Hesla 123456, heslo, maminka a jména tomasek nebo lucinka jsou těmi, které Čechům nejčastěji unikají na dark web. Jde o skrytou část internetu, která je přístupná pouze přes speciální prohlížeče.

Dark web slouží k legitimní anonymní komunikaci, například v zemích s cenzurou. Jeho odvrácenou stranou jsou nelegální aktivity, od prodeje drog a zbraní po krádeže dat, včetně osobních údajů a hesel.

V celosvětovém žebříčku zemí s nejčastěji odcizenými e-mailovými adresami a hesly se Česká republika v roce 2024 umístila na 12. místě. Vyplývá to z nejnovější studie CRIF Cyber Observatory analyzující ohrožení jednotlivců a firem kybernetickými útoky.

„Heslo v podobě jednoduché řady čísel 12345 a jeho obměny hackeři prolomí za méně než jednu sekundu. Použitím takových hesel jim lidé prakticky otevírají dveře ke svým osobním údajům a dalším citlivým datům,“ vysvětlila Romana Knyblová, produktová manažerka portálu kolikmam.cz, který nabízí službu IdentiNet. Tato služba uživatele informuje o zneužití a nevhodném vystavení jejich dat na internetu i vzniklých podvodných úvěrech na jejich jméno.

Celosvětově se počet hlášení úniku dat na dark web meziročně zvýšil o 15 % na více než 2,08 miliónu. Na prvním místě žebříčku uniklých hesel se umístilo 123456. V první desítce se dále objevují varianty 123456789 nebo 111111, heslo a qwertyuiop – horní řada kláves anglické klávesnice. V počtu úniků e-mailových adres společně s hesly globálně vedou USA domény .com a .net. Druhé místo zabírají ruské domény .ru, zatímco to třetí obsadily německé domény .de. Podle studie CRIF Cyber Observatory dark web ve velké míře obsahuje hesla, e-maily, uživatelská jména, telefonní čísla a jména i příjmení lidí. Telefonní čísla a e-maily podvodníci zneužívají k přesnému cílení svých útoků na konkrétní osoby. Čím více informací o svých potenciálních obětech mají, tím spíše budou schopni své útoky adekvátně personalizovat. Najít zde lze i údaje z kreditních karet. Téměř polovina všech ukradených dat z kreditních karet pochází z evropských zemí, ve kterých se množství zcizených dat meziročně zvýšilo o 93 %. V tomto ohledu je Česká republika 52. nejvíce zasaženou zemí na světě.

Na podezřelé zprávy je lepší nereagovat
K tomu, aby se podvodníci dostali do internetového bankovnictví uživatelů, jim stačí jen telefonní číslo. Jejich postup je následující. Poten­ciálním obětem pošlou zdánlivě reálné notifikace o neobvyklé aktivitě na jejich účtu. Následně je velmi přesvědčivě navedou k tomu, aby pro obnovení účtu klikli na falešný odkaz. K tomu navíc požadují uvedení citlivých informací a na jejich základě přístup do internetového bankovnictví svých obětí získají. „Spotřebitelé by měli být ostražití. Banky své klienty totiž nikdy nežádají o to, aby jim své osobní údaje posílali přes zprávy. Na takové výzvy je nejlepší vůbec nerea­govat,“ doplnila Romana Knyblová.

Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost upozorňuje také na problematiku vishingu, podvodných telefonátů. Skrze ně se útočníci snaží klienty bank vyděsit a rychle je přesvědčit k převodu peněz na účet podvodníků s tím, že pokud tak neučiní, banka jim zablokuje účet. Naposledy před další vlnou podvodů, během které se útočník vydával za zaměstnance důvěryhodné instituce, obyvatele Česka upozorňoval v únoru 2025.

Zneužití známých tváří – deepfake a impersonation scams
Při impersonation scams se zločinci vydávají za známé organizace, celebrity, nebo dokonce přátele a rodinu. K manipulaci s oběťmi využívají důvěru, emoce a naléhavost. Mohou se nabourávat do účtů na sociálních sítích a posílat SMS zprávy, ve kterých se vydávají za milovanou osobu, žádají o peníze nebo uživatelům navrhují, aby se podíleli na investici nebo jiném programu na vydělávání peněz. Podle studie CRIF Cyber Observatory v roce 2024 vzrostl také počet případů smishingu – podvodných zpráv zasílaných přes SMS nebo aplikace typu Whats­App. Například v Itálii došlo k incidentu, kdy se podvodníci pokoušeli získat údaje k bankovním účtům klientů tím, že se vydávali za dopravní společnost.

Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší také sofistikovanější podvody, včetně deepfake videí. Deepfakes jsou hyperrealistická, ale zcela falešná videa, zvuk a obrázky vytvořené pomocí umělé inteligence a strojového učení. Stávají se rostoucí hrozbou pro firmy i jednotlivce. Jejich scénář je skoro vždy stejný. Celebrita nebo jiná známá tvář v nich lidi láká k investicím, samozřejmě podvodným. Tyto reklamy jsou navrženy tak, aby vypadaly legitimně, a dokonce napodobují hlasy a tváře slavných osobností. Jejich hlavním cílem je přesvědčit jednotlivce, aby vložili své úspory do investičního schématu, obvykle založeného na kryptoměnách a kontrolovaného zločinci. Obětem se pak často ukazuje, že jejich peníze generují skvělé výnosy. Skutečnost, že jde o podvod si uvědomí až ve chvíli, kdy si své investice nemohou vybrat.

Podobně podvodníci využívali deepfake videa s obličejem ředitelů firem k tomu, aby jejich zaměstnance donutili převést své peníze na účet útočníků, a to podle falešných instrukcí jejich nadřízených. „Šéf“ například zaměstnanci poslal falešnou fakturu, ve které ho žádal o její úhradu z firemních prostředků, což firmě způsobilo finanční ztrátu. Oběti si v těchto případech často myslí, že reagováním na nouzovou situaci svému nadřízenému pomáhají, takže nemají důvod jeho požadavky zpochybňovat.

(tz)