Jak se Češi skutečně připravují na stáří? Stále více si uvědomují, že to není jen o zdravotní kondici, ale i o tom, kdo jim bude nablízku, až budou potřebovat pomoc se zvládáním každodenních potřeb.

Ukázal to výzkum neziskové organizace Mila ve spolupráci s NN Životní pojišťovnou, vypracovaný agenturou MindBridge. Podle něj si 52 % Čechů přeje zůstat v domácí péči, zatímco 18 % by upřednostnilo institucionální zařízení. Bez ohledu na to, kde chceme strávit závěr života, polovina dotázaných přiznává, že se na situaci, kdy se stanou nesoběstačnými, nijak finančně nepřipravuje.

Podle výzkumu je ochotno pečovat o své blízké 93 % lidí v produktivním věku. Téměř každý čtvrtý pak považuje za klíčové praktickou pomoc, sociální vazby a psychickou podporu. To stejné pak očekávají i od péče, kterou by sami jednou potřebovali.

S péčí o blízké má zkušenost podle dat Ministerstva práce a sociálních věcí 40 % dospělých, nejčastěji ženy ve věku 45–65 let. A přestože dodávají, že postarat se o blízké je přece normální, až 61 % z nich uvedlo, že tato činnost měla negativní vliv na jejich život i partnerské vztahy. Zásadní dopad na duševní zdraví potvrdila čtvrtina pečujících, zhoršení fyzického zdraví pak 18 % respondentů. Každý pátý má finanční problémy, každý sedmý uvádí, že nemá čas na nic jiného než na péči.
Pokud mají lidé s péčí praktické zkušenosti, nejčastěji v souvislosti s ní zmiňují pravidelnou kontrolu zdravotního stavu a životosprávy se-niora, zajišťování návštěv lékaře a sociálních služeb, povídání si, vaření a podávání stravy nebo péči o hygienu.

Zda se rozhodneme pečovat v soukromí, nebo zvolíme institucionální péči, často závisí na kvalitě vztahů v rodině. Lidé, kteří mají s rodiči častý kontakt, jsou ochotnější zajišťovat péči doma. Naopak ti, kteří vztahy zanedbávají nebo je vnímají jako konfliktní, častěji preferují institucionální řešení. Včasná komunikace v rodině, otevřenost a dohoda o budoucí péči se proto ukazují jako zcela zásadní.

„Pokud se zeptáte lidí na osobní preferenci, nejednou vám řeknou, že si v budoucnu přejí umístění do sociálního zařízení před variantou domácí péče o ně samotné ze strany svých dětí. Zároveň si ale jako společnost uvědomujeme, že senioři zpravidla chtějí pobývat doma s domácí péčí ve svém prostředí, resp. v prostředí svých blízkých a rodiny. Mezi tím, co si přejeme, co budeme jednou chtít a skutečnou realitou, kterou zažijeme, zkrátka bývají velké rozdíly,“ shrnul Petr Němeček, ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny.

Dnešní třicátníci mají 50% šanci dožít se 95 let. Do roku 2050 se má počet lidí starších 75 let zdvojnásobit a třetina z nich bude potřebovat dlouhodobou péči. Systém sociálních služeb však nestíhá držet krok – chybí pečovatelé i kapacity v domovech, a tak péče o seniory zůstává z velké části na samotných rodinách. Jenže podobně silná, jako je naše touha zůstat v péči blízkých, je náročná i realita, když taková si­tuace nastane. A to i z pohledu peněz. Plánovat a připravovat se dopředu je přitom ochotná jen malá část z nás – 53 % Čechů spoléhá na to, že náklady na jejich péči pokryje stát. Jen třetina je připravena nést je sama. Pomoc od jiných členů rodiny pak očekává 12 % z nás. „Finanční příprava na stáří je stále spíš výjimkou než pravidlem. Přitom zajistit péči ze svého nebo jen s pomocí blízkých, je velmi náročné,“ doplnil Petr Němeček.

Není proto překvapivé, že se nesoběstačnosti ve stáří obává podle průzkumu České asociace pojišťoven 72 % Čechů – o 13 % více než v roce 2020. Přesto se na ni nijak nepřipravuje 15 % lidí. Zdravotní prevenci řeší 64 % dotázaných, ale finančně se připravuje jen 52 % zejména tím, že mají sjednané penzijní nebo životní pojištění. Většina lidí tak stále zůstává odkázána na veřejný systém.

Ke konci 1. pololetí 2025 si spořilo v penzijních fondech téměř čtyři milióny Čechů. Životní pojištění má dle odhadů 4,7 miliónu Čechů – tedy téměř každý druhý. „Nejčastěji jde o rizikové životní pojistky, které kryjí události jako úraz, invalidita, vážné onemocnění nebo smrt. Jsme ale rádi, že se dostává do zájmu klientů i pojištění dlouhodobé péče. Daňově zvýhodněnou variantu pojištění si u nás sjednalo už přes 14 000 klientů. A mile nás překvapil vysoký podíl mladých lidí – více než čtvrtině klientů není v době sjednání ani 30 let,“ uzavřel ředitel externí distribuce NN Životní pojišťovny.

Pojištění dlouhodobé péče je stále poměrně nové, přesto po něm velmi rychle roste poptávka, kterou umocnilo i zavedení daňového zvýhodnění. V roce 2024 si pojištění dlouhodobé péče u NN Životní pojišťovny sjednalo pětkrát více lidí než v roce 2023. Od roku 2025 pojišťovna NN navíc nabízí i možnost kompletního pojištění všech stupňů nesoběstačnosti.

(tz)