Podnikatelé a manažeři mají možnost získat a udržet si své pracovníky nabídkou stále populárnějších volnočasových benefitů. Pracovník ucházející se o nové zaměstnání se dnes již běžně zajímá mimo výše mzdy i o rozsah poskytovaných firemních benefitů. Jsme dokonce svědky toho, že mnohé firmy spíše než na prudké navyšování mezd sázejí na rozšiřování portfolia benefitů nebo se vydávají cestou kombinace navyšování mezd a zvedání nabídky benefitů.

Situaci lze doložit statisticky – jestliže před sedmi lety výrobní firmy přispívaly například na volnočasové benefity částkou 3000 korun, nyní hovoříme už o dvojnásobné výši.

V posledních letech se však objevil i další fenomén – jsou jím e-benefity. Nástup další vlny digitalizace a prohlubující se nedostatek lidí v řadě profesí přiměl firmy k hledání modelu, který by zaměstnancům na jedné straně dále rozšířil nabídku benefitů a na druhé straně jim poskytl možnost vlastního výběru prostřednictvím jednoduché elektronické aplikace. Zrodil se e-benefit, kdy má zaměstnanec v rámci přiděleného rozpočtu možnost přístupu k nabídce firemních benefitů, které si může nezávisle na času a prostoru podle vlastního výběru objednat. Využívají se k tomu pro uživatele technicky jednoduché systémy elektronické cafeterie, kde si jak firma, tak každý pracovník může nastavit vlastní balíček daňově zvýhodněných e-benefitů na míru. Na trhu se například úspěšně prosadil program volitelných zaměstnaneckých benefitů Benefit Plus, spravovaný prostřednictvím internetové aplikace a dostupný online 24 hodin denně. Lze ho využívat na všech počítačích, tabletech a smartphonech (iOS a Android).

Vedle jednoduché technické obsluhy jsou výhodou využívání e-benefitů a s nimi spojených programů i cenová dostupnost a menší administrativní náročnost, než tomu bylo před několika lety. Díky narůstající konkurenci mezi poskytovateli benefitů na českém trhu platí navíc firmy za provoz elektronické cafeterie minimální poplatky.

Daňové výhody e-benefitů

Vedle spokojenosti a loajality zaměstnanců má používání e-benefitů ještě další zásadní efekt, je jím daňová přívětivost. Z hlediska daňových výhod lze přitom benefity rozdělit do tří kategorií. V první skupině jsou zahrnuty takové služby pro zaměstnance, jako je příspěvek na penzijní spoření, životní pojištění, stravenky v zákonných limitech, příspěvek na home office či firemní vzdělávání. Jde o benefity, které si firma může zahrnout do daňově uznatelných nákladů, a přitom z jejich hodnoty neodvádí sociální a zdravotní pojištění. Úspora 27,5 % oproti mzdě je zřejmá. Druhá skupina jsou například nepeněžní příspěvky na rekreační pobyty a zájezdy (do 20 000 Kč/rok), sportovní služby, kultura, zdraví, vzdělávání či nedaňový příspěvek na stravenky. Benefity z této skupiny nespadají mezi daňově uznatelné, hradí se až z čistého zisku. Firma si tudíž nesníží daňový základ a zaplatí o to více na dani z příjmu. Přesto i tato skupina benefitů je v porovnání se mzdou daňově zajímavější.
Do třetí skupiny benefitů lze zařadit slevy na firemní výrobky a služby, příspěvky na MHD, elektroniku, kosmetiku, sportovní vybavení aj. Stručně řečeno, mohou v ní být jakékoliv další benefity, které zaměstnavatel poskytuje na základě interního předpisu. Jejich zdanění a odvody však podléhají stejnému režimu jako mzda. Přesto firmy využívají i je, neboť chtějí vyvažovat nabídku konkurence. Pokud podnik vyrábí například spotřební předmět či má službu, které v rámci benefitů výhodněji nabízí pracovníkům, buduje tím současně jejich pozitivní vztah ke své vlastní produkci.

Scénáře zvýhodnění e-benefitů

Pro praktické přiblížení daňového zvýhodnění e-benefitů z firemního pohledu lze použít hypotetický scénář. Například vedení výrobní firmy se 100 zaměstnanci přijme rozhodnutí, že navýší personální prostředky o 2000 Kč na osobu. Avšak místo zvýšení mezd o tuto částku prostředky poskytne zaměstnancům formou benefitů. Prvních 1000 Kč věnuje na daňově uznatelný příspěvek na stravenky, druhých 1000 Kč použije na daňově neuznatelný příspěvek na stravenky a volnočasové benefity. Zaměstnanci tak získají v benefitech každý měsíc čistých 2000 Kč a současně ušetří 622 Kč na daních a odvodech. Pro firmu přinese rozhodnutí úsporu celkově ve výši 432 000 Kč ročně na daních a odvodech. Následující tabulka přibližuje jednotlivé položky a typy odměn.
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci někdy formulují své požadavky na hodnotu navýšení čisté, a nikoliv hrubé mzdy, mohli bychom se pustit ještě do jednoho teoretického scénáře. Firma se stejným počtem 100 zaměstnanců se rozhodne k ještě razantnějšímu kroku a navýšení čistého příjmu pracovníků o celých 2000 Kč měsíčně. Hrubá mzda by se všem musela zvýšit o 2902 Kč. A opět – manažeři by místo toho vsadili na benefity. Pro zaměstnance by nenastal žádný rozdíl. Ve mzdě i v benefitech by získal 2000 Kč. Pro firmu by však byl výsledek úspor ale ještě hmatatelnější: Oproti navýšení mzdy by ušetřil celkově 1,6 milionu Kč ročně na daních a odvodech.

Volnočasové e-benefity mají zelenou

Nástupem mladé generace Y a změnou životního stylu v některých společenských vrstvách se ve firmách stále intenzivněji prosazují volnočasové e-benefity. Takže návštěva bazénu a divadla, posilování ve fitness centru, víkend v lázních, sauna, masáže či kurz vaření, to vše jsou příklady nabídek, které firmy poskytují svým zaměstnancům. Mimochodem – nejvíce je jich čerpáno v oblasti zdraví (51 %), cestování (28 %), sportu (9 %), kultury (7 %) a vzdělávání (5 %). Nejde přitom jen o velké nadnárodní koncerny s jejich zavedenou zaměstnaneckou politikou, volnočasové e-benefity nabízejí již také střední a menší tuzemské firmy.
Na strukturu čerpání benefitů v rámci jednotlivých volnočasových oblastí má určitý vliv obor činnosti zaměstnavatele a výše rozpočtu. Největší rozdíl je patrný v čerpání ve skupinách zdraví, vzdělávání a cestování. Čím mají zaměstnanci menší rozpočet, tím větší podíl je čerpání v oblasti zdraví za nákup benefitovou kartou v lékárnách. Zaměstnanci z oboru IT a telekomunikace mají díky vyššímu rozpočtu naopak nadprůměrný podíl čerpání na oblast cestování a vzdělávání.

Podstatné je, že volnočasové odměny se stávají mezi zaměstnanci očekávaným benefitem stejně jako stravenky, přičemž jejich využívání díky modelu e-benefitů a stále se rozšiřujícímu spektru nasmlouvaných partnerů elektronické cafeterie nebrání v podstatě již téměř nic. Tedy snad jen stále ještě nedostatečné povědomí mezi polovinou podnikatelů a manažerů o veškerých daňových a dalších výhodách.

Václav Kurel,
majitel a ředitel společnosti Benefit Plus

Co jsou e-benefity
Jde o daňově zvýhodněné zaměstnanecké benefity, jejichž vzniku a rozšíření pomohly moderní technologie. Prostřednictvím internetové aplikace si zaměstnanec objednává benefity dle vlastního výběru v rámci přiděleného rozpočtu.
Mezi e-benefity patří např.:
- e-stravenky
- volnočasové benefity
- příspěvky na penzijní spoření a životní pojištění
- e-learning
- home office
- firemní sportovní spolky