Představte si pole, kde každá rostlina dostane přesně tolik živin, kolik potřebuje. Žádné plýtvání, žádné přehnojení, jen maximální výnosy a šetrný přístup k přírodě. To je realita variabilní aplikace dusíku, moderní metody, která díky technologiím mění způsob, jakým zemědělci hospodaří.

V době rostoucích nákladů na hnojiva, přísných environmentálních regulací a potřeby vyšší efektivity se tato technologie stává zajímavým nástrojem k udržitelné budoucnosti zemědělství.

Celý proces začíná sběrem dat. Zemědělci využívají satelitní snímky, půdní rozbory nebo informace z výnosoměrů na kombajnech, aby získali co nejpodrobnější obraz o svých polích. Každý kousek půdy je jiný – někde je úrodná hlína, jinde písčitá půda s nižším potenciálem. Tyto údaje se zpracovávají a na jejich základě vzniká aplikační mapa, jakýsi „návod“ pro pole. Tato mapa určuje, kolik dusíku má být aplikováno na konkrétním místě, aby rostliny prosperovaly a hnojivo se využilo co nejefektivněji.

Jakmile je mapa hotová, přichází na řadu technologie. Mapa se nahraje do počítače zemědělského stroje, například rozmetadla hnojiv, které pak automaticky dávkuje dusík podle polohy na poli. Moderní systémy jsou natolik pokročilé, že obsluha už nemusí ručně zasahovat – vše probíhá automaticky, s přesností na centimetry. Tím se nejen šetří čas, ale také eliminují chyby, které by mohly vést k plýtvání hnojivem nebo nedostatečné výživě rostlin.

Monitorování porostu
Po aplikaci dusíku zemědělci sledují, jak se rostlinám daří. Opět jim pomáhají satelity, které monitorují vegetační stav porostu, nebo odběry vzorků rostlin. „Tyto informace umožňují nejen zhodnotit úspěšnost hnojení, ale také vyladit strategii pro další sezónu. Každý rok se tak hospodaření na poli stává o něco přesnějším, efektivnějším a přizpůsobeným aktuálním podmínkám, ať už jde o sucho, vydatné deště. nebo jiné výkyvy počasí,“ vysvětlil Tomáš Trávníček, agronom a ředitel pro strategii Verdi fondu farem.

Co to znamená pro zemědělce? Především vyšší výnosy. Z dat vyplývá, že variabilní aplikace může zvýšit produkci v průměru o G %, což při dnešních cenách obilí znamená navýšení zisku o tisíce korun na hektar. Zároveň se snižuje spotřeba hnojiv, protože dusík se aplikuje jen tam, kde je skutečně potřeba. To nejen šetří peníze, ale také omezuje negativní dopady na životní prostředí. Méně dusíku uniká do podzemních vod nebo řek, což je v souladu s přísnými pravidly Evropské unie, jako je nitrátová směrnice.

Úspory a udržitelnost
Další výhodou je zjednodušení práce. Díky automatizaci a přesným mapám nemusí agronomové trávit hodiny ručním plánováním dávek pro každý kousek pole. Systém vše zvládne sám, a navíc umožňuje rychle reagovat na změny – například když se po deštích změní potřeby rostlin. V neposlední řadě variabilní aplikace pomáhá zemědělcům lépe plánovat do budoucna. Každá sezóna přináší nová data, která lze archivovat a využít pro dlouhodobou optimalizaci hospodaření.
„Tato technologie je okamžitým přínosem. Umožňuje maximálně efektivní využití dusíku, zvyšuje výnosy a zároveň chrání přírodu,“ zdůraznil Tomáš Trávníček. Variabilní aplikace dusíku není podle něj jen dalším technologickým vylepšením – je to způsob, jak zemědělství může zůstat konkurenceschopné v době, kdy se mění klima, rostou ceny vstupů a zvyšují se požadavky na udržitelnost.

Pro zemědělce, kteří chtějí hospodařit chytře, je tato metoda jasnou volbou. Umožňuje ne­jen vydělat více, ale také přispět k ochraně krajiny, kterou obdělávají. A co víc, díky ní se pole stávají jakousi živou laboratoří, kde každá rostlina dostane přesně to, co potřebuje, aby rostla zdravě a silně. V zemědělství se stále hledá optimální využití zdrojů a tomu napomáhá i varia­bilní aplikace dusíku a ostatních živin.

Verdi fond farem je první fond na českém trhu, který nabízí kvalifikovaným investorům možnost investovat do farem a zemědělské prvovýroby. Unikátnost fondu spočívá v tom, že neinvestuje pouze do zemědělské půdy, ale zejména do farem na území České republiky s cílem jejich modernizace a dalšího rozvoje. Fond aktuálně vlastní podíl ve třech farmách, které dohromady hospodaří na více než 4700 ha půdy. Zabývají se rostlinnou a živočišnou výrobou či produkcí elektrické energie pomocí bioplynové stanice.

(tz)