Celkový dovoz zemního plynu do ČR loni přesáhl 8 miliard m3, šlo tedy o 39 % nárůst oproti roku 2024. Důvodem byly meziročně vyšší naměřená spotřeba, vyšší těžba ze zásobníků v průběhu loňské zimy a sezónní oživení tranzitu plynu na Slovensko a do Polska.

Tzv. čistý dovoz, tedy objem plynu pouze pro potřeby ČR, se navýšil meziročně o 25 % na 6,78 miliardy m3. Vzrostl rovněž celkový dovoz plynu do EU při současném dalším snížení dovozu ruského plynu.

„Oproti roku 2024 nebyl dovoz zemního plynu v loňském roce už zajišťovaný nákupem ruského plynu dováženého na Slovensko či do Maďarska, ale výhradně dovozem plynu z Norska a z LNG terminálů v severozápadní Evropě. Tranzit plynu se oproti rekordně slabému roku 2024 navýšil čtyřnásobně,“ uvedl Michal Kocůrek, projektový ředitel EGU, s tím, že dovoz ruského plynu přestal podle něj být pro české obchodníky finančně výhodný a zároveň fyzicky dostupný zejména v důsledku zrušení poplatku za využití německé přepravní soustavy a ukončení tranzitu plynu přes Ukrajinu od začátku roku 2025.

„Přepravní soustava NET4GAS dlouhodobě prokazuje schopnost pružně reagovat na měnící se toky plynu v Evropě. V roce 2025 jsme meziročně zaznamenali nárůst přepravy plynu naší soustavou, klíčovým faktorem bylo výrazné navýšení tranzitovaných objemů do Polska a zejména na Slovensko, které dosáhly celkové hodnoty přes 1,2 miliardy m3. Tento vývoj potvrzuje, že na evropské energetické mapě zaujímáme pevné místo a že s příchodem nových zdrojů dodávek plynu pro EU má naše infrastruktura potenciál dále posilovat svůj význam při zajišťování bezpečnosti dodávek energií ne­jen v České republice, ale také v širším regionu střední a východní Evropy,“ vysvětlil Michal Slabý, jednatel společnosti NET4GAS.

Růst přepravy přes Českou republiku ovlivnily také pokračující útoky na ukrajinskou infrastrukturu těžby plynu, kvůli nimž se začala tuzemská přepravní soustava využívat rovněž pro dodávky plynu na Ukrajinu. „Zda tento proces bude trvat i v roce 2026, závisí jak na pokračování destruktivních aktivit Ruské federace na Ukrajině, tak na rozsahu navýšení přepravních poplatků na Slovensku, které mohou českou cestu výrazně znevýhodnit oproti polské či maďarské trase,“ dodal M. Kocůrek.

Na úrovni EU došlo v roce 2025 k nárůstu importu plynu o 12 % a současně k poklesu dovozu plynu z Ruska, meziročně přibližně o 30 %. Jeho podíl se tak snížil téměř na desetinu celkového dovozu do EU. Snížil se jak objem potrubního plynu, tak objem dodávek ruského LNG. „Struktura dovozu plynu do EU se v roce 2025 dále měnila směrem k vyššímu podílu LNG. Na globální trh se dostaly objemy plynu z nových LNG terminálů v USA a Kanadě a flexibilní evropské terminály dokázaly zvýšenou nabídku využít. Pokles ruských dodávek byl očekávaný, a to zejména v potrubní formě. K poklesu ruského LNG přispěly sankce i konkurence levného LNG na světovém trhu,“ informoval Michal Kocůrek.

Hlavním zdrojem plynu do Evropské unie byl v roce 2025 zkapalněný zemní plyn (LNG), který v největší míře pocházel z USA (přibližně 60 %). Dovoz LNG zaznamenal díky zprovoznění nových kapacit v USA a Kanadě výrazný růst a meziročně se zvýšil o více než třetinu. Kromě propadu dovozu ruského potrubního plynu (o 46 %) byl dovoz ze všech hlavních zdrojů srovnatelný s předchozím rokem. Nejvyšší objemy potrubního plynu pocházely z Norska.

Průměrná cena zemního plynu na evropském trhu v roce 2025 dosáhla 36,4 eur/MWh, tedy přibližně o 5 % více než v roce předcházejícím. Výrazný růst ceny na začátku roku a následný několikaměsíční postupný pokles byly reakcí na geopolitické události a tržní fundamenty, konkrétně vysokou globální nabídku LNG, nižší odběr LNG v Číně a výrazně na počasí závislou výrobu elektřiny z plynu v Evropské unii.

„Vývoj evropského trhu s plynem v roce 2025 byl silně ovlivňován globálními faktory. Růst nabídky LNG a nižší poptávka mimo Evropu vytvářely prostor pro pokles cen, i když jej na přechodnou dobu narušily geopolitické události. Investiční fondy se oproti roku 2024 spíše zbavovaly dlouhých pozic a tyto prodeje pomáhaly snižovat cenu plynu na trhu. Pokles přitom očekáváme i v tomto roce, kdy by se mohla cena plynu pohybovat kolem 30 eur/MWh,“ uzavřel Michal Kocůrek.

(tz)