Index tuzemské ekonomické důvěry v průběhu dubna dosáhl hodnoty 101,3 bodu. Jedná se o mírně nižší hodnotu než o měsíc dříve (102,1) a naopak mírně vyšší, než očekával trh (100,9). Pokles táhla důvěra spotřebitelská (ze 110,4 na 106,0), ta podnikatelská stagnovala (100,4).

Mírný pokles důvěry hlásí průmysl, který sice o něco lépe hodnotí současnou poptávku včetně té zahraniční, má však nižší očekávání ohledně budoucího objemu výroby i zaměstnanosti. Očekává také růst cen výstupů.

Optimismus naopak mírně narostl ve stavebnictví, kde sice došlo ke zhoršení hodnocení současné poptávky, vzrostla ale naopak očekávaná zaměstnanost v blízké budoucnosti. I v tomto sektoru pak vzrostla očekávaná inflace.

Zhoršila se nálada v obchodu, a to primárně vlivem pesimističtějšího hodnocení nedávné ekonomické situace.

Důvěra ve službách vzrostla, a to navzdory mírně horšímu hodnocení současné ekonomické situace. Poskytovatelé nicméně očekávají výrazně silnější poptávku v blízké budoucnosti a lépe vnímají i tu nedávnou.

Prakticky plošné bylo zhoršení nálady u spotřebitelů. Ti mají nově horší pocit z budoucí hospodářské i vlastní finanční situace, vykazují menší odhodlání činit velké nákupy a skokově navýšili očekávání ohledně budoucí inflace.

Zatímco v březnových datech se válka v Iránu projevovala jen velmi omezeně, pokud vůbec, v dubnu již její dozvuky jsou zřetelné. Průmysl i stavebnictví předpokládají, že budou nuceni zdražovat svoji produkci, což zní jako realistický důsledek omezeného vývozu energetických a jiných surovin z Perského zálivu. Tlak na vyšší ceny vnímají i spotřebitelé, kteří nemohli přehlédnout vyšší ceny pohonných hmot a předpokládají, že tím problém ještě nekončí. Ostatně právě horší nálada spotřebitelů stáhla směrem dolů i celý souhrnný index, když tito reportují nárůst pesimismu prakticky ve všech sledovaných oblastech od vnímání celkové hospodářské situace, přes vlastní finance, očekávanou inflaci až po nezaměstnanost. Navzdory tomuto zhoršení nicméně důvěra spotřebitelů zůstává relativně vysoko nad svým dlouhodobým průměrem a o všeobecné skepsi tak dosud nelze hovořit. Válku v Iránu tak prozatím Češi vnímají jako ekonomickou nepříjemnost, ovšem nikoliv katastrofu, což zní jako racionální zhodnocení. Pochopitelně čím déle bude konflikt trvat a čím silnější jeho intenzita, tím hůře pro ekonomickou důvěru i kondici. Prozatím data odpovídají našemu základnímu scénáři, tedy že česká ekonomika mírně zpomalí, ale zůstane bezpečně v pásmu hmatatelného růstu. Počítat nicméně zřejmě je nutné se zvýšenou inflací.

Vít Hradil
hlavní ekonom

INVESTIKA, investiční společnost, a.s.
www.investika.cz