i něco ze sociálních oborů pro orientaci na novém trhu práce, když nebudou překážky v uvolňování lektorů, mohl by se přechod zvládnout bez markantnějších výkyvů. Právě rychlost reakce bude klíčová, a odstraňování bariér může výrazně zpomalit bazírování na dosluhujících legislativách nebo zakořeněných schvalovacích postupech. Nechci se zbytečně dovolávat sel­ské logiky, ale mnoho procesů se přece dá stanovit nyní a reagovat účelně a efektivně v relativně krátkém čase. K tomu bude nezbytné se zbavit některých dnešních pohledů na věc, jakože čím je kurz kratší, tím je lepší nebo že každý člověk si vybere a bude mu podpořena přesně jedna rekvalifikace a dost („musíš se prostě rozhodnout jednou a správně!“) nebo že do kurzu na obsluhu elektrovozíků se nevejde více než osm hodin na rozpravu o poznání trhu a možnosti sebeprezentace apod.

Nechystáte právě pro „stárnoucí“ manažery či podnikatele nějaký projekt, na jehož základě by tito šikovní lidé mohli svůj potenciál zúročit, nabídnout dál?

Sám jsem již nějaký rok v kategorii 50+, a pokud ve společnosti nejsou jasné signály o hrozícím sociálním vyloučení určité skupiny, proč speciální intervence? Je pravda, že v některých oblastech je to jako v té písničce vědro má ve dně díru. Když už téměř přichází řešení, rázem jsme na počátku. Chtějí se mladí, ale ti nemají praxi. Praxi nemají, protože jsou mladí. Nabídne se rekvalifikovaný člověk třeba 50+, ale ten nemá praxi v daném oboru. Praxi nemá, protože do 50+ pracoval někde jinde.
Starší jsou pomalejší a mají své stereotypy. Možná na tom něco je. Zase mají výhodu ve zkušenosti, rozpoznání rizik, v odhadu, a určitě mohou být loajálnější. Proto se nabízí u nás řada možností, kde lze zmíněné výhody využít. Třeba kurzy systémových auditorů jsou přesně pro ty, co musí mít zkušenosti, aby poznali, co je OK a co již není OK. Nebo rekvalifikační kurz správce nemovitostí, kde si frekventanti prohlubují znalosti od právních souvislostí přes inženýring až po technické posouzení a zhodnocování. Podobné kurzy, u kterých je právě předchozí zkušenost nenahraditelná, jsou podnikový ekolog, daňový specialista, mistr – vedoucí, personalista a mnoho dalších.
Ne jednou za námi přišel nešťastný člověk, že už je starší, je k ničemu, nikdo ho nechce, nemá žádanou kvalifikaci, a tak se jen přišel zeptat, jestli i pro něho bychom nemohli něco udělat. Už to, že přišel, je vynikající signál, že zcela nerezignoval (i když k tomu mohl mít zatraceně blízko). Zde si společně sedneme, a začneme si povídat. Co dělal, co ho bavilo, baví, po čem v životě toužil, co vše umí, jaké má dovednosti apod. Ano. Hodiny jenom letí. Ale vždy jsme něco společně vymysleli. A že nejsme a nikdy nebudeme nenasytná sobecká agentura, klidně najdeme zaměření u konkurence. Nevadí. Už to, že jsme společně našli cestu, je úspěch i naše profesionální radost a hrdost.
A když jsem vzpomínal bludný kruh praxe, tak možná odhalím, co třeba děláme pro naše frekventanty kurzu masér. Již během kurzu (anebo nějakou dobu po úspěšném absolvování) si mohou půjčovat masérský salon pro své nové klienty a známé. Ať se učí, ať chytají co nejvíce praxe, ať se umí o sebe starat prakticky. Zpočátku neplatí vůbec nic a pak je schválně nutíme do nájmů. Jsou sice symbolické, ale učí frekventanty myslet i v těchto souvislostech.
Práce nás baví a snažíme se za všech okolností dělat vzdělávání takovým, jaké má být.

ptala se Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Roboti zasahují

    Dlouhé čekání na inflaci stále nepřináší očekávané výsledky. Evropská centrální banka dělá vše pro to, aby se rozběhla na doporučované dvě procenta (zejména tzv. kvantitativním uvolňováním, čili extrémním tiskem nových peněz), výsledek se nedostavuje. Analytici přicházejí se zajímavým vysvětlením. Přestože nezaměstnanost se snížila, vyjednávací pozice pracujících není dobrá, protože konkurenci vytváří globálně levná pracovní síla v Asii, a rovněž nástup robotů. Tam, kde jsou lidé ve výrobě, a dokonce i ve službách, příliš drazí, nastupuje stále dokonalejší a také levnější technologie. Ta snižuje náklady, zvyšuje produktivitu a kvalitu. Rotačky na eura a dolary se mohou otáčet ještě rychleji, přesto spící inflaci neprobudí. Nevím, jestli z toho mám být smutný... Pavel Kačer

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Červenec 2017

Partneři

Generální partner:

TOSlogo 172

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

gascontrol 175

Vyšlo u nás 

 

Partneři plus:

tsoft VSPAP 160 EON EG 2017 107
         

Partneři:

logo-grada3 logo_zts_87_2 ca2 logo-dtocz

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

Hlavní odborný partner: logo-npk Odborní partneři: csj105 sok67 cia 60 svaz obchodu103 logo-kzps acto cma_web_iprosperita Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105