INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

Podnikatelé a manažeři mají možnost získat a udržet si své pracovníky nabídkou stále populárnějších volnočasových benefitů. Pracovník ucházející se o nové zaměstnání se dnes již běžně zajímá mimo výše mzdy i o rozsah poskytovaných firemních benefitů. Jsme dokonce svědky toho, že mnohé firmy spíše než na prudké navyšování mezd sázejí na rozšiřování portfolia benefitů nebo se vydávají cestou kombinace navyšování mezd a zvedání nabídky benefitů.

Situaci lze doložit statisticky – jestliže před sedmi lety výrobní firmy přispívaly například na volnočasové benefity částkou 3000 korun, nyní hovoříme už o dvojnásobné výši.

V posledních letech se však objevil i další fenomén – jsou jím e-benefity. Nástup další vlny digitalizace a prohlubující se nedostatek lidí v řadě profesí přiměl firmy k hledání modelu, který by zaměstnancům na jedné straně dále rozšířil nabídku benefitů a na druhé straně jim poskytl možnost vlastního výběru prostřednictvím jednoduché elektronické aplikace. Zrodil se e-benefit, kdy má zaměstnanec v rámci přiděleného rozpočtu možnost přístupu k nabídce firemních benefitů, které si může nezávisle na času a prostoru podle vlastního výběru objednat. Využívají se k tomu pro uživatele technicky jednoduché systémy elektronické cafeterie, kde si jak firma, tak každý pracovník může nastavit vlastní balíček daňově zvýhodněných e-benefitů na míru. Na trhu se například úspěšně prosadil program volitelných zaměstnaneckých benefitů Benefit Plus, spravovaný prostřednictvím internetové aplikace a dostupný online 24 hodin denně. Lze ho využívat na všech počítačích, tabletech a smartphonech (iOS a Android).

Vedle jednoduché technické obsluhy jsou výhodou využívání e-benefitů a s nimi spojených programů i cenová dostupnost a menší administrativní náročnost, než tomu bylo před několika lety. Díky narůstající konkurenci mezi poskytovateli benefitů na českém trhu platí navíc firmy za provoz elektronické cafeterie minimální poplatky.

Daňové výhody e-benefitů

Vedle spokojenosti a loajality zaměstnanců má používání e-benefitů ještě další zásadní efekt, je jím daňová přívětivost. Z hlediska daňových výhod lze přitom benefity rozdělit do tří kategorií. V první skupině jsou zahrnuty takové služby pro zaměstnance, jako je příspěvek na penzijní spoření, životní pojištění, stravenky v zákonných limitech, příspěvek na home office či firemní vzdělávání. Jde o benefity, které si firma může zahrnout do daňově uznatelných nákladů, a přitom z jejich hodnoty neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Úspora 27,5 % oproti mzdě je zřejmá. Druhá skupina jsou například nepeněžní příspěvky na rekreační pobyty a zájezdy (do 20 000 Kč/rok), sportovní služby, kultura, zdraví, vzdělávání či nedaňový příspěvek na stravenky. Benefity z této skupiny nespadají mezi daňově uznatelné, hradí se až z čistého zisku. Firma si tudíž nesníží daňový základ a zaplatí o to více na dani z příjmu. Přesto i tato skupina benefitů je v porovnání se mzdou daňově zajímavější.
Do třetí skupiny benefitů lze zařadit slevy na firemní výrobky a služby, příspěvky na MHD, elektroniku, kosmetiku, sportovní vybavení aj. Stručně řečeno, mohou v ní být jakékoliv další benefity, které zaměstnavatel poskytuje na základě interního předpisu. Jejich zdanění a odvody však podléhají stejnému režimu jako mzda. Přesto firmy využívají i je, neboť chtějí vyvažovat nabídku konkurence. Pokud podnik vyrábí například spotřební předmět či má službu, které v rámci benefitů výhodněji nabízí pracovníkům, buduje tím současně jejich pozitivní vztah ke své vlastní produkci.

Scénáře zvýhodnění e-benefitů

Pro praktické přiblížení daňového zvýhodnění e-benefitů z firemního pohledu lze použít hypotetický scénář. Například vedení výrobní firmy se 100 zaměstnanci přijme rozhodnutí, že navýší personální prostředky o 2000 Kč na osobu. Avšak místo zvýšení mezd o tuto částku prostředky poskytne zaměstnancům formou benefitů. Prvních 1000 Kč věnuje na daňově uznatelný příspěvek na stravenky, druhých 1000 Kč použije na daňově neuznatelný příspěvek na stravenky a volnočasové benefity. Zaměstnanci tak získají v benefitech každý měsíc čistých 2000 Kč a současně ušetří 622 Kč na daních a odvodech. Pro firmu přinese rozhodnutí úsporu celkově ve výši 432 000 Kč ročně na daních a odvodech. Následující tabulka přibližuje jednotlivé položky a typy odměn.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci někdy formulují své požadavky na hodnotu navýšení čisté, a nikoliv hrubé mzdy, mohli bychom se pustit ještě do jednoho teoretického scénáře. Firma se stejným počtem 100 zaměstnanců se rozhodne k ještě razantnějšímu kroku a navýšení čistého příjmu pracovníků o celých 2000 Kč měsíčně. Hrubá mzda by se všem musela zvýšit o 2902 Kč. A opět – manažeři by místo toho vsadili na benefity. Pro zaměstnance by nenastal žádný rozdíl. Ve mzdě i v benefitech by získal 2000 Kč. Pro firmu by však byl výsledek úspor ale ještě hmatatelnější: Oproti navýšení mzdy by ušetřil celkově 1,6 milionu Kč ročně na daních a odvodech.

Volnočasové e-benefity mají zelenou

Nástupem mladé generace Y a změnou životního stylu v některých společenských vrstvách se ve firmách stále intenzivněji prosazují volnočasové e-benefity. Takže návštěva bazénu a divadla, posilování ve fitness centru, víkend v lázních, sauna, masáže či kurz vaření, to vše jsou příklady nabídek, které firmy poskytují svým zaměstnancům. Mimochodem – nejvíce je jich čerpáno v oblasti zdraví (51 %), cestování (28 %), sportu (9 %), kultury (7 %) a vzdělávání (5 %). Nejde přitom jen o velké nadnárodní koncerny s jejich zavedenou zaměstnaneckou politikou, volnočasové e-benefity nabízejí již také střední a menší tuzemské firmy.
Na strukturu čerpání benefitů v rámci jednotlivých volnočasových oblastí má určitý vliv obor činnosti zaměstnavatele a výše rozpočtu. Největší rozdíl je patrný v čerpání ve skupinách zdraví, vzdělávání a cestování. Čím mají zaměstnanci menší rozpočet, tím větší podíl je čerpání v oblasti zdraví za nákup benefitovou kartou v lékárnách. Zaměstnanci z oboru IT a telekomunikace mají díky vyššímu rozpočtu naopak nadprůměrný podíl čerpání na oblast cestování a vzdělávání.

Podstatné je, že volnočasové odměny se stávají mezi zaměstnanci očekávaným benefitem stejně jako stravenky, přičemž jejich využívání díky modelu e-benefitů a stále se rozšiřujícímu spektru nasmlouvaných partnerů elektronické cafeterie nebrání v podstatě již téměř nic. Tedy snad jen stále ještě nedostatečné povědomí mezi polovinou podnikatelů a manažerů o veškerých daňových a dalších výhodách.

Václav Kurel,
majitel a ředitel společnosti Benefit Plus

Co jsou e-benefity
Jde o daňově zvýhodněné zaměstnanecké benefity, jejichž vzniku a rozšíření pomohly moderní technologie. Prostřednictvím internetové aplikace si zaměstnanec objednává benefity dle vlastního výběru v rámci přiděleného rozpočtu.
Mezi e-benefity patří např.:
- e-stravenky
- volnočasové benefity
- příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění
- e-learning
- home office
- firemní sportovní spolky

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Březen 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3