Tuzemský index spotřebitelských cen během letošního dubna oproti předchozímu měsíci narostl o 0,5 %, což odpovídá meziroční inflaci na úrovni 2,5 %. Jedná se o potvrzení předchozího předběžného odhadu, a tudíž nejde o velké překvapení. O měsíc dříve inflace dosahovala hodnoty 1,9 %.

 

 

Meziměsíčně zdražoval nejvíce oddíl doprava (2,6 %), dále pak alkoholické nápoje a tabák (0,9 %) a stravovací a ubytovací služby (0,6 %). Nejméně naopak kategorie potraviny a nealkoholické nápoje (-0,4 %), rekreace, sport a kultura (-0,2 %) či odívání a obuv (0,1 %). Ceny zboží vzrostly o 0,7 %, ceny služeb o 0,3 %.

 

Meziročně byla inflace nejsilnější v oddílech doprava (8,7 %), alkoholické nápoje a tabák (5,2 %) či stravovací a ubytovací služby (4,3 %), nejslabší naopak v oddílech odívání a obuv (-2,4 %), potraviny a nealkoholické nápoje (-1,3 %) a bydlení (1,2 %). Ceny zboží vzrostly o 1,1 %, ceny služeb o 4,8 %. S přihlédnutím k vahám jednotlivých kategorií byla meziroční inflace tažena hlavně oddílem doprava (příspěvek 0,9 procentního bodu), snižovaly ji naopak hlavně potraviny a nealkoholické nápoje (-0,2pb).

 

Podobně jako v předchozím měsíci, i v dubnu byla inflace významně ovlivněna zdražením pohonných hmot v důsledku války v Iránu. Pokud bychom právě pohonné hmoty odmysleli, činila by inflace pouhých 1,7 procenta. Zároveň ovšem i nadále platí, že celkovou inflaci naopak uměle snižuje převedení příspěvků na obnovené zdroje energie na státní rozpočet, a to podobnou intenzitou, jakou v opačném směru působí pohonné hmoty. Tlumivě navíc opět zapůsobily ceny potravin. Nepříliš povzbudivě působí inflace imputovaného nájemného, tedy nákladů vlastnického bydlení, která dosahuje 5,5 procenta, a navíc vykazuje rostoucí tendenci. Trh s nemovitostmi tak zůstává významným inflačním ohniskem. Kromě nemovitostí pak zůstává problematickou i kategorie služeb, kde sice u rekreací došlo k meziměsíčnímu zlevnění, nicméně vzhledem k sezónnosti bylo spíše slabší, než bylo historicky obvyklé. V nejbližších měsících by se meziroční inflace měla držet mírně pod 2,5% hranicí, v závěru roku by vlivem sekundárních dopadů války v Iránu mohla atakovat hodnotu 3 procent a v průměru za celý letošní rok dosáhnout přibližně 2,5 procenta.

 

Vít Hradil
hlavní ekonom

INVESTIKA, investiční společnost, a.s.
www.investika.cz