Česká podnikatelská obec je většinově proti zvýšení zdanění práce, nebrání se však zjednodušení daňového systému a zrušení části výjimek ani růstu některých daní. Případné znovuzavedení EET je vnímáno převážně kladně.

Stát by měl šetřit především sám na sobě a také omezit dotační politiku. Podnikatelé výrazně podporují zavedení eura, zároveň odmítají myšlenku zestátnění společnosti ČEZ.

Vyplývá to z bleskového průzkumu některých volebních ekonomických témat, kterého se zúčastnilo přes 100 respondentů, a který mezi svými klienty z řad převážně středních firem uspořádala poradenská společnost PKF APOGEO.

Co se týká zdanění, většinovou podporu mezi podnikateli nachází zvýšení spotřebních daní na tabák, alkohol a další „neřesti“, včetně slazených nápojů (souhlasí a spíše souhlasí 88 % respondentů) i zavedení daně na tichá vína (72 %). Podobně by podnikatelé podpořili také zavedení nadstandardů s doplatkem a případně dalších plateb ve zdravotnictví (67 %).

Naopak největší odpor vzbuzují opětovné zavedení dědické a darovací daně a majetkových daní vypočítaných z čistého jmění plátce. Například případné uzákonění transferové daně podle slovenského vzoru odmítá přes 80 % dotázaných a obnovení daně dědické a darovací dokonce 88 %. Silný odpor je i k myšlence zvýšení DPH (skoro 70 %).

V názoru na některé další daně se podnikatelé rozdělují v podstatě na dvě stejně početné skupiny. To platí například u zvýšení daně z nemovitostí, kde polovina dotázaných s takovou možností souhlasí nebo ji nevylučuje, 43 % nesouhlasí a 7 % na tuto otázku nemá ujasněný názor.

Otázka na zdanění práce byla položena odděleně. Možnost zvýšení plateb v tomto segmentu odmítlo 60 % dotázaných. Dále byly nicméně zkoumány některé dílčí možnosti, kde v některých případech respondenti případné změny spíše podporují.

To platí především u možnosti zjednodušit systém a zrušit různorodé daňové výjimky (například podpora hypoték). Podnikatelé také podporují valorizaci slevy na poplatníka, což je pomoc především pro nízkopříjmové skupiny zaměstnanců či živnostníků. Naopak odpor proti různorodým způsobům zvýšení daně z příjmu u fyzických osob je celkem značný. Zvýšení základní sazby daně na 20 %, což by byla eliminace poklesu sazby z doby zrušení superhrubé mzdy, odmítlo jednoznačně či spíše přes 67 % dotázaných. Proti zavedení výraznější daňové progrese, než je nyní, se vyjádřilo 62 % podnikatelů. V podstatě rozpolcena je podnikatelská obec v přístupu k otázce sblížení zdanění zaměstnanců a OSVČ. Proti takovému kroku je 50 % respondentů, více či spíše pro pak 43 %.

„Za pozornost stojí, že většina našich klientů, kteří se do výzkumu zapojili, se označuje za pravicově smýšlející občany. Jde o 67 % z nich, 26 % se identifikuje spíše levicově, ostatní jako nevyhranění. Zároveň vidíme poměrně smířlivý přístup respondentů k případnému růstu některých daní. Zde se nabízí celkem logické vysvětlení, že podnikatelé, kteří díky svým nesporným zkušenostem mohou zřejmě vcelku reálně posoudit možnosti státu v oblasti řešení problémů veřejných financí, jsou ochotni akceptovat i některé nepopulární kroky. Další data však ukazují, že očekávají primárně snižování nákladů a růst efektivity u státu, což je zjevně upřednostňovaný model přístupu k veřejným prostředkům,“ uvedl Tomáš Pacovský, Managing Partner PKF APOGEO. Dokazuje to ostatně řada dalších údajů získaných v bleskovém průzkumu.

Pro někoho možná překvapivě, ale jinak zcela logicky souhlasí s omezením státních dotací do ekonomiky 96,5 % respondentů. „Ve skutečnosti je to logické. Právě podnikatelé nejlépe vědí, jak dotační prostředí ničí trh a volnou soutěž. Takže tato téměř jednotná nedůvěra k dotacím by nás neměla překvapovat,“ poznamenal k tomu Pavel Postl, Senior Partner PKF APOGEO. O něco menší, ale přesto velmi silnou podporu má také plošné snížení počtu státních zaměstnanců, snížení počtu ministrů a náměstků či zrušení krajů a snížení počtu obcí. Naopak většina podnikatelů odmítá snížení podpor pro neziskový sektor či snižování důchodů a úrovně sociálního zabezpečení. „Podle našeho názoru se zde znovu projevuje zkušenostní základna lidí, kteří jako podnikatelé či podnikoví manažeři řeší každodenně reálné ekonomické, finanční a sociální problémy. Znají tedy dobře cenu sociálního smíru a setkávají se i s tím, jaké úkoly pro společnost vykonává neziskový sektor,“ dodal Pavel Postl.

V další části byl výzkum doplněn některými poměrně konkrétními otázkami. Z odpovědí vyplývá, že například 67 % respondentů zastupujících povětšinou malé a střední podniky z portfolia klientů PKF APOGEO nemá problém s případným znovuzavedením elektronické evidence tržeb (EET). S myšlenkou zestátnění energetické společnosti ČEZ nesouhlasí 60 % dotázaných. A 62 % pak naopak souhlasí se zavedením společné evropské měny euro, odmítá ji 28 % účastníků průzkumu.

Poslední částí průzkumu se zaměřila na rozlišení priorit pociťovaných podnikatelskou obcí jako úkoly vlády a státu do dalšího období. V rámci nabídnutého portfolia deseti odpovědí přidělovali respondenti jednotlivým formulacím známku od jedné (nejvyšší důležitost) do pěti, přičemž každou hodnotu bylo možné použít pouze dvakrát. Nejvyšší priorita byla přidělena omezení byrokracie a elektronizaci státní správy, kterou hodnotou 1 označilo více než 40 % respondentů a hodnotou 2 dalších 14 %. Srovnatelnou důležitost účastníci přidělili také investicím do bezpečnosti (obrana, hybridní rizika, kyberbezpečnost), kde hodnocení 1/2 bylo uděleno v poměru 31/22,5 %. Třetí výsledkově podobnou možností pak byla opatření pro posílení konkurenceschopnosti především v oblasti cen energií (22,5/31 %).
Naopak nejnižší důležitost podnikatelé přidělili podpoře porodnosti a demografického vývoje, podpoře zaměstnanosti a s odstupem jednoznačně marginální význam pro ně má podpora ESG, rovných příležitostí a odpovědné ekonomiky (známky 1 a 2 přidělilo 17 a 7 % dotazovaných, známky 4 a 5 pak 22,5 a 43 %).

(tz)