Zatímco výše důchodů bývá často předmětem kritiky, z dostupných dat vyplývá, že čeští senioři na tom nejsou v mezinárodním srovnání tak špatně. Problémem však zůstává dlouhodobá udržitelnost důchodového systému a motivace lidí pracovat i po dosažení důchodového věku.

Podle nejnovějších dat OECD za rok 2022 se míra příjmové chudoby důchodců v České republice držela na úrovni pouhých 7,6 %. Tento ukazatel, vyjádřený jako podíl lidí starších 65 let s příjmem pod 50 % mediánu disponibilního příjmu domácností, představuje výrazně lepší výsledek než v řadě západoevropských států, včetně Německa (14,1 %), Rakouska (12,1 %) nebo Švédska (9,4 %). Na druhé straně v Lotyšsku se pod touto hranicí nachází třetina seniorů, v Estonsku dokonce přes 37 %.

„Za relativně nízkou mírou chudoby českých seniorů stojí kombinace faktorů, včetně valorizace důchodů a vysokého podílu Čechů žijících ve vlastním bydlení. Na druhou stranu mají důchodci specifickou skladbu spotřebního koše s vyšším podílem výdajů na energie, léky a potraviny, jejichž ceny se v poslední době výrazně zvýšily,“ komentoval Lukáš Raška, analytik Portu.

Neznámou zůstává udržitelnost důchodového systému, protože některé dlouhodobé trendy v české ekonomice vyvolávají oprávněné obavy. Jen v roce 2024 činil deficit důchodového účtu více než 50 mi­liard korun, o rok dříve to bylo dokonce přes 72 miliard. Sociální pojištění vybralo v roce 2024 přibližně 665 miliard korun, zatímco výdaje přesáhly 716 miliard. Situaci dále zhoršuje nízká porodnost, rychlý nárůst počtu penzistů a s ním spojené stárnutí populace. Podle dat Čes­kého statistického úřadu bude po roce 2050 až 30 % obyvatel Česka v seniorském věku.

Poměr průměrného důchodu k průměrnému platu může v budoucnu klesat z dnešních necelých 48 % na pouhých 35 %, což v dnešních penězích odpovídá přibližně 16 000 Kč měsíčně. A to na důstojné stáří stačit nemusí. Problémem je také nízká motivace lidí zůstávat na ­trhu práce. Zatímco na začátku tisíciletí se pro předčasný důchod rozhodlo jen 9 % pracujících, dnes nižší penzi kvůli dřívějšímu odchodu ze zaměstnání pobírá již téměř třetina důchodců.

„Čeští důchodci si díky solidně nastavenému sociálnímu systému a příznivé spotřební skladbě zatím udržují relativně dobrou životní úroveň. To ale neznamená, že tomu tak bude i v dalších letech. Beze změn není současný systém udržitelný a bude nutné přehodnotit výši odvodů, motivovat k delší pracovní aktivitě a podporovat individuální finanční zajištění. Na důchod by si měl každý odkládat individuálně a začít s tím co nejdříve,“ doplnil Lukáš Raška. Určité kroky jsou podnikány už nyní, kdy se plánuje navýšení odchodu do důchodu na 67 let, zároveň stát loni přišel s Dlouhodobým investičním produktem (DIP), který má sloužit právě k zajištění na stáří.

Každý, kdo chce mít jistotu důstojného stáří, by neměl spoléhat výhradně na stát. Pravidelné investování klidně i menších částek zůstává nejjistější cestou, jak se připravit na budoucnost bez obav. „Rádi vidíme, že lidé myslí na svou budoucnost a snaží se spořit. Svědčí o tom i počet smluv uzavřených na DIP a objem finančních prostředků, které neustále rostou. Při současném tempu může být na konci roku překonána hranice 200 000 DIP účtů. V Portu už evidujeme více než 33 000 důchodových účtů DIP,“ uzavřel Lukáš Raška.

K 30. červnu 2025 překročil podle dat zveřejněných Asociací pro kapitálový trh počet uzavřených smluv na DIP 170 000, což představuje meziročně více než trojnásobný nárůst. Oproti prvnímu kvartálu jde o 13% nárůst, tedy téměř 20 000 nových smluv za poslední tři měsíce. Za druhý kvartál roku 2025 dosáhly vklady na DIP výše 4,5 mi­liardy korun.

(tz)