Evropská komise v březnu zveřejnila první výklad k novému nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) spolu s aktualizovanými FAQ. Přestože pravidla začnou platit už od 12. srpna 2026, firmy stále nemají k dispozici kompletní metodiky.

Přichází tak další tlak na ceny výrobků, a to právě v době, kdy je zvyšuje i globální krize.

„Firmy dnes stojí v paradoxní situaci. Mají se připravit na zásadní změny, ale stále neznají finální technická pravidla. To znamená investovat do redesignu obalů, testování i dokumentace, aniž by měly vůbec nějakou jistotu,“ řekla Iva Werbynská, ředitelka Obalového institutu SYBA a strategická poradkyně pro průmysl a regulaci v oblasti obalové politiky Ministerstva životního prostředí. Podpora Ministerstva životního prostředí v posledních dvou letech přitom výrazně posílila, a to jak v komunikaci, tak i v konkrétních krocích směrem k českému průmyslu.

Jedním z hlavních požadavků je, aby všechny obaly uvedené na trh po srpnu 2026 byly recyklovatelné. Problémem ale je, že detailní metodika hodnocení zatím není plně dokončená. Firmy však musí začít jednat v podstatě okamžitě, ale bez jistoty, že jejich řešení bude nakonec odpovídat finálním pravidlům. Vzhledem k tomu, že jde o evropské nařízení, tak je u nás automaticky platné. „U nás se tomuto nařízení jen musí přizpůsobit zákony a my právě čekáme na adaptaci Zákona o obalech, který určí kontrolní orgány a kontrolní mechanizmy. Ještě je možné požádat o odklad nařízení a Česká republika to určitě udělá. Zatím o odklad požádala jen Itálie,“ uvedla Iva Werbynská.

Zásadní změnu přináší také zákaz PFAS látek v obalech pro styk s potravinami, a to bez možnosti doprodeje. Rozhodující nyní bude okamžik jejich uvedení na trh, nikoliv datum výroby. „Na trhu EU existuje zhruba 18 mi­liónů různých typů obalů. Jeden test trvá tři týdny a stojí přibližně 600 eur. Už teď je zřejmé, že otestovat vše včas při současné kapacitě je prakticky nereálné, protože v Evropě jsou nyní pouze čtyři akreditované laboratoře, které to umí,“ upozornila Iva Werbynská. Podle Komise už také argumenty jako atraktivnější vzhled, lepší prodejnost nebo spotřebitelská preference samy o sobě neospravedlní větší objem nebo hmotnost obalu. „Výrobci budou muset obhájit, proč je obal tak velký, jak je, a odstranit prvky, které pouze vytvářejí dojem většího produktu bez skutečné funkce,“ doplnila Iva Werbynská.

Nová pravidla se výrazně dotknou i oblasti e-commerce. Regulace cílí na prázdný prostor v balících, což přinese změny v balicích procesech, velikostech obalů i skladování. Do hry navíc vstupují i zálohové systémy, které musí být plně funkční nejpozději od roku 2029.

Nová regulace však přichází v mimořádně citlivém období. Náklady na obaly totiž rostou jak kvůli legislativě, tak i kvůli situaci na globálních trzích. Napětí na Blízkém východě zvyšuje tlak na cenu ropy, která je důležitá pro výrobu plastových obalů. To se promítne do cen materiálů i do širšího dodavatelského řetězce, včetně zemědělství.

„Regulace již sama o sobě znamená vyšší náklady. Ve chvíli, kdy se k tomu přidá růst cen ropy a materiálů, je prakticky jisté, že se tyto náklady promítnou do cen pro spotřebitele,“ sdělila Iva Werbynská.

(tz)