Výdělky českých gastro podniků se za uplynulé tři roky propadly o desetinu. Vyplývá to z údajů společnosti Dotykačka, poskytovatele nejpoužívanějšího pokladního řešení v oboru gastro služeb.

Jak upozornil ředitel tržního a datového výzkumu Dotykačky Vladimír Sirotek, celková bilance toho, jak se gastro zařízením loni dařilo, zůstala navzdory mírnému meziročnímu zvýšení tržeb záporná. Po započtení vlivu inflace totiž provozovatelé prodělali, což se děje už tři roky po sobě.

„I když má mnoho lidí pocit, že se česká gastronomie nadechuje, čísla dokazují opak. Důvody takového propadu jsou zejména enormní růst podnikatelských nákladů a mizející profitabilita provozovatelů,“ zhodnotil situaci člen představenstva Hospodářské komory ČR Luboš Kastner. Na vině jsou podle něj mimo jiné vysoká daňová zátěž – od spotřební daně přes DPH až po odvody zaměstnanců, a také změny spotřebitelského chování.

„Pokud nechceš v gastru prodělat, otevři si kavárnu.“ Tak by mohlo znít nepsané postcovidové pravidlo. Právě kavárny jsou jediným konceptem, který si už od dob pandemie udržuje v tržbách trvalý nadproporční růst. Dokazují to i čísla za rok 2025: nárůst tržeb v celém gastru činil 2 %, avšak kavárnám výdělky meziročně stouply o 9 %. „Podobných výkonů dosahovaly v loňském roce také prémiové restaurace. Jen o něco za nimi skončily se sedmiprocentním navýšením tržeb hotelové gastro provozy,“ doplnil za Dotykačku Vladimír Sirotek s tím, že všechny ostatní koncepty už jen stěží dosahovaly na celooborový průměr. Především podniky orientované na noční život skončily v mínusových hodnotách.

Pohled na rozdíly gastro tržeb podle velikosti obce odhaluje, že rok 2025 popřel praxi předchozích let, kdy se s železnou pravidelností nejvíce dařilo podnikům ve velkých městech. Loni se vše obrátilo naruby a nejvíce prosperovaly podniky v nejmenších obcích.

V kombinaci s nadproporčním výkonem hotelových restaurací se potvrzuje další posun spotřebitelského chování. Zdá se, že zejména mladší generace si oblíbila tzv. gastro turizmus. Lidé tak vyjíždějí na výlety po celé republice, ale na rozdíl od minulých dob už jejich primárním cílem není nutně památka nebo přírodní úkaz, nýbrž gastro zážitek. Ať už v rámci svého ubytovaní, nebo třeba v malé vesnické restauraci. Památky, muzea či vyhlídky se tak postupně stávají spíše příjemným bonusem v rámci gastro výletů.

Celoroční bilance hotelových restaurací je o to zajímavější, že v letních měsících loňského roku šlo o nejprodělečnější segment gastro scény. Vlivem špatného počasí řada hostů rušila své pobyty, a prázdninová sezóna tak hotelié­rům vůbec nevyšla podle představ. Přesto se ve zbytku roku provozovatelům podařilo dosáhnout nečekaně pozitivních čísel.

„Naše statistiky jen potvrzují to, o čem mluvíme už delší dobu. Lidé stále více od gastra očekávají kvalitní zážitek. Za ten si klidně i připlatí,“ objasnil Vladimír Sirotek, proč se tolik daří prémiovým restauracím. A proč tak efektivně fungují i kavárny, kde zákazníci ochotně platí nadstandardní částky za pěkné prostředí, příjemnou obsluhu, a především kvalitně servírovanou prémiovou kávu. „Jak dokládá rok 2025, kvalitní gastro rozhodně nemusí vzkvétat pouze ve městech, lidé ho ocení i v odlehlých lokalitách,“ doplnil analytik Dotykačky.

Z údajů Dotykačky mimo jiné vyplývá, že k povzbuzení tržeb velmi dobře fungují speciální příležitosti – pochopitelně pod podmínkou, že s nimi podniky umí efektivně marketingově pracovat. Například restaurace si díky speciálním nabídkám spojeným s Velikonocemi, svatým Martinem nebo Vánocemi můžou vydělat o desítky procent víc.

Nejbližší speciální příležitostí je Valentýn, z něhož můžou profitovat především restaurace a kavárny. „Díky tomu, že letos svátek zamilovaných připadá na sobotu – což je z pohledu gastro tržeb jeden z nejsilnějších dnů – můžeme očekávat opravdu zajímavé nárůsty obratů. U restaurací by nárůst tržeb ve srovnání s běžnými dny mohl atakovat i 50 %,“ předpověděl Vladimír Sirotek.

V uplynulém roce byl velmi zajímavým milníkem i Mezinárodní den žen (8. března), který výší tržeb překvapivě překonal i svátek sv. Valentýna. O měsíc později (17. dubna 2025) pak výrazně bodoval tzv. Zelený čtvrtek, nejvýdělečnější den loňských Velikonoc.

Stále sílícím postcovidovým fenoménem se stal rozvoz jídel. Jak potvrzují data společnosti Foodora, za poslední tři roky trh doručování jídla objemově rostl v průměru o 16 % ročně. „Koncem roku 2025 nabízelo rozvoz jídel zhruba 7000 tuzemských restaurací, tedy přibližně každá čtvrtá. Ročně se počet podniků nabízejících tuto službu rozšíří zhruba o 10 %,“ komentoval Adam Kolesa, ředitel společnosti Foodora. Zatímco zpočátku šlo o službu dostupnou takřka výhradně jen v největších městech, za poslední roky se už etablovala i v městech kolem 20 000 obyvatel. „Nabídka zvyšuje poptávku. Dříve pro mnoho lidí jen ojedinělá záležitost se proměňuje v pravidelný návyk. I proto si řada lidí pořizuje předplatné rozvozů, díky kterému pak neplatí jednorázové poplatky za doručení. Zajímavé je, že fenomén, který se nejprve rozšířil u mladé generace, v posledních letech výrazně nabírá na síle i u starších ročníků, ve věku nad 45 let,“ popsal změny spotřebitelského chování Adam Kolesa.

Podle šéfa Foodory lidé také přestávají rozlišovat mezi rozvozy hotových jídel z gastro podniků a doručováním nákupů z obchodů. K obojímu už dnes velká část zákazníků přistupuje stejně a mnohdy oba druhy objednávek vyřizují zároveň, z jediné aplikace.

(tz)