Systémy elektronické evidence tržeb v současnosti využívá v různých formách 17 stá-tů EU. Považujeme za správné, aby se Česká republika k tomuto modernímu systému vrátila, a vítáme v této souvislosti snahy části politického spektra o opětovné zavedení EET.

Podíl šedé ekonomiky tvoří v České republice podle studie mezinárodní poradenské společnosti Kearney 14 %. Naši sousedé jsou přitom na tom lépe. V sousedním Rakousku je tento podíl podle téže studie 7,2 %, v Německu 10 %. Lepší situace je i na Slovensku, kde je podíl šedé ekonomiky 13,5 %. Stát bohužel v minulosti po zrušení EET rezignoval na snahu řešit narůstající šedou ekonomiku a nepřišel s žádným jiným návrhem na zvládnutí tohoto problému.

Asociace českého tradičního obchodu hájí zájmy českých obchodníků a sítí. V každodenní praxi musí naši členové čelit nekalé konkurenci, která mnohdy obchází daňové, pracovněprávní a další povinnosti. Kromě přínosu v podobě daňových příjmů státu je z našeho pohledu klíčové, že znovuzavedení EET může pomoci narovnat podnikatelské prostředí v maloobchodě a přispět k lepší konkurenceschopnosti subjektů, které řádně plní své daňové povinnosti. V této souvislosti považujeme za nebezpečné vytvářet v rámci systému různé výjimky, které navrhují někteří zástupci politických stran. Zejména jde o povinnost zapojení do systému pouze pro podnikatele s obratem od určité výše, aktuálně se hovoří o hranici pěti miliónů korun. „V oblasti maloobchodu se bohužel řada firem pohybuje v zóně šedé ekonomiky. Poctiví provozovatelé malých obchodů takovým subjektům konkurují jen velmi obtížně. Je jasné, že podobná výjimka by byla okamžitě zneužita a podmínky pro podnikání by zůstaly nerovné i nadále,“ řekl Pavel Březina, předseda AČTO.

Podle něj lze v oblasti maloobchodu velmi snadno vytvářet „černé peníze“ – stačí nakupovat a prodávat za hotové. Stát díky svému laxnímu přístupu k plnění povinností podnikatelů tratí nejen v současnosti, ale především si zadělává na ještě větší problémy v budoucnosti. Vzniká totiž nebezpečná situace, kdy bude reálně ubývat právě těch podnikatelů, kteří své daňové povinnosti plní a kteří nebudou schopni konkurence s těmi, kteří se jim vyhýbají.

Jako zástupci menších obchodů či živnostníků se také musíme vyjádřit k údajným neúměrným administrativním a finančním nákladům, které má systém EET představovat. Již v minulosti se jasně ukázalo, že celý systém administrativu spíše snižoval. Evidence tržeb poskytla státu nejen informace o proběhlých transakcích, které jsou předmětem daňové povinnosti, ale též data pro různá statistická zjišťování. Efektivní získávání informací o podnikatelských subjektech na základě EET se také odrazilo ve snížení počtu daňových kontrol díky lepšímu cílení na rizikové subjekty. Systém dále podnikatelům usnadnil například sledování přehledu o zboží, hlídání výše obratu pro DPH či prokazování obratu bankám a řadu dalších činností.

(tz)