Úroveň investičních znalostí v Česku druhým rokem po sobě klesá. Data vycházejí z průzkumu Ipsos, na jehož základě investiční platforma Portu sestavuje Index investiční gramotnosti (IIG). Ten letos dosáhl hodnoty 102,8 bodu, zatímco loni činil 106,7 bodu a v roce 2023 dokonce 113,9 bodu.

Do investování se zapojuje stále více lidí, investiční znalosti však za jeho popularitou zaostávají. Rozdíly mezi jednotlivými skupinami obyvatel se navíc prohlubují a pokles investiční gramotnosti může v budoucnu zvyšovat riziko finančních ztrát a zranitelnosti domácností.

Pokles se přitom projevil napříč většinou sledovaných skupin. Zhoršení investičních znalostí se ukázalo jak u mužů, tak u žen. Muži si i nadále udržují vyšší průměrnou úroveň investiční gramotnosti, jejich výsledek dosahuje 120,6 bodu, zatímco u žen činí 83,8 bodu.

„Výsledky ukazují, že samotný růst zájmu o investování ještě automaticky nevede k hlubšímu porozumění jeho principům. Investování se stalo běžným tématem veřejné debaty, ale bez systematičtějšího vzdělávání zůstává u části lidí spíše na úrovni základního povědomí než skutečné orientace v investičních rozhodnutích. Zároveň je dnes investování dostupnější než kdy dříve a už dávno není výsadou úzké skupiny lidí. Dlouhé období bez výraznějších propadů na trzích část investorů ukolébává, takže slábne motivace své znalosti prohlubovat. Rozevírají se tak nůžky mezi počtem lidí, kteří investují, a jejich skutečnou investiční gramotností,“ říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Zhoršení se objevilo také ve všech věkových kategoriích. Nejvyšší úroveň znalostí o investování mají stejně jako v předchozích letech lidé ve věku 45 až 53 let, naopak nejhůře dopadla skupina ve věku 27 až 35 let. Tato generace se propadla dokonce pod nejmladší skupinu ve věku 18 až 26 let. Celkově se tak potvrzuje trend, že lidé do 35 let mají nižší investiční znalosti než starší generace.

„Mladší generace dnes přichází do kontaktu s investováním velmi brzy, často prostřednictvím sociálních sítí. Informace však získává spíše fragmentovaně, bez širšího kontextu. To může vysvětlovat, proč zájem o investování roste rychleji než skutečné investiční znalosti,“ doplňuje Jana Brodani, výkonná ředitelka AKAT ČR.

Nůžky mezi skupinami obyvatel se rozevírají
Výrazné rozdíly přetrvávají zejména podle vzdělání a příjmů. Nejvyšší investiční gramotnost mají tradičně lidé s vysokoškolským vzděláním, jejichž index dosahuje 143,6 bodu. U lidí se základním vzděláním je naopak hodnota indexu pouze 71,8 bodu. Rozdíl ukazuje na velmi výraznou nerovnost ve finančních znalostech napříč populací. Zatímco u vysokoškolsky vzdělaných lidí se výsledky oproti loňsku prakticky nezměnily, u lidí s nižším vzděláním se znalosti dále snížily.

Regionální srovnání pak dlouhodobě ukazuje nejvyšší investiční gramotnost v Praze, kde index dosahuje 130,2 bodu, a dokonce se zde oproti minulému měření mírně zvýšil. Na opačném konci žebříčku stojí Olomoucký, Ústecký a Liberecký kraj. Slabší výsledky těchto regionů mohou souviset s nižším zastoupením vysokoškolsky vzdělaných obyvatel a nižšími příjmy.

Významnou roli hraje také výše příjmu. Lidé s čistým osobním příjmem nad 30 tisíc korun měsíčně dosahují nadprůměrné investiční gramotnosti, zatímco lidé s nižšími příjmy mají znalosti pod průměrem.

„Data opět potvrzují, že investiční gramotnost úzce souvisí se socioekonomickým zázemím. Lidé s vyšším vzděláním nebo vyšším příjmem mají obvykle více příležitostí získat zkušenost s investováním a lépe se orientují v dostupných informacích. Pokud mají být rozdíly v budoucnu menší, je důležité, aby se základní orientace v investování postupně stala běžnou součástí finančního vzdělávání,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Berka, hlavní ekonom Portu.

Investování je populární, znalosti ale nerostou
Výsledky letošního měření zároveň naznačují určitý paradox. Investování se v posledních letech stalo velmi viditelným tématem, jelikož se hojně objevuje v médiích a na sociálních sítích. Rostoucí zájem však automaticky neznamená hlubší porozumění jeho principům.

„Investování je dnes skoro popkultura – mluví se o něm všude, ale málokdo si přečte i návod. Není překvapivé, že zájem roste rychleji než skutečné porozumění. Paradoxem dneška je, že otevřít investiční aplikaci je snazší než pochopit, co v ní člověk vlastně dělá. Pokud chceme, aby lidé nejen investovali, ale i bohatli, budeme muset investovat hlavně do vzdělání,” říká influencer a tvůrce podcastu o penězích Vojta Žižka.

Jedním z možných vysvětlení poklesu znalostí může být také proměna vnímání investování, které se přesouvá z oblasti zájmového tématu do běžného finančního rozhodování domácností. „Investování se pro mnoho lidí postupně stává spíše nutností než koníčkem. Lidé si uvědomují, že bez investování dnes své úspory neochrání před inflací nebo si nezajistí důstojný důchod, ale ne vždy mají čas nebo motivaci se jeho principům věnovat do hloubky,“ doplňuje Radim Krejčí, zakladatel Portu.

Popularizace investování je často založena na krátkých formátech, jednoduchých sděleních nebo rychlých návodech. Ty sice mohou zvyšovat zájem o téma, ale jen zřídka vysvětlují komplexnější principy, jako je diverzifikace portfolia nebo vztah mezi rizikem a výnosem. Lidé tak o investování slyší stále častěji, jejich skutečné porozumění však nemusí růst stejným tempem.

Dalším možným vysvětlením může být také vývoj na finančních trzích. Při výraznějším růstu akciových trhů, který jsme mohli sledovat v posledních třech letech, může vznikat dojem, že investování funguje „samo“ a není nutné mu příliš rozumět. Optimistická nálada na trzích tak může paradoxně snižovat motivaci lidí investování studovat více do hloubky.

„Jakýkoliv pokles gramotnosti je špatná zpráva, u té investiční to je navíc zpráva drahá. Naštěstí žijeme v době, kdy si můžeme nedostatky v gramotnostech kompenzovat technologií. Stejně jako nám stroje opravují gramatiku a počítají za nás zlomky, máme u investiční gramotnosti aplikace a nástroje, které nám pomáhají snadno a úspěšně investovat. Ideálním stavem by samozřejmě bylo být více gramotní a zároveň mít skvělé nástroje, takže máme na čem na školách a ve veřejném prostoru pracovat,” říká ekonom Dominik Stroukal, garant programu Digitální ekonomika na Metropolitní univerzitě Praha.

Jaká rizika přináší pokles znalostí a co s tím dělat
Právě investiční gramotnost pomáhá lidem lépe vyhodnocovat investiční příležitosti, rozumět rizikům a vyhnout se impulzivním rozhodnutím nebo podvodným schématům. Pokles investičních znalostí tak může v budoucnu zvyšovat riziko finančních ztrát a oslabovat finanční stabilitu domácností.

„Je dobře, že se o investování zajímá stále více lidí. Právě proto je ale dnes ještě důležitější otevřeně mluvit nejen o jeho příležitostech, ale i o rizicích. Finanční vzdělávání a vysvětlování principů investování by mělo být přirozenou součástí fungování celého kapitálového trhu. Noví investoři přicházejí, ale investiční gramotnost s nimi musí držet krok,“ upozorňuje Jiří Kovařík, ředitel komunikace Burzy cenných papírů Praha.

Pokles investiční gramotnosti zároveň ukazuje na potřebu systematičtějšího finančního vzdělávání napříč společností. Důležité je přitom začít už v mladém věku, kdy si lidé vytvářejí základní návyky při práci s penězi. Velkou roli hraje znalost matematiky, která pomáhá lidem lépe chápat principy investování, jako je složené úročení nebo dlouhodobé zhodnocení.

Nelze také opomíjet rozdíly v investičních znalostech mezi jednotlivými skupinami obyvatel – ať už podle vzdělání, příjmu nebo regionu – kde navíc hrozí jejich další prohlubování. Do budoucna je proto důležité snižovat informační bariéry a přibližovat téma investování a financí širší veřejnosti srozumitelnou formou.
„Finanční a investiční gramotnost považujeme za klíčovou součást dlouhodobé finanční stability domácností. Pokud chceme, aby lidé dokázali lépe pracovat se svými úsporami, je důležité podporovat finanční vzdělávání napříč společností. Proto se v Portu dlouhodobě věnujeme vzdělávání veřejnosti. Připravujeme vzdělávací obsah o investování formou článků, podcastů, pořádáme přednášky na školách a spolupracujeme také s organizací Nekrachni, která pomáhá mladým lépe se orientovat ve světě financí,“ uzavírá Radim Krejčí.

(tz)