Tuzemské spotřebitelské ceny v průběhu letošního ledna meziměsíčně vzrostly o 0,9 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 1,6 %. To je plně v souladu s předběžným odhadem a nejedná se tedy o překvapení. Oproti předchozímu měsíci se tak inflace snížila o 0,5 procentního bodu.

Meziměsíčně zdražovaly nejvíce kategorie alkoholických nápojů a tabáku (4,7 %), potravin a nealkoholických nápojů (2,7 %) či zdraví (2,0 %), zlevňovaly naopak oddíly oděvů a obuvi (-2,2 %), bydlení (-0,7 %) či dopravy (-0,6 %).

Meziročně byla inflace nejsilnější u pojištění a finančních služeb (5,9 %), stravovacích a ubytovacích služeb (4,9 %) či alkoholických nápojů a tabáku (4,7 %), nejslabší naopak u oděvů a obuvi (-2,6 %), dopravy (-1,6 %) či bydlení (0,8 %). S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií ve spotřebním koši byla meziroční inflace tažena hlavně alkoholickými nápoji a tabákem (příspěvek 0,4 procentního bodu), opačným směrem působila hlavně doprava (-0,2pb).

Ceny zboží meziročně klesly o 0,4 %, ceny služeb vzrostly o 4,7 %.

Inflace průmyslového zboží je zanedbatelná, inflace služeb problematická, inflace nemovitostí alarmující
Lednová inflace je dramaticky zkreslena převedením poplatků za obnovitelné zdroje energie na státní rozpočet a její výsledek tak opticky vypadá lepší, než by odpovídalo realitě. Toto opatření přitom nelze interpretovat jako skutečný pokles cen elektřiny, pouze se změnil její plátce z konečného spotřebitele na daňového poplatníka. Pokud odmyslíme toto zkreslení, činila meziměsíční inflace 1,3 procenta, ta meziroční pak 2,0 procenta a byla tak téměř stejná jako měsíc dříve. Meziměsíční růst cen o 1,3 procenta je pak v lednu historicky na tuzemské poměry normální vývoj. V letošním lednu se nezvykle nepříznivě vyvíjely ceny potravin, naopak pomáhaly zlevňující pohonné hmoty v oddíle doprava. Přibližně standardní byla letos meziměsíční inflace u oděvů a obuvi i vybavení pro domácnost. Naopak nadstandardní zůstává tempo zdražování u stravovacích a ubytovacích služeb či rekreací a kultury. Výrazně problematický pak zůstává realitní trh, a to jak s ohledem na samotné ceny nemovitostí, tak i nájmy.

V souhrnu tedy hlavní charakteristiky tuzemské inflace zůstávají nezměněny a jediným novým prvkem je odpuštění poplatků za OZE. Jinak nadále platí, že inflace průmyslového zboží je zanedbatelná, inflace služeb problematická, inflace nemovitostí alarmující a pokud jde o nestabilní položky, tyto šly opačným směrem – potraviny zklamaly, pohonné hmoty potěšily. Podobnou situaci očekáváme i po zbytek roku, který by měl přinést průměrnou inflaci okolo 1,7 procenta, po odmyšlení vládního zásahu do POZE pak zhruba 2,0 procenta. Česká národní banka na inflaci pod dvouprocentním cílem podle nás snížením sazeb reagovat nebude, protože si je vědoma zkreslení inflačních statistik vládní politikou.

Vít Hradil
hlavní ekonom

INVESTIKA, investiční společnost, a.s.
www.investika.cz