O tom, co se u nás i v Evropě děje proti logice podnikání, mluví majitelé firem i jejich manažeři každý den. Namísto hýčkání příležitostí tvořit a nápady uvádět do praxe roste byrokracie, business svazuje nespočet předpisů, nařízení, požadavků a kauz.

I morálka se pečetí do šanonů, protože málokdo věří, že se lze ještě chovat eticky a samozřejmě, beze smluv a podpisů. Každé tvrzení musí být podloženo mnoha argumenty, jako by byl prostý život skoro životem v soudní síni. Přeháním? Možná. Pod tíží negativ, jejichž zorným úhlem mnozí posuzují realitu kolem sebe, pak zaniká vnímání mnoha dalších dobrých věcí, činů, událostí, které naopak přinášejí člověku pocit užitečnosti. O souvislostech podnikání a náhledu na něj jsem hovořila s výkonným ředitelem Institutu Václava Klause PhDr. Jiřím Weiglem, CSc.:

Poslání Institutu Václava Klause je zřejmé, stačí si oživit informace na webových stránkách. Přesto – jak byste ho charakterizoval, pokud byste chtěl upoutat vnímání podnikatelské obce? Co může podnikatelům a manažerům nabídnout?

Institut Václava Klause se – vedle toho, že je jakousi obdobou „prezidentské knihovny“ v americkém smyslu slova – snaží uchovávat a rozvíjet myšlenky svobodného trhu a občanské svobody, tj. ideje, na kterých byla postavena transformace naší ekonomiky a společnosti v 90. letech a které jsou dnes stále více vytlačovány a negovány všudypřítomným etatizmem a státní regulací. Tyto ideje jsou u nás spojeny se jménem prezidenta Václava Klause, a je proto logické, že jejich obrana a propagace patří k náplni práce našeho institutu. Snažíme se být vidět a slyšet ve veřejné diskuzi a bránit lidskou svobodu a svobodné podnikání před přesilou hlasatelů „dobra“ placeného z cizích kapes. Důraz klademe na české podnikání, protože to má pro prosperitu naší země a její budoucnost klíčový význam.

Jaké místo tedy business v široké škále okruhů vaší pozornosti zaujímá?

Václav Klaus s oblibou říkává, že je ve svých postojích „pro market“, nikoliv „pro business“, tj. nejde nám o lobbing za konkrétní podnikatelské zájmy, ale o svobodu podnikání jako takového. Myslím, že právě v dnešní době je potřeba neustále připomínat, že bohatství je třeba nejprve vytvořit, a až potom rozdělit. V éře bobtnajících nárokových práv všech na všechno to vypadá, že posloupnost může být obrácená. Stejně tak je nezbytné bojovat s představou, která bohužel zasahuje velkou část veřejnosti, včetně té podnikatelské, že dnešní business je především o získávání kvót a dotací, namísto o tvorbě zisku, konkurenceschopnosti a službě zákazníkům. Dalším zásadním tématem souvisejícím s podnikáním je dnešní chronické špatné hospodaření státu a jeho neustále sílící vliv do všech oblastí. Konečně evropská integrace a souvislost jejího dnešního směřování se stagnací a úpadkem Evropy jsou naše stálá témata, které se businessu bytostně týkají. 

Prof. Ing. Václav Klaus, CSc. a PhDr. Ing. Jiří Weigel, CSc.

Institut se věnuje tématům, která obhajují tradiční hodnoty, na nichž dosud západní civilizace stála. Jste proti nadbytečné regulaci života jednotlivce i společnosti. Jak by se daly popsat tendence, které se objevují a představují hrozbu svobodě podnikání u nás a v Evropě?

O tom, že je dnešní Západ v krizi, málokdo pochybuje. Po skončení studené války jsme my ve střední a východní Evropě věřili, že se vrátíme na ten Západ, který měli v paměti naši prarodiče a který jsme si spojovali se svobodu a prosperitou. Bohužel tento vysněný Západ se vydal opačným směrem. Postupně v něm převládlo přesvědčení levicových elit, že dosavadní západní společnost je třeba odmítnout, protože je prý vykořisťovatelská, utlačující a diskriminující. Hesly dneška, jimiž je bourán „starý svět“, jsou rovnost a antidiskriminace. V jejich jménu státní regulace získává všudypřítomný charakter. Znovu vítězí sociální inženýrství a chiméry o vybudování nové společnosti a nového člověka. Snaha o maximální oslabení takových základních institucí společnosti, jako je rodina, národ a národní stát, potlačování tradic a tradičního způsobu života na sebe bere i zcela bizarní podoby (extrémní feminizmus, genderizmus, podpora masové migrace atd.). Potřebná snaha o ochranu životního prostředí zmutovala v agresivní zelenou ideologii dusící hospodářský život a nutící společnost k nesmyslným megalomanským projektům (například tzv. boj se změnou klimatu a solární business u nás). Namísto reforem k obnovení konkurenceschopnosti a prosperity se dnešní Západ snaží udržet svůj životní standard a moc svých starých elit tištěním peněz a stupňováním regulací. Jeho bohatství se ale přesunulo do Asie a nový protekcionizmus to nemůže vyřešit. Proto v západním světě roste nespokojenost a politické napětí, které se odráží i v některých významných politických událostech (brexit, Trump atd.). 

Někteří se odvolávají na Baťu a jeho tvrzení o krizi morálky, tedy krizi společnosti, což jim připadá jako nejlepší označení všeho možného, s čím se dnes v praktickém životě setkávají, zejména pokud jde o obchodní vztahy. Není v krizi dnes opravdu „česká morálka“? Jednotlivců, politiků, businessmanů, celé společnosti? Nebo spíše zapomínáme vidět to dobré, milé a potěšující a zabýváme se jen negacemi?

O krizi morálky se hovoří v každé generaci. Myslím však, že není tak zle. Lidé se tolik nemění a historie ukázala, že pokusy přirozenou lidskou morálku zničit a nahradit umělými konstrukcemi díkybohu vždy zkrachovaly. Věřím, že neuspějí i pokusy novodobých pokrokářů, o nichž jsem hovořil v odpovědi na předchozí otázku. Koneckonců nespokojenost lidí napříč Evropou dává takovou naději. I v businessu dlouhodobě stále platí, že solidnost a poctivost jsou podmínkou úspěchu a že se ve stabilní a zdravé společnosti musejí prosadit. To však neznamená, že neprožíváme deziluzi v mnoha oblastech. Není to pouze dominancí negativních zpráv v médiích. Vidíme, že historie zdaleka není u konce, že členství v EU není záruka blahobytu, že mnoho jistot kolem nás se stává nejistými. Přesto si myslím, že naše země zažívá úspěšné a šťastné období. 

Dříve se tvrdilo, že lidé potřebují vzory. A jaký politik, podnikatel, představitel státu, učitel nebo lékař, takový národ. Platí to i v současnosti? Je šance, aby výjimečný vzor ovlivnil určitou komunitu, třeba politickou stranu? Nebo díky informační explozi i jiným faktorům by to nebylo tak snadné?

Samozřejmě, úloha vynikajících osobností v dějinách byla a je velká. Máte pravdu, že v současnosti se zdá, že se nám jich mnoho nedostává. Ale je to také daň za relativní stabilitu našeho vývoje poslední řady let. Velké osobnosti, schopné strhnout, vést a dávat příklad se objevují obvykle v okamžicích krizí a dějinných zlomů, kdy po nich existuje ve společnosti silná poptávka. V letech prosperity lidé bohužel dávají přednost těm, kteří jim říkají, co chce většina slyšet, těm, kteří neprovokují, nevybočují příliš z řady.

Přesto „obecná veřejnost“ volá po přísunu kladných příkladů, i když řada lidí zrovna vzorných není. Moudřejší generace vyzývá média, aby psala, co se kde a komu podařilo, častěji, než kdo koho kde okradl, znásilnil, zabil. Jak vyhovět, když nakonec masa ráda sáhne po bulváru místo toho, aby se v trafice rvala o časopis plný příběhů vynálezců a chlebodárců? A majitelé médií potřebují i mají za úkol vydělávat...

Analýza úlohy médií v současné společnosti by si vyžadovala daleko delší prostor než jednu zkratkovitou odpověď. Ale lze říci, že média v dnešní době zásadně mění charakter veřejného prostoru. Není to pouze otázka vztahu bulvár vs. seriózní žurnalistika. Média posouvají fungování politické demokracie, politická manipulace a mediální marketingové kampaně vytlačují seriózní politickou aktivitu, společnost žije virtuálními problémy a ignoruje věci podstatné. Jak zajistit odpovědnou a kvalifikovanou zprávu o věcech veřejných, tak zůstává zásadním problémem i moderní doby.

Také často vídáme příklady toho, jak chutná moc. Faleš, osobní prospěch bez vizí, to jsou fenomény, které až příliš zahlcují lidské aktivity. Budoucnost však potřebuje asi něco jiného – prostor, který dá příležitost učit se, vzdělávat, tvořit, neplýtvat potenciálem. Nadhled i snílkovskou ohleduplnost. Nevím, zda nemám hlavu v oblacích... Co si o tom myslíte?

Myslím, že je přirozené a správné, že lidé takové ideály stále sdílejí. Dává to naději, že po všech peripetiích a zákrutech je demokratická společnost schopna díky takovým požadavkům většiny překonat různé excesy a nacházet řešení. Proto je tak důležité bránit občanské svobody, především svobodu projevu a svobodu podnikání, bránit hodnoty, které nám zajistily rozvoj a prosperitu. To je podle názoru IVK zásadní otázka dnešní doby. 

Na webu institutu vycházejí i fejetony. To se mi líbí. Jaké jsou ohlasy? A kdo může autorsky přispívat?

Jsme malý kolektiv zahrnující zkušené i mladé autory a snažíme se, aby naše názory byly maximálně vidět a slyšet. Není to snadné, protože nepatříme k „mainstreamu“, nedostáváme žádné veřejné peníze ani evropské dotace, nepatříme k oblíbencům hlavních médií. Přesto je ohlas značný, jak svědčí data na facebooku, počty předplatitelů, zájem o naše knihy (i v cizině) i návštěvnost seminářů. Texty, které publikujeme, jsou dílem pracovníků IVK, případně malého okruhu stálých spolupracovníků. Nejsme platformou pro publikaci textů z okruhu široké veřejnosti. 

Hojně činnost opíráte o publicistickou činnost. Nakolik je to efektivní? Tendence nečíst, ale jen vidět, se mocně šíří...

Tendence nečíst je jednou z tragédií dnešní doby a ti, kteří jí podlehnou, časem poznají, jakou udělali chybu. Naštěstí těch, kteří tomuto nešvaru odolali, je stále mnoho, a tak si na počet čtenářů a zájem veřejnosti nemůžeme stěžovat. 

Co do konce roku chystáte a čím byste rádi oslovili podnikatele?

Závěru letošního roku budou dominovat parlamentní volby a příprava na ty prezidentské – tj. vrcholná politická sezona. I když nejsme spojeni s žádnou politickou stranou, budeme se aktivně účastnit veřejné diskuze k hlavním politickým otázkám, jako je postoj k evropské integraci, přijetí eura, sílící regulace a omezování podnikatelů, hospodaření státu atd. Trvalou pozornost věnujeme problému masové migrace a snahám o nucené usazování migrantů na našem území. Tradicí se stalo i pořádání seminářů k významným historickým výročím, která změnila běh dějin. Letos se chceme zamyslet nad dvěma z nich – 500 let od vystoupení Martina Luthera a 100 let od Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku.

otázky připravila Eva Brixi