Kdykoli přijde řeč na TOS VARNSDORF, vyvstane mi v mysli několik přívlastků, jimiž se sama sobě snažím tuto firmu charakterizovat. Tak třeba: seriózní, spolehlivá, vstřícná, rozvážná, nápomocná, obdivuhodná, prozíravá, nevzdávající se, vizionářská... Jsou to samé superlativy, které pak shrnuji v úvahu: jak je vůbec možné udržet a rozvíjet takový subjekt na trhu? Jak docílit, aby ve firmě vše klapalo, vše mělo svůj řád, a přesto majitelé neztratili nadhled, úsměv, charakter? V čem tkví tento soubor vlastností, na jehož základě patří TOS VARNSDORF mezi učebnicové vzory, ať už jde o řízení týmu, strategii, špičkovou péči o zaměstnance, osobní filozofii úspěchu? Jak je možné, že to tam funguje? Sama na to neumím odpovědět, ale myslím si, že je to hodně o morálce i odvaze. Na otázky Prosperity odpovídal Ing. Jan Rýdl ml., MBA, statutární a generální ředitel TOS VARNSDORF a.s.:

Co nového napsal rok 2016 do historie vaší firmy?

Každý rok se zapisuje do naší historie mnoha událostmi a změnami. Rok 2016 však obsahoval pro TOS VARNSDORF dva důležité milníky. Tím prvním je otevření vlastní, soukromé střední průmyslové školy jako reakci na nedostatek kvalifikované pracovní síly na trhu práce. Po zhruba dvouletém úsilí se nám podařilo přesvědčit krajské úředníky, aby nám „dali zelenou“ pro podání žádosti o registraci vlastní SPŠ na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Díky jejímu získání jsme tak mohli 1. září 2016 otevřít první ročník studia dvou maturitních a dvou učňovských oborů. Od tohoto data si tak můžeme sami vychovávat novou generaci strojařů, kteří budou schopni převzít více jak stoletou tradici ve výrobě obráběcích strojů u nás ve Varnsdorfu. Druhým milníkem pak bylo dokončení jednání s naším tchajwanským partnerem o dalším rozšíření dosavadní spolupráce. Výsledkem bylo rozhodnutí o založení společného výrobního podniku na Tchaj-wanu s názvem TOS LITZ Machinery Corporation. V roce 2017 zde společně zahájíme výrobu a servis čtyř druhů horizontálních obráběcích strojů a center pro asijské trhy. Díky sdílení našich distribučních sítí však počítáme s postupným pronikáním i na trhy další.

A jakých tedy vlastně bylo oněch uplynulých 12 měsíců v porovnání s jinými léty?

Z pohledu finančních výkazů pokračoval rok 2016 v sestupné tendenci poptávky po obráběcích strojích. Hlavními příčinami nižších tržeb byla setrvale nízká poptávka z Ruska daná špatnou politickou a ekonomickou situací a dále pak nemožnost čerpání dotací středních a malých firem v regionu střední a východní Evropy díky pomalému tempu administrace již přijatých žádostí. Situace v ČR tomu byla vzorovým příkladem. I přes tyto nepříznivé faktory jsme dosáhli celkových tržeb v úrovni 1,5 mld. Kč. Na druhou stranu jsme i za těchto okolností nezaháleli v oblasti technického rozvoje, kdy jsme dokončili vývoj a výrobu prototypu nového obráběcího centra, které v roce 2017 uvedeme na trh jako prvního představitele zcela nové výrobkové řady našeho portfolia. Tento stroj bude naším hlavním lákadlem na letošní největší evropské strojírenské výstavě EMO Hannover v polovině září. Ani rozvoj vlastní výrobní základny jsme nezanedbali a opětovně do něj investovali částku přesahující 100 mil. Kč.

Měřítka úspěchu jsou různá. Někdy jde o velkou zakázku pro zahraničního partnera, jindy to představuje konečnou sestavu mzdové účtárny, potřetí může jít o body v celostátní soutěži nebo získané investiční prostředky na výstavbu nové haly. Co vy osobně dokážete vidět pod pojmem úspěch firmy? Nemusí to být asi jen „velké“ věci měřitelné množstvím peněz, obchodním úspěchem. I drobné detaily mohou sypat cestičku ke štěstí...

Zvláště v dobách, kdy nepříznivá situace na trzích a boj o zakázky je každodenním chlebem, si uvědomuji, jak důležité je nalézat okamžiky a situace, kdy se lze radovat i z dílčích úspěchů. Právě v časech, kdy se firmě příliš nedaří, je důležité udržet tým spolupracovníků motivovaný s jasně definovanou strategií a cíli. Navíc jsem si jist, že právě v těchto chvílích lze nalézat nová řešení, která by za běžné situace zůstala neobjevena.

Nedostatek zakázek tak nutí člověka se zamyslet nad základními principy své práce, nad nastavenými firemními procesy, úrovní vlastních produktů, způsoby komunikace apod. Úspěchem firmy potom je, když z takovéto krizové situace dokáže vyjít posilněná, odolnější vůči externím faktorům a schopná naplňovat firemní vizi.

Pohled na řízení týmů se mění. Stále více se hovoří o emocích, které je nutné zapojit, aby výsledek byl optimální, aby se lidem dobře pracovalo. Podle některých odborníků firmy nelze řídit ekonomicky, ale chápat je jako sociální celek a spoléhat právě na emoce. Jaký na to máte názor?
Díky tomu, jak se mění podmínky ve společnosti, vystupují do popředí jiné motivátory a priority lidí, než tomu bylo v minulosti. Je zřejmé, že dnes již nestačí motivovat jedince či pracovní tým pouze finančně, ale daleko důležitější jsou pracovní podmínky podporující kreativitu, vyváženost pracovního a soukromého života, firemní kultura atd. Vše se tedy točí kolem emocí, protože pouze spokojený pracovník dokáže udržet svou motivaci a podávat požadovaný pracovní výkon. Pokud se podíváme na podstatu všech motivačních teorií, zjistíme, že všechny jsou založeny na emocích, byť pracují s různými nástroji. Schopnost pracovat s emocemi dokládají i nové požadavky na vrcholové manažery, kdy dnes již nehovoříme o inteligenčním kvocientu (IQ), ale o emočním kvocientu (EQ) jako zásadním parametru odlišující výborné manažery od průměrných.

Zrekapituloval byste stěžejní kroky, které by letos vaše společnost chtěla uskutečnit, aby se posunula zase o kousek dál?

Cílů pro letošní rok máme celou řadu, ale mezi ty hlavní řadím již zmiňovaný rozjezd výroby našich strojů na Tchaj-wanu, dokončení vývoje druhého prototypu z naší nové výrobkové řady strojů, úspěšnou instalaci dvou nových klíčových kapacitních jednotek v rámci našich mechanik, a hlavně výběr studentů do dalšího ročníku naší střední průmyslové školy. Všechny tyto kroky mají směřovat k posílení naší konkurenceschopnosti a udržení dobrého jména našich produktů na světových trzích.
K tomu je potřeba mít nejen vizi, ale také velkou dávku optimizmu. Z čeho jej čerpáte, v čem ho nacházíte? Abyste ho dokázal rozdávat ostatním...

Klasik sice tvrdí, že optimista je člověk s nedostatkem informací, ale já si to nemyslím! Můj životní optimizmus pramení z toho, že věřím v to, co dělám, a zároveň jsem přesvědčen, že to, co dělám, má smysl. Snažím se soustředit na věci, které mě baví, a těm potom věnuji svoji energii, která se mi vrací skrze dílčí úspěchy. To platí jak pro profesní, tak i soukromý život. Při vedení týmu pak už stačí jenom maličkost. Nadchnout pro stejnou věc i své spolupracovníky. Pokud se toto podaří, je vyhráno.

otázky připravila Eva Brixi