Patřím už k pamětníkům, a proto vzpomínám, jaké byly v mém dětství a mládí zimy. Většinou přišly v pravý čas a byly tuhé a s přívaly sněhu. Jenže klima se mění, jako ostatně všechno na světě, a člověk si nemůže být jistý ani mrazem ani sněhem v prosinci, lednu ani v únoru. Někomu to vadí, jako například vlekařům, jiným to hraje do noty (například českým a moravským vinařům). Motorkáři si letos pochvalují, že jim příznivé počasí umožnilo prodloužit sezónu a tak jezdí a jezdí. Nevím, jestli se dočkáme takových podmínek jako mají Italové pro celoroční provoz (asi ne), ale i ty „darované“ týdny stojí za to a podporují prodej motocyklů a skútrů. Nejhezčí pohled je prý z koňského hřbetu, ale ani ze sedla hondy, yamahy nebo vespy není o nic horší. V červenci stejně jako nyní v listopadu!
Pavel Kačer
Otevřít PDF
Otevřít PDF
