Co se stane se zdravotním pojištěním, když zemře plátce – živnostník? Je třeba po jeho smrti urovnat vztah ke zdravotní pojišťovně?

„Úmrtím pojištěnce končí pojistný vztah mezi pojištěncem a zdravotní pojišťovnou. Za předpokladu, že zemřelý pojištěnec má právního nástupce – dědice, mají obě strany nárok na vypořádání vzájemných závazků a pohledávek. Pohledávkami pojišťovny jsou zejména neuhrazené odvody pojistného a penále za prodlení s těmito odvody. Závazkem pojišťovny je například vrátit případný přeplatek na pojistném nebo vrátit přeplatek ze zaplacených regulačních poplatků vybraných za poskytování hrazené zdravotní péče,“ říká Mgr. Oldřich Tichý, vedoucí tiskového oddělení a tiskový mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Dědické řízení/řízení o pozůstalosti je zahajováno pověřeným notářem z úřední povinnosti. Pojišťovna přihlašuje své pohledávky a závazky do řízení o pozůstalosti. Jestliže je zjištěno, že zůstavitel nezanechal majetek nebo zanechal majetek nepatrné hodnoty (úsudek o hodnotě majetku si učiní notář), je tento majetek vydán tomu, kdo se postaral o pohřeb, a dědické řízení/řízení o pozůstalosti se zastaví. V takovém případě nevzniká právní nástupnictví a pojišťovna odpovědnost za dluhy zůstavitele neuplatňuje.

V případech, kdy je výsledkem dědického řízení/řízení o pozůstalosti ustanovení, kdo je dědicem (je-li dědiců více, v jakém podílu nabývají majetek zůstavitele, včetně jeho závazků), dochází k právnímu nástupnictví. Pojišťovna je oprávněna vymáhat úhradu dlužného pojistného na dědici zůstavitele, podle výsledku dědického řízení/řízení o pozůstalosti. Dědic, který dluh na pojistném uhradil, může požádat o prominutí penále; pojišťovna takové žádosti vyhoví. Podle nového občanského zákoníku odpovídají dědicové za dluhy zůstavitele v plné výši, nikoliv jako dříve pouze do výše nabytého dědictví (pokud dědic neuplatní tzv. výhradu soupisu).

Úmrtí podnikatele znamená ukončení podnikatelské činnosti. Osoba spravující pozůstalost (dědic, správce pozůstalosti) je povinna podat řádné daňové tvrzení do tří měsíců ode dne úmrtí zůstavitele, a to za část zdaňovacího období přede dnem jeho smrti. Za období ode dne smrti zůstavitele do doby skončení řízení o pozůstalosti podá správce pozůstalosti daňové přiznání do 30 dnů ode dne skončení řízení o pozůstalosti.

Do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, je třeba podat i Přehled o příjmech a výdajích osoby samostatně výdělečně činné za poslední kalendářní rok, ve kterém došlo k úmrtí. Přehled se podává na formuláři zdravotní pojišťovny. Pro případ, že se skutečně nepodaří dohledat žádné podklady, ze kterých by mohlo být vyhotoveno daňové přiznání a přehled o příjmech pro účely zdravotního pojištění, a je možno usuzovat, že zůstavitel v posledním kalendářním roce již nepodnikal, lze podat čestné prohlášení o této skutečnosti.

(red)