Válečné konflikty, včetně aktuálních bojů na Blízkém východě, znamenají pro investice šok, který ale zpravidla brzy odezní. Finanční konzultant 4fin David Krůta proto varuje investory před zbrklou reakcí a prodejem investic ve ztrátě.

Po vypuknutí války na Blízkém východě zasáhla investory panika. Konflikt vyhnal vzhůru ceny ropy, zanechal v nervozitě většinu akcií a rozhýbal i kryptoměnový trh. Ačkoli to může vypadat, že tak bezprecedentní událost bude na burzách rezonovat měsíce, opak bývá většinou pravdou.

Historická data, která analyzovala společnost 4fin, ukazují, že geopolitické otřesy mají na pohyby na trzích v dlouhodobém horizontu mnohem menší vliv, než se může zdát. Platilo to v minulosti a je velmi pravděpodobné, že to bude platit i v případě konfliktu v Íránu.

Začátek první světové války kupříkladu srazil americký akciový index Dow Jones dolů o více než 30 %. Už v roce 1915 ale akcie letěly strmě vzhůru. Střídání prvotního šoku a následného, často raketového růstu akcií, přišlo na řadu také po kubánské krizi, 11. září nebo po vypuknutí války na Ukrajině. I globální pandemie ve finále znamenala pro trhy žně. „Historie ukazuje, že válečné události a konflikty nejsou pro finanční trhy nic neznámého. V průběhu druhé světové války se celý americký trh zhodnotil o 50 %, při korejské válce to bylo dokonce 60 %,“ vysvětlil David Krůta, finanční konzultant 4fin.

Válečné konflikty přinášejí krátkodobou volatilitu a strach, dlouhodobý vliv na finanční trhy je ale často jiný, než si v prvotní chvíli lidé myslí. I když trh stáhne dolů něco jiného než válka, zpravidla se během pár měsíců, maximálně let, oklepe.

Ať už za pádem trhů stojí válka, špatné hospodářské výsledky států, nebo jiné geopolitické otřesy, investoři by se měli řídit stejnými pravidly. Pokud své investici dlouhodobě věří, neměl by je krátkodobý pokles vykolejit. V panice totiž investoři často prodávají ve ztrátě a za pár měsíců už jen smutně sledují, jak se daná investice vrací zpět na maxima. „V první řadě je důležité zachovat klid, nejistota na trzích není nic výjimečného. Drobná korekce kolem 10 % přichází jednou za rok, takzvaný medvědí trh s poklesem kolem 20 % vídáme jednou za dva až tři roky. A větší krizi s poklesem kolem 40 % zažíváme jednou za 10–12 let,“ doplnil David Krůta.

Klíčové zásady pro investory
Z vývoje trhů i chování investorů vyplývá několik základních principů:

• Dlouhodobý finanční plán – Investor by měl vědět, proč investuje, jaký má horizont a jaké riziko je ochoten podstoupit.
• Diverzifikace – Rozdělení investic mezi akcie, dluhopisy, drahé kovy či kryptoměny snižuje celkové riziko portfolia.
• Konzultace s odborníkem – V turbulentních obdobích nejde jen o výběr investic, ale především o práci s emocemi. Odborník s nadhledem může pomoci neudělat chybu ve špatný moment.
• Obezřetnost – V období nejistoty se častěji objevují nabídky garantovaných výnosů nebo mimořádně vysokých zisků, které mohou být ve skutečnosti podvodem.

„Je důležité poradit se s odborníkem, který má větší vhled a není ovlivněn emocemi. Většina investorů dělá přesný opak, než co říkají investiční poučky – nakupují, když je trh extrémně vysoko, a prodávají, když je trh nízko,“ upozornil David Krůta.

Turbulentní období na trzích nejsou výjimkou, ale standardem. Historie ukazuje, že krize přicházejí pravidelně, ale zároveň také to, že trhy mají schopnost se z nich zotavit a dlouhodobě růst. Největší chybou proto často není samotná krize, ale reakce investora na ni. Investování totiž není o tom být neustále v klidu. Je o tom vydržet i ve chvílích, kdy klid na trzích není.

(tz)