O venkově se často říkalo, že tam „chcíp pes“, prostě že se tam vůbec nic nového nedělo. My vám ho však teď ukážeme v jiném světle. Jde o prostředí, v němž se dravě prosazují nejmodernější technologie, kde digitalizace začíná hrát hlavní úlohu v řízení a ve stájích a na polích se uplatňují robotické systémy. Nabízíme vám na toto téma rozhovor s ředitelkou Odboru vědy, výzkumu a vzdělávání Ministerstva zemědělství ČR Pavlínou Adam.
Česká spořitelna spouští jako první banka v ČR chatbota, využívajícího prvky umělé inteligence, na přihlašovací stránce do internetového bankovnictví. Chatbot bude klientům pomáhat nejen s prvním přihlášením do digitálního bankovnictví George.
Přes 2000 nových multifunkčních zařízení pomůže mimo jiné snížit České spořitelně provozní náklady tisku o 20 %. Kontrakt na inovaci a provoz tiskového parku uzavřela mateřská rakouská Erste Bank až do roku 2024 pro všech sedm zemí, kde působí.
80 % podnikatelských subjektů má o pojmu digitální firma alespoň nějakou představu, nejčastěji si pod tímto pojmem vybaví něco spojené s výpočetní technikou a digitalizací dokumentů. Oblast IT je dlouhodobě doménou mužů.
Konica Minolta podpoří záměr vlády Andreje Babiše vytvořit v České republice evropský superhub pro umělou inteligenci (AI). Její odborníci se zapojí do naplňování aktivit popsaných v Národní strategii umělé inteligence. Podílet se budou na tvorbě legislativy na národní a Evropské úrovni, jakož i na osvětových a vzdělávacích aktivitách. Silné tržní postavení a inovační produkty Konica Minolta by měly přispět k rychlejšímu zavádění AI technologií do praxe a pomoci splnit vládní cíl být v roce 2022 modelovou zemí pro celou Evropu v automatizaci.
Digitalizace dokumentů a jejich následný tok automatizovanými firemními procesy. To je dnes již nevyhnutelný trend a směřování každé společnosti, která chce zefektivnit své fungování a dosáhnout zajímavých finančních úspor. V případě velkých firem a holdingů může snížení ročních nákladů spojených se zpracováním dokumentů díky digitalizaci dosáhnout až milionů korun.
Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...
Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.
Pokračování ...