V říjnovém čísle Prosperity jsme vám dali nahlédnout do krásné historie ochranných známek. Je až neuvěřitelné, jak doby minulé daly vzniknout prvním pravidlům ochrany duševního vlastnictví. V tomto, listopadovém vydání cesta za zaniklými ochrannými známkami pokračuje.

Databáze ochranných známek obsahuje ochranné známky přihlášené u Úřadu průmyslového vlastnictví, u Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví a Světové organizace duševního vlastnictví (s designací pro ČR nebo Evropskou unii). Neobsahuje však většinu národních ochranných známek zaniklých před rokem 1993.

Archivní dokumenty k národním ochranným známkám
Z výše uvedeného vyplývá zvláštní postavení rešerše na zaniklé ochranné známky. Rešerše tzv. historická má za cíl zjistit údaje o ochranných známkách, které nejsou součástí databází ochranných známek, a lze tedy využít pouze archivní, „papírové“ zdroje.

V archivu Úřadu jsou dochované zápisné knihy živnostenských a obchodních komor (též rejstříkové knihy) pro oblast Bratislavy, Brna, Chebu, Českých Budějovic, Hradce Králové, Karlových Varů, Liberce, Olomouce, Opavy, Plzně a Prahy. Tyto knihy jsou též v PDF souborech k dispozici na webových stránkách Úřadu.

Zápisné knihy obsahují: číslo známky, původní známku (znění a grafickou podobu), rok, měsíc, den a hodinu podání přihlášky, jméno a příjmení nebo firmu chranitele (přihlašovatele) a jeho bydliště, označení podniku, jeho sídla a zboží, pro které je známka určena. Dále jsou zde záznamy o obnově známky a o případných přepisech, nebo jejím výmazu a údaj o vrácení štočku přihlašovateli. Věstníky ochranných známek jsou roční seznamy ochranných známek zapsaných, převedených, vymazaných, ohlášených a jejich změny. Úřad má ve svém archivu věstníky ochranných známek (věstník) z let 1868–1992, které vydávalo Ministerstvo průmyslu, obchodu a živností, od roku 1947 pak Patentní úřad. Součástí věstníků jsou údaje o datu podání/zápisu ochranné známky, číslo přihlášky/zápisu, její znění/vyobrazení, jméno majitele, třídy výrobků (dle původního třídění) a jejich seznam.

Na tomto místě nutno podotknout, že Niceská dohoda o mezinárodním třídění výrobků a služeb, na něž se vztahují tovární a obchodní známky z 15. června 1957, sjednotila národní třídění výrobků, ale i služeb a ustanovila, že „Úřady smluvních zemí budou uvádět v úředních listinách a publikacích o zápisech známek čísla tříd mezinárodního třídění, do nichž náleží výrobky nebo služby, pro něž se známka zapisuje“. Československo ratifikovalo dohodu o přistoupení v roce 1960. Od této doby lze ochrannou známkou označovat i služby jednotlivých poskytovatelů.

Součástí věstníků jsou i jmenné a firemní rejstříky. Věstníky jsou volně přístupné ve studovně Úřadu. Tyto dva zdroje jsou nezbytné k provedení historické rešerše.

Rešerše na historické ochranné známky
Podle charakteru a vedení archivních dokumentů je zřejmé, že nelze provádět historické rešerše na obrazové prvky ochranných známek a na znění (vyjma výše uvedených let, kdy existují abecední seznamy).

Zadání historické rešerše musí obsahovat jméno/název subjektu, který ochrannou známku přihlásil, a mělo by též obsahovat časové rozpětí předpokládaného podání přihlášky ochranné známky. Znalost jména/názvu subjektu v historickém kontextu je klíčová, protože názvy podniků se v průběhu času mění. Nesprávně uvedené jméno/název by mohlo vést ke zkresleným nebo nesprávným výsledkům rešerše. Znalost jména/názvu přihlašovatele je prakticky jedinou možností, jak uvedenou rešerši provést.

Správné časové rozpětí předpokládaného podání přihlášky ochranné známky významně zkrátí čas k provedení rešerše.

Prvním krokem ve vyhledávání je nalezení požadovaného subjektu ve jmenném a firemním rejstříku věstníku ochranných známek příslušného roku. U jména subjektu nalezneme číslo ochranné známky a číslo stránky věstníku, kde se nachází záznam o zápise ochranné známky. Záznam obsahuje: název obchodní a živnostenské komory, u které byl zápis proveden, číslo ochranné známky, datum podání, jméno přihlašovatele, podnik a seznam zboží, na které se ochrana vztahuje. Součástí záznamu je i případná grafická podoba ochranné známky.

Originál zápisu ochranné známky lze poté dohledat v rejstříkové knize. Knihu volíme dle názvu živnostenské komory a rozpětí čísel zápisu na knize uvedené. V souvislé řadě čísel zápisu nalezneme originální zápis hledané ochranné známky. Připomínám, že všechny rejstříkové knihy, které Úřad má k dispozici, jsou na jeho webových stránkách v PDF souborech.

Pokud nechceme sledovat další události během doby platnosti nalezené ochranné známky, naše práce v archivních materiálech končí. V případě, že nás zajímá, zda došlo ke změně jejího majitele (změna názvu, případně převod), pokračuje naše práce s věstníky, kde lze i tyto informace dobře a pohodlně dohledat.

Příkladem provedení historické rešerše může být ochranná známka „Antiperle“, a takto označený známý československý výrobek – bonbony – drobounké mentolové perličky v kulaté krabičce. Méně je ale známo, že první přihlášku ochranné známky ve znění „Antiperle“ podal Dr. V. Frágner dne 22. 9. 1939 pod číslem 66507 pro zboží: lékárnické výrobky. Známka byla zapsána pod číslem 98771.

V listopadu 1947 byla známka převedena na Spojené farmaceutické závody, Praha. Historickými vlastníky dále byly: SPOFA, národní podnik; Poživatina, národní podnik – Liberec; České čokoládovny, národní podnik (převod na České čokoládovny, n.p., oznámen ve věstníku ochranných známek z roku 1960).

Československé čokoládovny, oborový podnik; Čokoládovny, oborový podnik. V roce 1989 tato ochranná známka nebyla obnovena a zanikla. V roce 1994 byla podána nová přihláška ochranné známky na znění „Antiperle“, a to akciovou společností Čokoládovny (poslední vlastník Société des Produits Nestlé S.A., Švýcarsko), ale již pro „nečokoládové cukrovinky“. I tato známka zanikla, a to v roce 2004.

Od roku 2007 do současnosti je vlastníkem ochranné známky ve znění „Antiperle“, pro třídu výrobků a služeb 30, akciová společnost Chocoland. Druhou platnou ochrannou známku ve znění „Antiperle“ vlastní společnost Josef Archleb, s.r.o., a to pro třídy 3, 5 a 32 výrobků a služeb Niceského třídění.

Závěr
Archivní dokumenty ochranných známek umožňují sledovat vývoj přihlašování ochranných známek v různých historických obdobích, a tím i pochopit, že i v minulosti představovaly ochranné známky významnou část hodnoty firmy. Historické ochranné známky poskytují cenné informace o tom, jak byly značky v minulosti používány, jaké strategie byly úspěšné či jak se vyvíjely trendy v oblasti označování. Zdroje historických ochranných známek jsou neocenitelným zdrojem poznání, který přispívá k lepšímu pochopení, jak je efektivně využívat k ochraně a propagaci svých produktů a služeb v současnosti.

Abstrakt
Služba vyhledávání zaniklých ochranných známek se stala velmi žádanou po roce 1991, v době restitucí, kdy se výrobní podniky vracely zpět do rukou zakládajících rodin. Vlastníci navráceného majetku měli zájem obnovit fungování podniku, včetně obnovy dříve používaných ochranných známek a hledali jejich historické kořeny. V současnosti vyhledávají zaniklé ochranné známky muzea, podniková muzea a pořadatelé výstav z oblasti průmyslu a obchodu, kteří chtějí zachovat a prezentovat historické dědictví.

V archivu Úřadu průmyslového vlastnictví jsou uchovány věstníky ochranných známek, které obsahují roční seznamy zapsaných, převedených, vymazaných a ohlášených ochranných známek, včetně jejich změn. Dále jsou zde zápisné knihy živnostenských a obchodních komor. Tyto dva zdroje jsou klíčové pro provedení historické rešerše.

Ing. Zuzana Čapková,
oddělení Institut průmyslověprávní výchovy, odbor patentových informací,
ÚPV