Hospodářská komora ČR vyslala podnikatelskou misi do Turecka. Chce tak naplnit cíl, který dlouhodobě deklaruje a který má pomoci zmírnit dopady rusko-českých sankcí představením českých podnikatelů na zahraničních trzích. Delegaci tvořili představitelé českého strojírenství, energetiky, finančního sektoru či akademické sféry.

Zájem o turecký trh není nic nového – Exportní strategie pro roky 2012-2020 Ministerstva průmyslu a obchodu totiž inter alia stanoví tucet tzv. prioritních zemí, které z hlediska růstového potenciálu, kompatibility a absorpční schopnosti ve vztahu k ekonomice ČR skýtají největší potenciál a na které se má zaměřit největší aktivita proexportní politiky. Jedná se o Brazílii, ČLR, Indii, Irák, Kazachstán, Mexiko, Ruskou federaci, Srbsko, Turecko, Ukrajinu, USA, Vietnam.   Rovněž stanovuje 26 tzv. zájmových zemí (Angola, Argentina, Austrálie, Ázerbájdžán, Bělorusko, Egypt, Etiopie, Chile, Ghana, Chorvatsko, Izrael, Japonsko, JAR, Kanada, Kolumbie, Maroko, Moldavsko, Nigérie, Norsko, Peru, Senegal, Singapur, SAE, Švýcarsko, Indonésie a Thajsko).  Tyto bloky zemí v roce 2013 představovaly 11% resp. 6 % českého celkového vývozu v roce 2013 (Rusko samotné kolem 3,7%).

Určitý potenciál k rychlému růstu v některých z těchto zemí je, ovšem není to něco, čeho se dá dosáhnout ze dne na den či týdne na týden. Na Rusko nás totiž vážou historické vazby a geografická blízkost, s většinou těchto zemí tomu tak není. Navíc, v některých velkých zemích (Irák, Egypt, Nigérie) vládne neutěšená politická situace.

Z hlediska zemí s největším dlouhodobým potenciálem se zdají být nejatraktivnější Čína a Indie – obrovské a rychle rostoucí ekonomiky, kde je zatím export našich nejsilnějších artiklů (stroje + dopravní technika) vzhledem k velikosti ekonomik dosti malý, kde však jméno ČR celkem „zní“: do Číny ČR v roce 2013 vyvezla strojů a dopravní techniky za 23,5 mld. Kč, do Indie dokonce jenom za necelých 7 mld. Kč. Do samotného (výrazně menšího) Turecka ČR vyvezla v minulém roce zboží za 43 mld. Kč, tj. 1,3% všech českých vývozů, přičemž 70% (22 mld. Kč) z toho byly právě stroje a dopravní prostředky.

Do Ruska jsme vyvezli strojů a dopravních prostředků dokonce za 82,5 mld. Kč. Rychlou alternativou v případě problémů s odbytem v Rusku nicméně země jako Indie nebo Brazílie nejsou. Takovou alternativou mohou být země, kde už dnes vztahy strojírenských firem na úrovni exportu ve výši 20-40 mld. Kč ročně existují -  Turecko je mezi nimi (podobně jako Ukrajina či USA). Iniciativa MPO tak může právě tyto vztahy pozitivně podpořit.

Co se týče samotných sankcí, nemyslím si, že bude další kolo odvetných opatření zahrnovat zákaz dovozu do Ruska. Ten by výrazně poškodil právě Rusko. Spíše to budou jiné cesty – např. diskutovaná možnost zákazu přeletů nad Ruskem, v extrémním případě zákaz vývozu energetických surovin z Ruska.

Martin Lobotka, hlavní analytk Conseq Investment Management a.s.