Podle zpřesněného odhadu vzrostl tuzemský hrubý domácí produkt v letošním prvním kvartále mezičtvrtletně o 0,2 %, což odpovídá meziročnímu růstu o 2,2 %. Jedná se o nepatrně lepší výsledek, než udával předběžný odhad (2,1 %).

 

 

Mezičtvrtletně vzrostly výdaje na spotřebu domácností (0,6 %), klesly výdaje na spotřebu vládních institucí (-0,3 %), vzrostla tvorba hrubého fixního kapitálu (2,0 %), vývoz (3,8 %) a dovoz (5,8 %).

 

Meziročně vzrostla spotřeba domácností (2,9 %), spotřeba vládních institucí (1,7 %), tvorba hrubého fixního kapitálu (7,3 %), vývoz (5,8 %) i dovoz (8,2 %).

 

Z pohledu jednotlivých sektorů došlo meziročně k růstu hrubé přidané hodnoty ve všech sledovaných odvětvích. Největší příspěvek k celkovému růstu dorazil od obchodu, dopravy, ubytování a pohostinství (0,5 procentního bodu), informačních a komunikačních činností (0,4pb) a průmyslu (0,3pb).

 

K žádnému velkému překvapení bohužel nedošlo. Poté co předběžný odhad růstu české ekonomiky v letošním prvním kvartále zaostal za očekáváními, zpřesněný odhad nepřinesl významnější revizi směrem nahoru a víceméně potvrdil, že letošní rok příliš slavně nezačal. Meziroční růst o 2,2 procenta ještě na první pohled nevypadá vyloženě tragicky, ale 0,2 procenta mezičtvrtletně už je skutečně slabý výsledek, a pokud by česká ekonomika tímto tempem pokračovala i ve zbytku letošního roku, vykázala by za celý rok 2026 růst pouze o 1,5 procenta. Jedinou útěchou nám může být skutečnost, že v prvním čtvrtletí panovalo v Česku rozpočtové provizorium, které omezovalo útraty vládních institucí, což ekonomický výkon oslabovalo. Naopak ve zbytku roku lze předpokládat, že vládní sektor bude toto manko dohánět. Varovně naopak působí, že dopady války v Iránu v prvním kvartále ještě prakticky nebyly cítit, s výjimkou dražších pohonných hmot na čerpacích stanicích. Širší negativní ekonomické důsledky, jako pokles kupní síly obyvatel, zhoršení ekonomického sentimentu či narušení dodavatelských řetězců, se plně projeví až v nadcházejících čtvrtletích. Za celý letošní rok tak čekáme růst v okolí 2 procent, přičemž rizika jsou vychýlena spíše směrem k horšímu výsledku.

 

Vít Hradil
hlavní ekonom

INVESTIKA, investiční společnost, a.s.
www.investika.cz