Zaměstnanecké benefity jsou dnes běžnou součástí odměňování. Podle šetření Hospodářské komory mezi firmami považuje drtivá většina zaměstnavatelů (86,7 %) benefity za přínosný nástroj. Nejrozšířenějšími benefity jsou příspěvek na stravování, penzijní připojištění a dovolená nad rámec zákona.

„Zaměstnanecké benefity už nejsou výjimečným bonusem dostupným pouze úzkému okruhu zaměstnanců, ale patří dnes ke standardním nástrojům odměňování v českých firmách. Zaměstnavatelé si uvědomují, že investice do zvyšování motivace a spokojenosti zaměstnanců se jim vrací v podobě stabilnějších týmů a vyšší produktivity práce,“ uvedl prezident HK ČR Zdeněk Zajíček k výsledkům šetření, které proběhlo mezi 576 firmami napříč regiony a odvětvími ekonomiky.

Nejoblíbenější benefity z pohledu zaměstnanců ukazuje otevřená otázka šetření: téměř polovina respondentů (47,8 %) označila za nejoceňovanější benefity v oblasti stravování, dále příspěvek na penzijní spoření (21,3 %) a dovolenou nad rámec zákona (19,1 %). Tyto odpovědi korespondují s nejčastěji poskytovanými benefity: vedle benefitů v oblasti stravování, které poskytuje 87,6 % respondentů, také více než 84 % firem nabízí příspěvek na penzijní připojištění a další sociální benefity.

„Zkušenosti firem potvrzují, že benefity fungují jako klíčový motivační nástroj. Firmy jej často využívají k tomu, aby posílily systém odměňování zaměstnanců bez nutnosti zvyšovat základní mzdy. Pro některé z nich totiž může být náročné s ohledem na ekonomickou si­tuaci a napjatý trh práce plně vyhovět mzdovým požadavkům. Benefity proto představují kompromis výhodný pro obě strany. Výsledky potvrzují, že dobře nastavený balíček benefitů doplňuje mzdu a pomáhá udržet spokojenost i motivaci lidí,“ vysvětlila předsedkyně pracovní skupiny HK ČR pro zaměstnanecké benefity Aneta Martišková. „Ačkoliv příspěvek na stravování nebo dovolená navíc patří mezi univerzálně nejoblíbenější benefity, je rovněž klíčové přizpůsobit nabídku odměn individuálnímu kontextu firmy – například věkové struktuře zaměstnanců, lokalitě nebo oboru,“ dodala.

Bezmála dvě pětiny zaměstnavatelů (39,2 %) vnímají benefity jako způsob, jak zvýšit odměny zaměstnanců bez nákladnějšího plošného zvyšování mezd. Pro 33,7 % firem jsou benefity především nástrojem, jak obstát v konkurenčním boji na trhu práce, a to jak při náboru nových zaměstnanců, tak při udržení stávajících. Nemalá část firem (22,4 %) poskytování benefitů rovněž chápe jako prostředek podpory zdraví a zdravého životního stylu svých zaměstnanců.
Rozsah poskytovaných benefitů výrazně roste s velikostí podniku. Například zatímco mezi mikrofirmami (do deseti zaměstnanců) nabízí stravovací benefity 68,3 % zaměstnavatelů, mezi velkými společnostmi to je už 98,8 %. Podobně je tomu u obecných sociálních benefitů a možností vzdělávání – téměř všechny velké firmy je poskytují, kdežto mezi malými firmami je jejich nabídka užší. Ani ty nejmenší firmy ale v poskytování benefitů výrazně nezaostávají. Obecné sociální benefity nebo třeba také materiální vybavení poskytuje bezmála 70 % mikrofirem.

„Zejména nejmenší firmy poukazují na složitou administrativu, která je dnes s poskytováním benefitů spojená. Budeme proto navrhovat cesty, jak tuto byrokracii osekat, abychom podpořili nabídku benefitů pro zaměstnance ve firmách všech velikostí, aniž by to muselo znamenat přehnanou administrativu na straně firem i státu. Součástí změn by měla být i plná digitalizace nabízených benefitů,“ uzavřel viceprezident HK ČR Tomáš Prouza.

(tz)