Evropská komise navrhuje úpravy směrnice CSRD, které omezí rozsah ESG reportingu: méně dat, audit jen jednou za pět let a vyjmutí menších firem. Zhruba 80 procent malých a středních podniků tak z povinnosti vypadne.

Firmy změny vítají, regulátoři a finanční sektor ale varují před ztrátou klíčových dat pro řízení rizik a udržitelné financování. Dopady tzv. ESG Omnibusu byly tématem konference Institutu pro veřejnou diskusi (IVD).

Ladislav Tyll, vedoucí Katedry strategie, Fakulta podnikohospodářská VŠE představil klíčové body návrhu takzvaného ESG Omnibusu, kterým Evropská komise reaguje na přetížení firem při zavádění nové regulace. Návrh mimo jiné odkládá o rok účinnost směrnice o náležité péči CSDDD, omezuje povinnost sledovat dodavatelský řetězec pouze na případy důvodného podezření, zavádí pětiletý interval auditů a nabízí dobrovolné standardy VSME pro malé a střední podniky do 250 zaměstnanců. Odklad povinnosti reportingu podle CSRD o dva roky již schválil Evropský parlament. Zůstává však nejasné, které firmy budou muset vykazovat podle standardů ESRS, návrh Evropské komise na hranici 1000 zaměstnanců zatím parlamentem neprošel.

„Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví EFRAG, která připravuje standardy pro oblast udržitelnosti a poskytuje doporučení Evropské komisi, usiluje o co nejnižší vstupní bariéru. Zveřejnila také bezplatný online nástroj pro převod vyplněného excelového souboru, takže firmy za něj nemusí nic platit. Byla by však škoda přijít o proces dvojí materiality. Ten pomáhá podnikům zamyslet se nad tím, kdo jsou jejich stakeholdeři a na jaké oblasti se mají soustředit. Z našich zkušeností vyplývá, že tento proces má význam i pro firmy s méně než tisícem zaměstnanců, například z hlediska jejich konkurenceschopnosti,“ uvedl Ladislav Tyll.

Michaela Chaloupková, členka představenstva Skupiny ČEZ představila poznatky a doporučení po prvním roce ESG reportingu podle CSRD. Skupina ČEZ patřila mezi první firmy, na které se nová povinnost vztahovala. Zpráva za rok 2024 se od předchozích liší tím, že je povinnou součástí Výroční finanční zprávy s dřívějším termínem zveřejnění, obsahuje více než tisíc datových bodů dle standardů ESRS a podléhá auditu. Zahrnuje také hodnocení dvojí materiality, popis metod, předpokladů, hlavních rizik, akčních plánů a cílů.

„Zpráva o udržitelnosti je klíčovým nástrojem prezentace přístupu k ESG. Poskytuje ucelený a srozumitelný přehled o vlivu Skupiny ČEZ na udržitelnost a zároveň ukazuje, jak jsou tyto aspekty začleněny do strategického rozvoje a výkonnosti firmy. Interně podporuje strategické řízení, stanovování cílů a přehled jejich plnění. Externě poskytuje transparentní informace ratingovým agenturám, akcionářům, bankám a investorům,“ doplnila Michaela Chaloupková.

Mezi hlavní výzvy patřila nutnost vysvětlit zaměstnancům nové požadavky, absence integrovaného systému pro práci s daty i textem a nejasná terminologie. Klíčové bylo začít včas, mít jasný plán a zajistit koordinaci napříč týmy i externími partnery. Nezbytná je také podpora vedení a dostatečné personální a technické kapacity.

Daniel Houska, vedoucí oddělení financování udržitelnosti, Ministerstvo financí upozornil, že pokles počtu vykazujících firem v Česku o zhruba 90 procent, včetně znečišťovatelů a finančních institucí, povede ke ztrátě klíčových ESG dat. Nižší transparentnost zkomplikuje řízení klimatických rizik a zvýší potřebu dobrovolného vykazování. Trh přitom tato data vyžaduje – například pro ocenění nemovitostí, dekarbonizaci portfolií nebo udržitelné financování.

„Pro uživatele je důležitá informace o tom, jakým směrem se bude společnost v budoucnu vyvíjet. Evropská centrální banka uvedla, že smysl má pouze dobře nastavená regulace. Také Evropská bankovní federace zdůrazňuje potřebu existence jednotné a standardizované formy reportingu,“ poznamenal Daniel Houska.

Gabriel Marosi, Director Sustanability & Climate Deloitte připomněl, že ESG data zůstávají klíčová pro banky a pojišťovny kvůli řízení rizik a plánování transformace. Firmy budou muset i nadále poskytovat informace o emisích, energetické náročnosti či fyzických rizicích. Nejlépe si v oblasti zeleného financování vedou energetika a automobilový průmysl. Mezi hlavní klimatická rizika bank patří povodně, sucho a eroze půdy.

„ESG reportingem to nekončí. Firmy by měly být připraveny na udržitelné financování. Je potřeba mít tým, který se dokáže podívat na firmu jako celek v kontextu očekávání bank. Patří sem zhodnocení daňových aspektů, investic do technologií, fungování skladů, dodavatelského řetězce, výroby i celkového energetického řízení. Důležité je mít představu, jak na požadavky bank reagovat,“ řekl Gabriel Marosi.

Kateřina Špániková, Head of ESG & Support Products, Raiffeisenbank se zaměřila se na pohled investorů, pro které je ESG klíčovým faktorem při rozhodování. Většina investorů sleduje ESG skóre jako ukazatel stability, 79 procent jej považuje za důležité, 50 procent je ochotno odprodat podíl ve firmě bez dostatečného přístupu k ESG a 70 procent požaduje, aby ESG cíle ovlivňovaly odměňování managementu.

„Pro finanční sektor jsou důležitá jednak data, dále strategie, která je důvěryhodná a odpovídá odvětví a geografické lokalitě, ve které firma působí a v neposlední řadě také provázanost na celkovou strategii a plán investic,“ dadala Kateřina Špániková.

V závěru uvedla dva příklady z praxe. Plzeňský Prazdroj snížil spotřebu vody při výrobě piva na 2,29 litru na jeden litr piva, což je výrazně pod světovým průměrem 4,5 litru. Výsledkem jsou nižší náklady a posílení reputace značky. ŠKODA AUTO zase prostřednictvím programu „Bezpečně v práci“ snížila počet pracovních úrazů o 28 procent a zkrátila dobu pracovní neschopnosti o více než 20 procent, což vedlo k výrazným úsporám.

(tz)