Po oznámení razantních škrtů v evropském zemědělském rozpočtu na období let 2028 až 2034, kdy se má objem peněz propadnout o 22 procent na 300 miliard eur, Evropská komise záhy přišla i s prvním návrhem své budoucí evropské zemědělské politiky.

Má dojít ke změnám v její struktuře i způsobu rozdělování podpor, jako je například zavedení zastropování dotací nebo odstupňované snižování jejich objemu pro jednotlivé podniky. Agrární komora České republiky přináší první analýzu, jak změny dopadnou na české zemědělství.

„Zásadní proměna architektury evropské zemědělské politiky, o které se až do včerejška mluvilo jen v kuloárech, se pravděpodobně uskuteční a může mít zničující dopady nejen na naše zemědělce, ale především na potravinovou bezpečnost Česka a celé Evropy. Hlavním úkolem zemědělství je zajistit zdravé a cenově dostupné potraviny pro obyvatele, což bude po roce 2027 ještě těžší než teď. Škrty v přidělovaných podporách, které kompenzují stále přísnější environmentální požadavky Evropské unie, více papírování a podpora hospodaření, které žádné potraviny neprodukuje – to jsou jen některé změny, které nás čekají. EU tím akorát pobídne dovozce ze třetích zemí, kde tak vysoké standardy welfare zvířat nebo bezpečnosti potravin nemají, aby dodávali do Evropy stále větší objemy potravin, což považuji za maximální pokrytectví,“ řekl prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.

Jak změny ovlivní české zemědělce?

• Sloučení prvního a druhého pilíře, tedy odstoupení od dosavadního systému pro rozdělování peněz na přímé platby a investice minimálně v případě nárokových plateb.
• Při součtu přímých plateb a podpor na údržbu krajiny činí průměr v Evropské unii 302 €/ha (273 €/ha bez Malty), krácení rozpočtu o 22 % bude znamenat pokles na cca 213 €/ha. V Česku dnes podle dat EU vychází tato průměrná platba na 227 €/ha, při snížení obálky o 22 % by to tedy znamenalo cca 177 €/ha.
• Některé z přímých plateb budou kofinancované na úrovni členského státu.
• Zdvojnásobení krizové rezervy na 900 milionů eur ročně.
• Navýšení vázaných podpor až na 20, respektive 25 % obálky ve výjimečných případech, podpora proteinové suverenity a chovu skotu v citlivých oblastech.
• Větší podpora programu Ovoce, zelenina, mléko do škol s podmínkou, že se bude jednat pouze o evropskou produkci.
• Zatím podle dostupných informací nemá pokračovat povinná redistributivní platba. V Česku je nyní nastavena na úrovni 23 % z obálky přímých plateb, což je výrazně vyšší než průměr EU na úrovni 10-12 %.
• Nicméně počítá se se zvláštní obálkou pro malé podniky (do určitého platebního nároku, zjednodušený systém administrace) a mladé zemědělce (vyšší podíl než v současné době).
• Pro členské státy bude podle návrhu EK povinné uplatňovat odstupňované snížení plateb:
  o Od 20 000 eur – degresivita 25 %,
  o Nad 50 000 eur – degresivita 50 %,
  o Nad 75 000 eur – degresivita 75 %,
  o Nad 100 000 eur – degresivita 100 % (tvrdý strop).
• V případě zastropování se má navíc uplatňovat majetková propojenost, tedy 100 tisíc eur na propojené subjekty.
• Při „kráceném“ průměru přímé platby v EU 213 €/ha by se degresivita teoreticky týkala farem od výměry 93 hektarů, v Česku 112 hektarů, tvrdý strop farem by byl na úrovni 500 hektarů.
• Ze zveřejněných informací vyplývá, že bude velmi zásadně záležet na konkrétním produkčním zaměření zemědělského podniku.

Evropská komise oznámila tyto změny, přestože před jejich fatálními dopady varovaly nevládní organizace napříč Evropou včetně Agrární komory ČR a konaly se protesty na evropské i národní úrovni. Poslední se uskutečnil 16. července přímo v Bruselu pod okny Evropské komise, kam přišlo protestovat několik set zemědělců z různých zemí EU, tedy v den oznámení prvního návrhu evropského rozpočtu po roce 2027 včetně obálky určené na výdaje v zemědělství. Další masivnější protesty se mohou konat už na podzim.

„Jedná se o první návrh Evropské komise, musíme proto v tlaku pokračovat a nesmíme to vzdát. Během protestní akce v Bruselu v polovině července se spojili zemědělci z různých zemí, protože si uvědomují, jak změny dopadnou na jejich živobytí. Musíme v tuto chvíli počkat, až Evropská komise zveřejní přesné legislativní parametry toho, co oznámila, a analyzovat je. Poté se poradíme o dalším postupu s našimi partnerskými organizacemi v Česku i v Evropě,“ dodal prezident Agrární komory ČR Doležal.

(tz)