Podle aktuálního průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu se o revitalizaci brownfieldů aktivně zajímá 89 % starostů. Brownfieldy jsou často zatížené kontaminací, zastaralou infrastrukturou a složitými majetkoprávními vztahy.

Přesto mohou sehrát zásadní roli v rozvoji měst a obcí, pokud je jejich regenerace systematická, komplexní a provedená s důrazem na udržitelnost. Pro municipality a drobné investory je však proces revitalizace často velmi složitý a setkávají se s řadou bariér i předsudků.

O revitalizacích opuštěných lokalit, možnostech jejich nového využití, dekontaminacích, problematice černých staveb i složitostech povolovacích procesů diskutovali členové a členky pracovní skupiny Brownfieldy při České radě pro šetrné budovy (CZGBC).

„Revitalizaci nelze vnímat tak, že jde pouze o zanedbané staré budovy – jedná se o celek území, kde se brownfield nachází. Příchodem do lokality dokážete zvýšit ekonomickou aktivitu, poskytnout pracovní místa i zvýšit kvalitu veřejného prostoru,“ vysvětlila Denisa Krejčová, bussiness development manager společnosti Urbanity.

Ačkoli se znovuoživování brownfieldů setkává s čím dál větší podporou, stále s sebou nese mnohé předsudky, rizika a bariéry. „Největším rizikem, které vnímá široká veřejnost, je kontaminace území, ať už půdy, vody nebo budov, které tam velmi často stojí a obsahují azbest. Ale existuje i řada dalších rizik a bariér, ať jde o technickou infrastrukturu či vlastnictví. Nevyužité brownfieldy jsou také sídlem pro faunu a flóru, což pro budoucí developery může být další překážka,“ popsala Alžběta Korbačková, Head of Technical Due Diligence Department v poradenské společnosti OM Consulting.

Pomocná ruka pro investory
Častý problém revitalizace je nedostatečná finanční podpora. Vedle ekonomických bariér čelí investoři například i těm ekologickým či legislativním. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto připravila novou Příručku pro investory při revitalizaci brownfieldů, která pomůže zejména zástupcům obcí a měst, ale také širší veřejnosti. Příručka je výsledkem spolupráce odborníků z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, práva a financí. Shrnuje přínosy revitalizací a dává investorům návod, jak postupovat a případná rizika efektivně eliminovat.

„Pokud chce obec s brownfieldem pracovat a revitalizovat ho, může prostor buď nabídnout soukromému investorovi, nebo se na revitalizaci podílet sama. Proto jsme pro starosty vytvořili návod, jak postupovat, ať jde o dekontaminaci, povolovací procesy, projektovou dokumentaci či získávání dotačních titulů,“ popsal další ze spoluautorů, Radek Štengl, Head of Design společnosti CTP Invest.

„Snažili jsme se mimo jiného municipality informovat o tom, jak náročné je brownfieldy kultivovat z pohledu developera. I pro nás představuje tento proces spoustu komplikací a vícenákladů a je potřeba, aby nás obce vnímaly jako partnera. Snažíme se příručkou ukázat, že táhneme za jeden provaz a sdílíme námi nasbírané zkušenosti,“ doplňuje Pavlína Soulková, akviziční leader společnosti Skanska Residential.

Nutná je změna ve vnímání brownfieldů
Příručka může starostkám a starostům sloužit jako argumentační nástroj. V situacích, kdy je třeba přesvědčit zastupitelstvo, veřejnost nebo potenciální partnery o smysluplnosti revitalizace konkrétního brownfieldu, poskytuje dokument věcně podložené argumenty, statistiky a příklady úspěšných projektů. Tím posiluje důvěru v celý proces a přispívá k jeho transparentnosti.

Příručka podporuje principy cirkulární ekonomiky, šetrné výstavby, hospodaření s vodou, energetické efektivity a klimatické odolnosti. Zároveň upozorňuje na důležitost polyfunkčního využití území, které kombinuje bydlení, služby, podnikání a veřejný prostor. Takový přístup přispívá k živosti měst a zvyšuje jejich odolnost vůči sociálním a ekonomickým výkyvům.

Pro moderní a udržitelnou revitalizaci brownfieldů je dle odborníků nyní nejzásadnější efektivně nastavit komunikaci mezi všemi aktéry procesu, zefektivnit územní plánování, zrychlit plánovací procesy a ukázat veřejnosti, že daná lokalita nepředstavuje pouze zanedbanou a opuštěnou část města. Města i stát mohou do budoucna revitalizace podpořit hned několika způsoby.

„Je podstatné mít možnost měnit paralelně územní plán a zároveň už pracovat na projektu. Zároveň je velmi důležité také zjednodušení povolovacích procesů. S brownfieldem jdou vždy ruku v ruce investice spojené s dekontaminací či demolicemi, což by bylo potřeba zohlednit – i v rámci stavebního řízení by tak mělo dojít ke zvýhodnění brownfieldů oproti greenfieldům,“ zdůraznil Radek Štengl.

Příručka pro investory je pravidelně aktualizována o nové poznatky, legislativní změny a příklady dobré praxe. CZGBC plánuje její další rozvoj ve spolupráci s partnery z veřejného i soukromého sektoru. Do budoucna počítá i s rozšířením o digitální nástroje, jako jsou interaktivní mapy brownfieldů, kalkulačky nákladů nebo online platformy pro sdílení zkušeností mezi obcemi. Tím se z Příručky stává nejen metodický dokument, ale i nástroj pro budování komunity a sdílení know-how v oblasti regenerace území.

(tz)