O Asociaci českého tradičního obchodu bylo letos hodně slyšet. Hájí zájmy a potřeby domácích maloobchodníků, snaží se s ohledem na jejich business kultivovat podnikatelské prostředí, rozkrývá problémy také v souvislostech sociálních. AČTO usiluje o prosazování myšlenek spolupráce v regionech stejně tak jako o kvalitu samotného prodeje pod značkou Tradiční český obchod – Certifikováno. O stěžejních záležitostech, které asociace řešila, jsem hovořila s Ing. Zdeňkem Juračkou, předsedou představenstva:

Pokusím se to vzít v časové posloupnosti od začátku roku. První důležitou akcí pro nás byl tradiční kongres Samoška s hlavními tématy, týkajícími se EET a postavení českého maloobchodu v ČR. Podobné téma bylo i na letní Samošce s hvězdným obsazením, kde jsme již projednávali, ale také kritizovali první zkušenosti z praxe s tímto zlomovým zákonem pro maloobchod a služby. Důležitá byla Valná hromada AČTO ve Vizovicích, která byla volební a stanovila hlavní úkoly a směry našeho působení pro budoucnost. Důležitých jednání bylo hodně. Ať už to bylo se zástupci vlády, opět hlavně k EET, kontrole jeho dodržování, ale i obchodní obslužnosti venkova, s poslanci k vývoji legislativy, s dozorovými orgány, s ÚOHSem na téma regulace trhu, s hejtmany k otázce obchodní obslužnosti venkova a mnoho dalších. Snažíme se být aktivní, důslední a na druhou stranu vstřícní, konstruktivní a přístupní k jednání. Také se nám povedlo dobře rozběhnout proces certifikace s udílením značky Tradiční český obchod – Certifikováno.

EET je jedním z vašich klíčových témat. Nedávno jste poslal otevřený dopis předsedovi ODS Petru Fialovi. Proč?

Po řadě vyjádření pana profesora Petra Fialy jsem ho vyzval k veřejné diskuzi nad tématem EET. Rádi bychom věděli, proč tak tvrdě odsuzuje zavádění a konečné uzákonění EET, když jako vzdělaný člověk přece dobře ví, jak a z jaké strany bylo jeho zavádění hájeno a podporováno. Fakt, že projekt EET získal podporu ze strany tak silných reprezentantů podnikatelské sféry, jako je Hospodářská komora ČR, Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR, Asociace hotelů a restaurací, družstevních svazů i naší Asociace českého tradičního obchodu, o mnohém vypovídá. Již mnoho let diskutujeme s námi zvolenými zástupci státu o tom, jak šedou ekonomiku, která intenzivně ničí poctivé soukromé podnikání a zároveň okrádá stát o daně a příslušné částky za pojištění, dostat alespoň částečně pod kontrolu. Neuspěli jsme s registračními pokladnami, a tak jsme hledali další možnosti k nápravě. Jako nejschůdnější a nejpřijatelnější jsme tedy v současné době přijali EET.

Komunikace s Radou Asociace krajů a s hejtmany byla na pořadu dne v závěru roku. Týkala se problémů venkovského obchodu, zdejší zaměstnanosti a dalších otázek. Jaký je výsledek?

Asociace českého tradičního obchodu se dlouhodobě pokouší aktivně řešit závažný problém likvidace českého maloobchodu v nejmenších obcích, kde tak lidé přicházejí o elementární občanskou vybavenost. Pouze v roce 2016 ukončilo svou existenci 396 prodejen o velikosti do 50 m2. V této souvislosti jsme oslovili také Asociaci krajů ČR a na jejím posledním zasedání jsme představili materiál s konkrétním návrhem řešení podpory. Máme zájem udržet venkovský obchod a chceme se pokusit o sjednocení pohledu na problematiku venkova. Krajům nabízíme odbornou pomoc, neradi bychom totiž dospěli do fáze, kdy budeme muset přestat dotovat nevýdělečné prodejny jenom proto, že chybí vůle zachovat občanskou vybavenost na venkově.

Někteří maloobchodníci se stali již před lety průkopníky v provozování poštovních služeb právě na venkově, a to ve spolupráci s Českou poštou. Spojili několik předností v jednu – v prodejně lidé nejen nakupují, ale vyřídí si zde mnohé potřebné, třeba placení služeb, výplatu důchodu, odesílání a přijímání korespondence... Přibývá takových míst?

S Českou poštou stále spolupracujeme. Její zástupci byli spolu s námi členy pracovního týmu pro obnovu venkova při Ministerstvu zemědělství ČR a máme s nimi i osobní kontakty. Snaha neblahou situaci na venkově řešit propojením některých služeb to rozhodně je. Vázne to však na některých dílčích problémech jako například v systému odměňování, který jde těžko optimálně realizovat v propojení pošty s prodejnou, jsou problémy s bezpečností provozu, otevírací dobou, personálním obsazením a mnoho dalších. Navíc je situace komplikovaná tím, že pošta je státní podnik, pro který platí určité nepřekročitelné předpisy, které všem komplikují život.

Jak jste zmínil, provozování venkovských prodejen je v dnešní době zapeklitá věc. Místní obyvatelé, hlavně ti starší, obchod a služby potřebují, ale na solidní zisk si podnikatel, majitel prodejny, nepřijde. Venkov se vylidňuje, mladí se stěhují do měst, kde se jim mimo jiné i lépe a levněji nakupuje. Řešení AČTO je o spolupráci subjektů, nejen o podnikatelské taktice majitele prodejny. Ostatně – celý svět se hledá právě ve spolupráci až udržitelnosti. Jak to vidíte?

Máte pravdu. Řešení problémů venkova je potřeba vidět hlavně v jejich komplexnosti. Život se vyvíjí, mění se zvyklosti lidí, nová generace se dívá na řadu věcí jinýma očima. Do toho přicházejí některá omezení, týkající se dotací a podpory venkova, a to jak ze strany naší vlády, tak z dílny EU. Jak sleduji vývoj, tak komplexní řešení je v nedohlednu. Chce to skutečnou a cílevědomou práci zainteresovaných složek, a to nejen ze strany MZe. Pokud by byla snaha a ini­ciativa alespoň taková, jako je právě na straně ministerstva zemědělství, bylo by to užitečné a určitě by to prospělo všem.

Na druhé straně mnoho mladých lidí, jimž se příčí komercializace života, sní o rodinném domku plném pohody na vsi. Nehodil by se nějaký povzbudivý program právě pro takové zájemce, kteří potřebují seberealizaci, hledají příležitost, rádi by podnikali mimo města? Třeba by dokázali s nápady sobě vlastními drobné obchůdky na vesnicích rozhýbat, přilákat zákazníky...

Samozřejmě, že by se takový program hodil. Avšak peníze v dnešní době tečou jinými směry. Hromadně se dotuje doprava, která lidi odváží do měst a zahraničních řetězců, místo toho, aby se podpořil život na venkově. Pokud jde o obchod, je to složité. Vždyť Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR ani nemá náměstka pro domácí obchod.

Také řada žen na mateřské dovolené přemýšlí, jak si přivydělat a posléze co dělat, až děti odrostou, sní o svém obchůdku, cukrárně, kavárničce...

Je krásné mít svůj sen, je ale třeba za tím vidět také intenzivní dřinu, odhodlání, investice a spoustu překážek. Bez toho úspěšný podnik nevybudujete, byť je to venkovská cukrárna.

Mohla by se AČTO zabývat i takovými náměty? Ostatně, co má v plánu v roce 2018?

Neopouštíme stará témata, jako je EET, kde chceme důsledné kontroly dodržování zákona, obchodní obslužnost venkova a obecně podporu českého nezávislého maloobchodu, certifikaci českých prodejen. Trápí nás masivní používání podnákupních cen v zahraničních řetězcích a jejich neřízená expanze. Čeká nás také velká výzva v podobě nové legislativy GDPR. V žádném případě však boj za český obchod a české potraviny nevzdáváme...

ptala se Eva Brixi