INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 26. rokem

penKorupce ve svém důsledku výrazně ovlivňuje podnikání, sílu ekonomiky i sebevědomí společnosti. Problematika korupce ve veřejném sektoru i v každodenním životě se úzce prolíná s fungováním firem na trhu, ale i s mírou korupce a podvodů uvnitř firem. Již 15. ročník mezinárodního průzkumu společnosti EY Global Fraud Survey zaměřeného na podvody a korupci ukazuje, že 36 % respondentů z celého světa považuje podvody a korupci za riziko pro své podnikání.

Riziko podvodu považují respondenti celosvětově za nejzávažnější hned za riziky spojenými s vývojem makroekonomického prostředí (42 %) a za změnami legislativy upravující podnikání (43 %). Průměrná hodnota 36 % nicméně ukrývá velké rozdíly. Zatímco v rozvinutých zemích považuje korupci za problém pouze 20 % manažerů, ve střední a východní Evropě je to 47 % a v Latinské Americe dokonce 74 % respondentů. V České republice je toto číslo oproti průměru výrazně vyšší, v korupci vidí vysoké riziko pro podnikání 48 % respondentů. Společně se Slovenskem, kde hodnota dosahuje 54 %, se tak v této oblasti pohybujeme na vrcholu žebříčku evropských zemí. Toto číslo dlouhodobě neklesá, a to i přes to, že regulativní orgány ve světě udělily firmám za korupci pokuty ve výši 11 miliard amerických dolarů.
„Firmy si rizika korupce a podvodů a význam etiky a integrity ve svém podnikání velmi dobře uvědomují. Průzkum EY ale ukazuje, že často nedokáží tento postoj převést do zavedení praktických opatření,“ řekl Tomáš Kafka, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY pro Českou a Slovenskou republiku.

tabRozdíly mezi Českem a Slovenskem
jsou překvapivě vysoké

Výročí 25 let samostatného fungování České a Slovenské republiky nabízí vhodnou příležitost k porovnání v oblasti vnímání a boje proti korupci. Rozdíly mezi Českem a Slovenskem v ochotě uplácet v businessu jsou překvapivě vysoké. Nejmarkantnějším rozdílem je, že za účelem získání či udržení zakázky v dobách ekonomického poklesu je připraveno uplácet 44 % slovenských manažerů. Horší výsledek zaznamenaly pouze Saúdská Arábie (54 %) a Indonésie a Malajsie (46 %). V České republice dosahuje tato hodnota 12 %, celosvětový průměr je 13 %.
Některou z forem neetických obchodních praktik (úplatky, drahé dárky či výlety za zábavou) je připraveno využít až 82 % slovenských a 64 % českých manažerů. Slovensko se dokonce v této kategorii umístilo globálně na prvním místě, a to před Malajsií (76 %) a Indonésií (74 %). Průměr pro střední a východní Evropu je přitom pouze 40 %, v západních zemích dokonce jen 29 %. V ochotě poskytnout obchodním partnerům zábavu jako nástroj získání kontraktu si jsou Česká a Slovenská republika naopak stále velmi blízké. Tuto formu připouští 60 % českých a 66 % slovenských respondentů, v obou případech tedy daleko více, než je celosvětový průměr (21 %).
Rozdíl mezi Českou a Slovenskou republikou panuje i ve znalosti obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Zatímco dobrou znalost GDPR uvádí pouze 54 % čes­kých respondentů, na Slovensku je to 74 %, což je šestý nejlepší výsledek. Na druhém konci žebříčku je např. Rusko, kde nařízení znají 4 % firem, ze zemí EU pak Rumunsko s 38 %.
Společné pro obě země je i podcenění rizika kyberútoků a jejich dopadů na podnikání. V Česku hrozbu kyberútoku jako vysokého rizika pro podnikání označilo 26 % respondentů, což je nejméně v Evropě. Na Slovensku je to pak stále podprůměrných 32 % respondentů.
„Přes velké rozdíly v řadě postojů mají Češi a Slováci bohužel jedno společné. Jde o vysokou toleranci k využití neetických nástrojů v podnikání, ať jde o přímý úplatek, nebo poskytování drahých dárků a zábavy obchodním partnerům,“ komentoval Tomáš Kafka.

ČR od roku 2014 vykázala největší zlepšení ze všech zkoumaných zemí

O tom, že korupce je v podnikání běžně rozšířena, je přesvědčeno 56 % českých manažerů, což je stále vysoko nad průměrem dotazovaných zemí (38 %). Ze zemí střední a jihovýchodní Evropy jsou na tom hůře jen Slovensko a Maďarsko (obě země 66 %) a Ukrajina (74 %). Česká republika ale zároveň vykázala od roku 2014 největší zlepšení ze všech sledovaných zemí, a to o 13 procentních bodů. Slovensko se naopak v této kategorii oproti roku 2014 o 10 procentních bodů zhoršilo.
Zavádění a vymáhání protikorupčních opatření může mít v různých zemích odlišné dopady. Stejné výsledky ukazují výrazné zhoršení u zemí, jako je Velká Británie, kde počet respondentů přesvědčených, že korupce je v tuzemském podnikání široce rozšířena, stoupl ze 14 % na 34 %. Obdobné zhoršení vnímání problematiky korupce můžeme zaznamenat např. v Kanadě (nárůst ze 14 % na 30 % či v Austrálii a na Novém Zélandu ze 14 % na 38 %).
„Vnímání korupční situace není jednoznačná záležitost. V některých zemích střední a východní Evropy si vlády korupční problémy uvědomují, přicházejí s opatřeními a v lepším případě je také vymáhají. Ve vyspělých zemích může ale efektivní vymáhání vést k odkrytí reality a zhoršení vnímání korupce,“ dodal Radim Bureš, manažer oddělení investigativních služeb a řešení sporů společnosti EY se zaměřením na veřejný sektor.

Lze podvody ve firmách odhalit?

V otázce, zda se firma stala obětí závažného podvodu v posledních dvou letech, dosahuje Česko i Slovensko překvapivě dobrých výsledků. Evidenci spáchaného podvodu potvrzuje pouze 6 % českých a 4 % slovenských firem. Například v Belgii je to 20 %, v Německu a Dánsku 18 % firem.
„Nízký počet odhalených podvodů v českých a slovenských firmách není důkazem vyšší integrity. Naopak ukazuje, že naše firmy stále neumí podvody správně detekovat. Relativně malé náklady na zavedení preventivních a detekčních mechanizmů mohou později firmám ušetřit velké prostředky,“ vysvětlil Radim Bureš.

Reakce firem – rozdíl mezi vnímáním problému a konkrétními opatřeními

Naprostá většina firem (až 97 %) považuje za důležité postupovat s vysokou mírou integrity a firmám záleží na tom, aby si toho byli vědomi i zákazníci, což má své opodstatnění. Podniky zařazené mezi „firmy s nejvyšší mírou etiky“ dosahují o 10 % lepších tržních výsledků než průměr. V tom se české firmy neliší od světového trendu, význam integrity uznává 98 % českých respondentů. To výrazně kontrastuje s ochotou neférově bojovat o zakázky. Konkrétní opatření často chybí. Systematický přístup k prověřování rizik vyplývajících ze smluvních vztahů s třetími stranami má pouze 28 % českých a 40 % slovenských firem, oproti celosvětovému průměru 59 %. Podobně podprůměrné jsou i výsledky v sankcionování porušení pravidel ze strany zaměstnanců. Za porušení pravidel sankcionuje zaměstnance jen 46 % českých a 50 % slovenských firem, celosvětově je to pak průměrně 57 %.

(tz)

 

Slovo ke dni

  • Obrat k přirozené stravě nebo zdravému selskému rozumu?

    Není to tak dávno, co vyšla souhrnná zpráva pod hlavičkou OSN upozorňující na nebezpečí vysoce zpracovaných potravin. A čím že jsou nebezpečné? Mají souvislost s výskytem a rozvojem některých chorob včetně těch obávaných civilizačních a duševních. O posledně jmenovaných se dokonce hovoří čím dál častěji jako o epidemii. Není se co divit. Evoluce člověku trvala léta. Jak by mohlo být lidské zažívání zvyklé na látky nebo technologické zpracování surovin, které není starší než století? Zažili jsme boom ztužených tuků, tuků na smažení, průmyslových cukrovinek obohacených o kukuřičný sirup, glukózovo-fruktózový sirup, modifikované škroby, emulgátory, sladidla, přídavky mléčných bílkovin, hrachového proteinu…Ve výčtu by se dalo pokračovat. Otázka tedy zní, když je možné restrikcemi potírat kde co, nebylo by nasnadě také něco zvýhodnit? Třeba...

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Březen 2024

INZERCE

Partneři

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 JPF

 

Partner plus:

  
         

Partneři:

logo-grada3    logo-dtocz upv logo 56
dk logo 2

Duševní vlastnictví - ve spolupráci s ÚPV

foto upv

Ochrana průmyslových vzorů 19. leden 2024

Anglické slovo design je odvozeno z latinského de-signare, označit, vyznačit. Postupně dostalo také významy „navrhnout“ či „návrh“. Od poloviny 20. století, kdy se začal klást větší důraz na vzhled výrobků a na reklamu, se rozšířilo do mnoha jazyků, včetně češtiny, v užším významu „výtvarného návrhu užitkových předmětů“.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy logo-kzps acto cma 30 let  Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 AVLOGOM3