Rodinným firmám se v České republice dostává právem stále významnějšího hodnocení. Zaslouží si je. Jsou to ony, které mají jasně ukotveny souřadnice filozofie své činnosti a které patří k těm subjektům, jejichž morální postoje vyjadřují vztah k hodnotám celé společnosti. Ukazuje se, že konečně vyvstala společenská poptávka po upřesnění, co to rodinná firma je a jaké místo v českém hospodářství zaujímá. I o tom se hovořilo na 1. česko-slovenském setkání rodinných firem 14. listopadu 2018 v Bratislavě. Vystoupil na něm rovněž státní tajemník v Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky JUDr. Ing. Robert Szurman, který prezentoval současný pohled státu na podporu rodinného podnikání. V této souvislosti jsem se ho zeptala:

Jakou roli hrají u nás právě rodinné společnosti?

Rodinné podniky jsou bezesporu největším zdrojem pracovních míst v soukromém sektoru. Vícegenerační povaha těchto společností posiluje stabilitu hospodářství, neboť mají větší schopnost přečkávat složitá období recese i stagnace. Rodinné firmy se také vyznačují výrazně vyšším poměrem vlastního kapitálu v porovnání s jinými. Mají však mnoho dalších specifik od vizí přes inovativnost a kreativitu až po strategii hodnot.

Přesto se tyto firmy potýkají s nemalou škálou problémů...

Jsme si toho vědomi. Proto například Hospodářský výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky požádal Ministerstvo spravedlnosti ČR, aby ve spolupráci s naším ministerstvem, Ministerstvem pro místní rozvoj ČR a Ministerstvem financí ČR zahájilo analýzu a provedlo legislativní úkony vedoucí k ukotvení problematiky rodinných firem do českého právního řádu. Předložený materiál posloužil jako podklad pro další diskuzi nad touto oblastí. Zaměřuje se především na otázku, jakým způsobem má být uchopeno vymezení rodinného podnikání v ČR. Uvažované alternativy jsou inspirovány i zahraničními přístupy, z celosvětového pohledu totiž tvoří právě tyto firmy páteř mnoha ekonomik, reprezentují značný podíl na světovém businessu.

Lze přesně stanovit, jak chápe česká legislativa rodinnou firmu? Asi to již není v celoevropském kontextu dostačující...

Rodinné firmy vidí naše právo jako formu malého a středního podnikání s tím, že podmínky podpory malých a středních podniků upravuje v ČR zákon č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Dalšími významnými dokumenty je Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období let 2014–2020 a Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který je hlavním nástrojem podpory malých a středních podniků.
Můžete být konkrétnější?

V současné době český právní řád obsahuje několik institutů, které cílí na rodinné podnikání nebo se jej dotýkají. Kupříkladu Občanský zákoník, který v § 700 až 707 téměř doslova přebírá právní úpravu z italského občanského zákoníku. Rodinným závodem je „závod, ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob“.
V souvislosti s přijetím občanského zákoníku bylo přijato také zákonné opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně některých daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů. Tento právní předpis zrušil zákon č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů. Tím došlo k integraci dědické daně do zákona o daních z příjmů. Současně však zákon o dani z příjmu osvobodil veškeré příjmy fyzických a právnických osob z nabytí dědictví nebo odkazu od daně z příjmu [§ 4a písm. a) zákona o dani z příjmů]. Vedle přechodu v případě smrti podnikatele přichází v úvahu také převod za jeho života – darování. I v tomto případě převod na členy rodiny nezatěžuje zdanění. Spolu s dědickou daní byla zrušena také daň darovací. V případě darování dochází k osvobození od daně z příjmu
[§ 10 odst. 3 písm. c) zákona o dani z příjmů], pokud jde o darování od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, dítě manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů.

Česká republika tedy od 1. 1. 2014 patří mezi státy s nulovým zdaněním přechodu i převodu rodinného podnikání. Tím se řadí mezi v tomto ohledu nejvstřícnější státy na světě.

Je to tak. Dále na členy zúčastněné na provozu rodinného závodu pamatuje § 13 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení umožňuje příjmy a výdaje na jejich dosažení, zajištění a udržení při samostatné činnosti rozdělit mezi poplatníka a různé typy s ním spolupracujících osob – jíž je i člen rodiny zúčastněný na provozu rodinného závodu.

To je zajímavé. Přesto by asi bylo na místě, s ohledem na význam rodinného podnikání, mít nějakou přesnou definici...

Ano, a o tom se nyní velmi intenzivně jedná. Velkou iniciativu vyvinula Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Během Dne podnikatelů, který každoročně pořádá, se na tomto setkání zástupců firem premiér vlády Andrej Babiš jednoznačně vyjádřil, že definice rodinných podniků musí být v legislativě ukotvena. Prezentoval tím také stanovisko Ministerstva průmyslu a obchodu i AMSP ČR. Historicky byly v ČR spíše dotovány zahraniční firmy a české rodinné firmy nikoli, což vytvořilo jistou nerovnováhu v ekonomice. AMPS ČR zdůrazňuje, že ve vyspělých zemích tvoří tyto firmy základ ekonomiky, v Německu dokonce 85 %. Jde tedy o záležitost, která by měla být předmětem uvážlivé diskuze. Jako benefit pro rodinné podniky vidíme vzdělávání následníků, jehož náklady by se mohly odečítat jako uznatelné. V rámci EU by bylo dobré podporovat studium rodinných příslušníků těchto firem v zahraničí. Jako další výhoda by se rodinným podnikům mohla poskytovat možnost přihlásit se do inovativního zadávání veřejných zakázek určených pro rodinné podniky.

Ale rodinné firmy mají na trhu ještě něco navíc, nejsou to jen jednotky vykazující obrat a zisk či podporující zaměstnanost.

Jejich úloha roste a vnímat je musíme z mnoha úhlů pohledu. Například turbulence v tržní ekonomice rodinné podnikání ve světě i u nás dobře prověřily. Potvrdilo se, že firmy na rodinném základě jsou velmi flexibilní a dokáží se bez velkých administrativních zásahů rychle přizpůsobit změnám v ekonomickosociálním prostředí. Co je však důležité – na tyto firmy se nahlíží jako na ty, které vykazují vysokou míru poctivosti a vysoké morální hodnoty ukotvené ve filozofii a strategii. Zavádějí také přísná pravidla společenské odpovědnosti. Mají vřelejší vztah k zaměstnancům, na jejichž loajalitu spoléhají. V zemědělství tyto firmy přispívají k prevenci vylidňování venkova, a zvyšují tak potenciál tvořivého přístupu k možnostem regionu, který se nabízí. Vyrábějí také své vlastní produkty na základě nápadů, výzkumu a vývoje, mají tedy značné know-how umocněné tradicí i zkušenostmi předávanými z generace na generaci. Jsou nositeli a inspirátory podnikavosti, svými emocemi dokáží ostatní ovlivnit. Na to bychom neměli zapomínat.
A ještě něco – tyto podniky jsou nositeli vlastního systému hodnot, odpovědnosti, úcty k tradici i zakladatelům. Charakterizuje je skromnost a pokora i umění vážit si všeho, co firmě dali předkové.

Co z toho zatím plyne?

Že si rodinného podnikání musíme všichni vážit. Rodinné firmy jsou významnými tvůrci produktů či služeb, které ostatní (s)potřebují. Investují zpravidla svůj vlastní kapitál do rozvoje businessu. Jejich řízení je jednodušší, více
prvoplánové, s pochopením okamžitých potřeb, umí se rychle rozhodovat a vycházet vstříc potřebám trhu. Zpravidla pracují efektivněji a s menším administrativním aparátem než korporace. Rodinné firmy jsou srdcaři, kterým záleží na tom, jakou mají image, jak je ostatní vnímají. Posilují povědomí hrdosti a vlastenectví. To jsou principy, na něž bychom rovněž měli pamatovat.

ptala se Eva Brixi 

foto 2x Michal Hůla