Od ledna do konce srpna letošního roku v Česku vyhlásilo bankrot 4265 fyzických osob podnikatelů. Oproti stejnému období loňského roku to bylo o 15 % více. Letos bylo zároveň podáno 4433 návrhů na bankrot, meziročně to byl růst o 14 %.

Vyplývá to z analýzy, kterou provedla společnost CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu www.informaceofirmach.cz.

„Za prvních osm měsíců roku zbankrotovalo o 563 více podnikatelů než za stejné období minulého roku. Byl to také nejvyšší počet bankrotů fyzických osob podnikatelů v tomto období od roku 2021, kdy jich bylo o 92 více. Výrazně vyšší počet za osm měsíců roku byl naposledy v roce 2020, kdy jich bylo o 870 více než letos. Platební morálka podnikatelů při splácení úvěrů se mírně zhoršuje, přičemž objem úvěrů letos roste rychleji než objem vkladů. Počet bankrotů podnikatelů se zvyšuje již třetím rokem po sobě, stále však ještě nedosahuje úrovně z let 2020 a 2021,“ řekla Věra Kameníčková, analytička společnosti CRIF – Czech Credit Bureau.

V srpnu v Česku bankrot vyhlásilo 505 fyzických osob podnikatelů. Bylo to o 72 méně než v červenci a prozatím nejnižší počet za měsíc v letošním roce. Dále bylo podáno 506 insolvenčních návrhů, o 79 méně než v červenci. Počet návrhů na bankrot byl v srpnu druhý nejnižší od začátku roku.

Nejvíce bankrotů bylo v Moravskoslezském kraji
Letos bylo nejvíce bankrotů podnikatelů vyhlášeno v Moravskoslezském kraji (560), ve Středočeském kraji (514) a v Praze (491). Nejméně bankrotů soudy vyhlásily v kraji Vysočina (144) a v Karlovarském kraji (158).

Nejvýrazněji se jejich počet oproti období od ledna do srpna loňského roku zvýšil ve Středočeském kraji (o 29 %). Podobná dynamika byla také v Jihočeském kraji (o 27 %). V Karlovarském kraji se jejich počet zvýšil o 24 %. Zhruba o pětinu se počet bankrotů meziročně zvýšil v Libereckém kraji a v Ústeckém kraji. Počet bankrotů podnikatelů vzrostl ve všech krajích. Nejméně to bylo v Královéhradeckém kraji, a to pouze o 4 %. V Jihomoravském kraji se počet bankrotů zvýšil o 6 % a v kraji Vysočina o 7 %.

Za posledních 12 měsíců připadlo nejvíce bankrotů na 10 000 aktivních podnikatelů v Ústeckém kraji, a to 88. V Moravskoslezském a v Karlovarském kraji připadlo na 10 000 aktivních podnikatelů shodně 87 bankrotů. Průměr za celou ČR byl 58 bankrotů na 10 000 podnikatelů. Nejlépe na tom byla Praha s 37 bankroty. V kraji Vysočina a ve Zlínském kraji připadlo shodně 45 bankrotů na 10 000 podnikatelů. Pořadí krajů z hlediska ohrožení podnikatelů bankrotem se v čase výrazněji nemění.

Stavebnictví vede
Zatímco obchodních společností letos zbankrotovalo nejvíce v odvětví obchodu, mezi podnikateli bylo letos nejvíce bankrotů v oboru stavebnictví (1017), dále v obchodu (725) a ve zpracovatelském průmyslu (569). Nejvíce se jejich počet meziročně zvýšil v administrativních a podpůrných činnostech, a to o 45 %. Značný růst vykázalo i odvětví nakládání s nemovitostmi (o 32 %) a ubytování a stravování (o 26 %). Jediným oborem, ve kterém se za období od ledna do srpna počet bankrotů podnikatelů meziročně snížil (o 19 %), byly informační a komunikační činnosti.

Bankrot nejvíce hrozí podnikatelům v odvětví dopravy a skladování, ve kterém za posledních 12 měsíců připadlo na 10 000 registrovaných subjektů 77 bankrotů. Ve stavebnictví to bylo 54 bankrotů a v odvětví stravování a ubytování 41. V těchto třech odvětvích jsou podnikatelé nejvíce ohrožení bankrotem již delší dobu. Nejnižší míru bankrotu vykazuje odvětví informačních a komunikačních činností a profesí, vědecké a technické činnosti.

V počtu bankrotů podnikatelů se zvyšuje podíl těch, kteří byli na trhu maximálně pět let, a klesá podíl podnikatelů, kteří na trhu působili 31 let a více. Více než dvě třetiny podnikatelů, u kterých byl vyhlášen bankrot, nevykazovaly žádný obrat.

(tz)