Ještě před několika lety byla umělá inteligence vnímána spíše jako experiment nebo technologická zajímavost. V roce 2026 se však stává běžnou součástí pracovního prostředí – a to nejen v IT firmách, ale napříč většinou oborů.
Změna, kterou přináší, není jen technologická. Mění se samotný způsob práce, organizace úkolů i očekávání od zaměstnanců.
„Zásadní rozdíl oproti minulosti spočívá v tom, že umělá inteligence už není jen nástroj, kterému člověk pokládá otázky. Moderní systémy se postupně posouvají k takzvaným AI agentům – nástrojům, které dokážou samostatně plnit zadané úkoly, plánovat jednotlivé kroky a spolupracovat s dalšími systémy. Místo jednoduchého dotazu tak uživatelé stále častěji zadávají cíle: například připravit analýzu dat, vytvořit návrh prezentace nebo vyhledat informace a sestavit shrnutí,“ uvedl Martin Krček z Počítačové školy GOPAS.
Od chatů k autonomním nástrojům
AI technologie se navíc rychle integrují přímo do běžných pracovních aplikací. Nástroje pro kancelářskou práci, správu projektů nebo komunikaci dnes stále častěji obsahují vestavěnou umělou inteligenci, která dokáže pomáhat s psaním textů, analýzou dat, organizací práce nebo automatizací rutinních úkolů.
„Důležité přitom je, že využívání těchto nástrojů už často nevyžaduje žádné technické znalosti. AI se stává přirozenou součástí pracovního prostředí podobně, jako se před lety staly běžné cloudové služby nebo chytré telefony. Zaměstnanci tak mohou technologii využívat intuitivně a postupně ji zapojovat do svých každodenních činností,“ řekl Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz. Pro IT správce a firmy to ale zároveň znamená nové výzvy. S rostoucím využíváním AI roste také potřeba řešit správu přístupů, ochranu citlivých dat a kontrolu nad tím, jak umělá inteligence s firemními informacemi pracuje. Firmy musí nastavit pravidla, jak AI používat bezpečně, jak pracovat s citlivými dokumenty a jak zabránit tomu, aby se důležitá data dostala mimo kontrolované prostředí. Technologie tak přináší nejen nové možnosti, ale i nové typy rizik, na které musí organizace reagovat.
Práci nevezme AI, ale lidé, kteří ji umějí využít
„Navzdory častým obavám se zatím nepotvrzuje scénář, že by umělá inteligence ve velkém nahrazovala zaměstnance. Mnohem pravděpodobnější je jiný vývoj: pracovní trh se začne více rozdělovat podle toho, kdo dokáže AI efektivně využívat. Zaměstnanci, kteří se s novými nástroji naučí pracovat, mohou být výrazně produktivnější než ti, kteří je ignorují. Rozdíl tak nebude ani tak mezi profesemi, ale mezi přístupem k technologii. Ten, kdo dokáže AI zapojit do své práce, zvládne často stejný objem úkolů rychleji a s menší námahou,“ poznamenal Jan Dvořák z Počítačové školy GOPAS.
Přesto existují oblasti, kde může být dopad automatizace citelnější. Týká se to především rutinních a opakujících se činností, například v zákaznických centrech nebo u jednoduchých administrativních úkolů. V těchto typech práce dokáže AI velmi dobře nahradit část lidské činnosti, protože pracuje rychle, bez chyb a nepřetržitě.
„Naopak u kvalifikovaných profesí, jako jsou programátoři, analytici nebo IT specialisté, zatím nedochází k masivnímu úbytku pracovních míst. Jejich role se spíše proměňuje – místo samotné práce s daty či kódem se více zaměřují na řízení systémů, interpretaci výsledků a strategické rozhodování. V mnoha případech se z nich stávají spíše ,dirigenti‘ technologických nástrojů než jejich přímí vykonavatelé,“ vysvětlil Michal Španěl.
AI gramotnost jako nová dovednost
„S rostoucí rolí umělé inteligence se začíná prosazovat také nový typ dovednosti – tzv. AI gramotnost. Nejde přitom o hluboké technické znalosti nebo schopnost programovat. Důležitější je schopnost pochopit, jak AI zapojit do každodenní práce,“ upozornil Jan Dvořák.
„AI-gramotný zaměstnanec dokáže rozpoznat, které činnosti mu technologie může zrychlit nebo zjednodušit. Může jít o analýzu dat, tvorbu textů, vyhledávání informací, přípravu prezentací nebo automatizaci rutinních úkolů. Klíčová je především ochota nové nástroje zkoušet, testovat jejich možnosti a postupně je zapojovat do pracovních procesů,“ komentoval situaci Michal Černý z Audiopro.
Velkou chybou je naopak postoj, že se technologie konkrétního člověka netýká. AI totiž postupně proniká do většiny profesí a ignorovat ji může znamenat ztrátu konkurenční výhody na pracovním trhu. Podobně jako v minulosti práce s počítačem nebo internetem se i práce s AI postupně stane běžnou součástí profesních dovedností.
Technologie nestačí bez lidí
„Zkušenosti z praxe zároveň ukazují, že samotné zavedení AI nástrojů ještě automaticky nevede k vyšší produktivitě. Klíčovou roli hraje způsob, jakým firmy technologii využívají. Organizace, které investují do vzdělávání zaměstnanců a systematicky hledají oblasti, kde může AI pomoci, dosahují výrazně lepších výsledků než ty, které technologie pouze ,zapnou‘ bez jasné strategie. Umělá inteligence totiž není univerzální řešení – funguje nejlépe tam, kde je dobře integrována do pracovních procesů. Proto se stále častěji ukazuje, že úspěch AI není jen otázkou technologií, ale především lidí. Schopnost správně kombinovat lidské rozhodování, zkušenosti a technologické nástroje se stává jedním z klíčových faktorů konkurenceschopnosti,“ doplnil Michal Španěl.
(tz)
Otevřít PDF
Otevřít PDF
