INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 22. rokem

Jan DoležalJan DoležalČeské zemědělství má nyní v čele mladou tvář. Nový prezident Agrární komory České republiky Ing. Jan Doležal chce udělat vše pro to, aby na polích, ve stájích, v naší krajině bylo vše tak, jak má být. A jak? Na to odpověděl v následujícím rozhovoru.

Můžete přiblížit váš program 5P, jímž chcete pomoci rozvíjet české zemědělství?

Na našem sněmu jsem hovořil o tom, že zemědělství by mělo mít 5P. To znamená: Peníze, Půda, Pracovní síla, Propagace a Perspektiva. Když to hodně zjednoduším, tak v bodě číslo jedna musíme obhájit finance na úrovni Evropské unie. To znamená zajistit dobrý rozpočet pro společnou zemědělskou politiku, pak získáme prostor pro národní dotace a pro daňové úlevy. Já určitě budu chtít jít směrem, který bude na zemědělce i státní správu klást menší nároky. Chtěl bych, aby se zemědělci zbavili zbytečné administrativní zátěže. Teď místo toho, aby trávili čas na polích, sedí čím dál častěji za počítači. To bych rád změnil, zjednodušil a zefektivnil.
Co se týče veřejných podpor, skutečně jsme jako čeští zemědělci v nevýhodě oproti okolním státům. Podporu z veřejných zdrojů máme nižší. Když se vrátím k dotačním podporám, je důležité říct, že jsou omezené, a v Bruselu nám asi ze dne na den víc peněz jen tak jednoduše nedají. Proto pomoc zemědělcům znamená najít formu, která je jednoduchá a snadno realizovatelná.
Dalším P je půda. Nejen, že je důležité zastavit ztráty kvalitní zemědělské půdy výstavbou a pracovat na její ochraně před erozí a zachování její údržnosti. Na půdu musíme hledět jako na stabilizační faktor zemědělství. Abychom stabilizovali hospodaření, potřebujeme tu půdu nějakým způsobem nakupovat. Nesmíme se stát obětí raketového růstu pachtovného. Nedopusťme spekulace s pozemky. Mám na mysli situaci, kdy se najednou vlastník rozhodne, že půdu prodá někomu, kdo třeba ani v zemědělství nepodniká a nákup chápe jen jako chytrou investici. Představte si následující situaci: majitel chce prodat hektar někomu, kdo ani není zemědělským subjektem, za cenu 60 000 korun. Nový vlastník potom osloví nás jako zemědělce a nabídne ten samý pozemek „obratem ruky“ za mnohonásobek nákupní ceny, třeba za 240 000. Zemědělec, který celou dobu na půdě hospodaří a stará se o ni s péčí řádného hospodáře, přitom o úmyslu původního vlastníka půdu prodat mnohdy ani neví. Takhle by to fungovat nemělo. Proto by bylo vhodné, aby nejprve s nabídkou oslovil současného zemědělce. Oznámil mu, že danou půdu chce prodat, a tím by splnil oznamovací povinnost. Zemědělec by měl, dejme tomu, 30 dní na to, aby s tou informací nějak naložil. Mohl by zajít do banky a půjčit si peníze a dohodnout se na odkupu půdy. Nikdo však původního vlastníka k ničemu nenutí ani nezavazuje. Pokud by však původní vlastník dostal od zemědělce řekněme 150 000 – 200 000, nebyl by nakonec prodávající spokojenější? Jde tak vlastně o ochranu zemědělce i původního vlastníka.

Přejděme k dalšímu P, tedy aby měl na venkově kdo pracovat...

Další P, pracovní síla, souvisí právě i s tím prvním, tedy penězi. Pokud bude zemědělství zafinancováno, bude tento obor atraktivní pro potenciální pracovníky. To samozřejmě úzce souvisí se systémem zemědělského vzdělávání, ať na úrovni středních škol, nebo škol vysokých. Zemědělství dnes není pro potenciální uchazeče atraktivní. Zemědělské školy byly v minulosti vnímány jako poměrně snadná cesta k maturitní zkoušce nebo univerzitnímu diplomu, aniž by absolventi nakonec skončili v oboru. Pokud se však nesoustředíme na cílenou podporu zemědělského vzdělávání i jeho dlouhodobou koncepci, budeme se stále divit, proč máme problém s generační obměnou a proč máme problém s pracovníky.

Dalším bodem vašeho programu je zviditelnění venkova. Proč ho pokládáte za tak důležitý?

Propagace je až na čtvrtém místě, ale dost možná by si zasloužila pozici první. Řada našich členů stejně jako já totiž současnou nízkou prestiž oboru vnímá jako zásadní problém. My zemědělci víme, jak na tom české zemědělství je, kde jsou jeho silné i slabé stránky.
Veřejnost vnímá zemědělství optikou médií, kde se z pochopitelných důvodů zjednodušuje, ale bohužel někdy trochu i mystifikuje. Zemědělci se staví do role škůdců a ničitelů, a určitá část zemědělců se zase představuje jako jediný správný směr a spása. Veřejnost pak naši práci vidí zkresleně, což je chyba. To bych rád napravil, neboť si myslím, že tohle by měla být jedna z hlavních úloh mého mandátu.
Myslím si, že komunikace s veřejností nám v minulosti nešla až tak dobře a chci to zlepšit. Proč neukazovat lidem pozitivní příklady naší práce, jak hospodaříme v krajině? Naši zemědělci cítí velký tlak veřejnosti, navíc se snaží přizpůsobit klimatickým změnám. Pracují i na tom, aby se krajina, ve které hospodaří, zatraktivnila. To většinou nikdo ani neví. Pak kolují různé mýty, které na zemědělskou komunitu vrhají špatné světlo.

Čím je pro vás páté P?

Posledním P je perspektiva. Problémem našeho členství v Unii je skutečnost, že každých sedm let se diskutuje o reformě Společné zemědělské politiky. Z pohledu některých politických frakcí i členských států musí být revoluční. Další subjekty zase hájí status quo, jiní si chtějí řešit svoje vlastní témata. Tři hlavní instituce, tedy Evropská komise, Rada Evropské unie (tedy samotné členské státy) a konečně Evropský parlament mají na evropské zemědělství vlastní pohled a názor. Ve výsledku jde o kompromis, který však někdy bývá popřením kompromisů minulých. Když si vzpomeneme na agendu 2000 a Fischlerovu komisi, zemědělcům bylo doporučováno, aby diverzifikovali zdroje svých příjmů, tedy ať se zabývají agroturistikou, dopravou nebo službami. Teď se zase hlasitě hovoří o tom, že z veřejných zdrojů by měli být podporováni jen „skuteční“ zemědělci, tedy ti, které převážně živí zemědělské hospodaření. Podobných příkladů bych pak našel celou řadu, ať je to poslední ozelenění a následný zákaz použití přípravků na ochranu rostlin, nebo motivace k bohatším osevním postupům a podobně. Pokud nechceme, aby zemědělci byli živi jen z dotací, musíme jim dovolit něco vyrábět, a to v dostatečném množství a kvalitě bez pesticidů nejde. Nikdo tu nechce nikoho trávit, jak je nám někdy přisuzováno, ale zároveň nemůžeme v konkurenčním prostředí, ať už na jednotném trhu, nebo ve vztahu ke třetím zemím, hospodařit bez moderních vymožeností.

Který z úkolů, jež stojí před našimi zemědělci, pokládáte za nejdůležitější a nejobtížnější?

Obtížných úkolů bude celá řada, nicméně jako zásadní úkol si dávám obhájení zemědělství v Bruselu i v České republice. Co se týká EU, jde především o dokončení vyjednávání o reformě Společné zemědělské politiky. Vzhledem k tomu, že stále není uzavřeno vyjednávání o rozpočtu Evropské unie po roce 2020, stejně jako samotná finalizace reformy SZP, je nutné i v kontextu stále se zpřísňujících pravidel zemědělského hospodaření minimálně obhájit stávající obálku směřující do zemědělství.
Podle posledních informací plánuje EU i s ohledem na odchod Velké Británie redukovat objem peněz směřujících do našeho sektoru až o 34,5 miliardy eur, to je asi o 9 %. Bez započtení prostředků určených na obnovu po koronavirové krizi by to bylo dokonce o více než 58,5 miliardy. Téměř 24 miliard, o které bude v souvislosti s covid-19 posílena obálka Programu rozvoje venkova, budou navíc členské státy muset vyčerpat v prvních třech letech programovacího období, tedy do roku 2024.
Zemědělci se tak dostávají do nezáviděníhodné situace a společnost si musí uvědomit, že důležitá není jen environmetální udržitelnost (tedy ochrana přírody, péče o krajinu a šetrné hospodaření s přírodními zdroji), i když je samozřejmě pro budoucnost zemědělství a planety obecně zásadní. Sledovat se musí také udržitelnost ekonomická (tedy aby zemědělce jejich podnikání uživilo), ale i sociální, tedy aby zemědělství produkovalo bezpečné, zdravé a kvalitní potraviny a poskytovalo pracovní příležitosti a přispívalo k fungujícímu a zdravému venkovu. Když to hodně zjednoduším, nikdo nechce (jak s oblibou říkají někteří politici) plundrovat zemědělskou půdu, na druhou stranu nemůžeme vytvářet z Evropy skanzen a produkci potravin „outsourcovat“ na druhý konec zeměkoule. Naopak bychom měli i s těmi nejvyššími standardy ochrany přírodních zdrojů vyrábět a konzumovat lokálně.

Na co jste hrdý a co vám v práci zatím udělalo největší radost?

Hrdý jsem na samotné zemědělce. V rámci Evropy jsme například na špičce pomyslných žebříčků v udržitelném používání přípravků na ochranu rostlin. Čeští zemědělci jdou v nízké spotřebě pesticidů příkladem a jsou i díky modernímu a efektivnímu přístupu k hospodaření vzorem pro své kolegy v zahraničí. Statistiky jednoznačně prokazují, že tuzemští zemědělci používají několikanásobně méně účinných látek na hektar orné půdy než v některých jiných členských zemích EU a výrazně méně než státy mimo společenství a mimo Evropu. Dále dosahujeme špičkových výsledků v užitkovosti dojnic, v odchovech selat na prasnici, v konverzi krmiv u prasat i u drůbeže i ve zlepšování standardů dobrých životních podmínek v chovech hospodářských zvířat. Zemědělci a potravináři jsou pod dohledem přísných a spolehlivých kontrolních orgánů a produkují kvalitní potraviny a suroviny pro potravinářský průmysl. Největší radost mi pak udělá, když si společnost bude zemědělství, a hlavně samotných zemědělců více vážit.

Jaká pravidla ctíte, co se vám osvědčilo, a s čím naopak chcete bojovat?

Řídím se heslem, že nic není nikdy ztraceno, a když to řeknu zemědělsky, nikdy není třeba házet flintu do žita. Nejhorší je se vůbec neozvat, spousta věcí se dá zachránit. I ten „zlý“ Brusel dokáže pochopit naše argumenty, ale musí se s ním jednat a hovořit jeho jazykem. To se mi v minulosti několikrát osvědčilo.
S čím bych chtěl kromě výše zmíněného negativního obrazu bojovat? Není dlouhodobě udržitelné, aby zemědělci ve všem tahali za kratší konec a aby byli jen jakýmsi průtokovým ohřívačem pro dotační podpory, které končí u spekulantů s půdou nebo zahraničních supermarketů. O půdě jsem již hovořil, nicméně v případě zahraničních supermarketů je nutné si uvědomit, že chyba je do jisté míry v pasti, do které se dostaly. Jsou nastaveny na vzájemnou cenovou soutěž a tomu přizpůsobily svou obchodní politiku. Spousta hráčů, kteří v zahraničí fungují (namátkou Delvita nebo Carrefour) z trhu dokonce musela odejít. Zbytek se tak trochu zakopal ve svých pozicích a soustředí na krátkodobý zisk, a ne na to, aby dlouhodobě vznikaly udržitelné obchodní vztahy mezi dodavatelem a odběratelem. Od našich členů víme, že na zemědělce jsou přenášeny nejen náklady na propagaci nebo obaly, ale také je na ně dlouhodobě přenášeno podnikatelské riziko. Nezřídka se stává, že co řetězec neprodá, musí dodavatel zpětně odebrat a zlikvidovat. Na Západě přitom běžně dochází k tomu, že po páté hodině je na zboží podléhající zkáze sleva. Některé online obchody v ČR už to dělají, viděl jsem to i v některých kamenných, ale není to všude zvykem. To pak ale znamená, že řetězce tady mnohdy skutečně podnikají s nulovým rizikem a veškerá rizika přenášejí na prvovýrobce, a právě kvůli tomu jsme tady chtěli rozpoutat nějakou společenskou a politickou diskuzi, protože tento stav je dlouhodobě neudržitelný. Zkrátka, novela je hlavně náš apel na to, aby se řetězce více zajímaly o naše zemědělce a potravináře, a aby skutečně existovala dlouhodobá garance spolupráce za férové ceny.

V jaké podobě byste chtěl vidět venkov a zemědělskou výrobu v době příštího volebního sjezdu Agrární komory? V čem by se měly změnit a co by mělo přetrvat?

Do příštího volebního sněmu jsou stále téměř tři roky, takže poměrně daleko, nicméně byl bych velmi rád, aby se podařilo alespoň částečně naplnit program pěti P, abychom měli přízeň politické reprezentace ať už na národní, ale i krajské a lokální úrovni, ale především přízeň veřejnosti. Kandidaturu na funkci prezidenta Agrární komory jsem nakonec přijal i proto, že se považuji za vlastence, který je přesvědčený, že žije v krásné zemi plné schopných lidí. Vlastenci s odpovědností ke své zemi a národu jsou i naši členové, možná, že by si jinak tuto práci ani nevybrali. Doufám, že toto přesvědčení v nich i nadále přetrvá. Změnit by se naopak měl (a budu se o to nadále snažit) postoj veřejnosti k zemědělství a zemědělcům. Budu velmi rád, když tu bude více zemědělských a potravinových patriotů, kteří budou v zájmu svého zdraví, ale i v zájmu budoucnosti své země své zemědělce a potravináře podporovat.

hodně úspěchů českému zemědělství
popřál Pavel Kačer

Slovo ke dni

  • Kdo může pracovat z domova

    Home office není žádná novinka, ale v době koronakrize přišla možnost práce z domova jako na zavolanou. Pracovat mohou ti, kterým to dovoluje povaha jejich práce, a samozřejmě ochota změnit své zvyky. Podle odborníků se otvírá možnost pro jednoho ze tří zaměstnanců, v případě vysokoškolsky vzdělaných osob a vysoce kvalifikových profesí dokonce pro každého druhého. Brzdou se může stát i v dnešní technologicky vyspělé době dostupnost internetu. Venkov stále strádá. V naší obci jsme rádi, když si můžeme vůbec zavolat z mobilu – někdy spojení funguje, jindy ne. A mobilní internet s přijatelnou rychlostí nabízí jen jediný operátor. Ten dokazuje konkurenci, že to jde, když nechybí zájem. Avšak v mnoha případech lze stále pozorovat spíš nezájem a snahu šetřit.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Říjen 2020

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtoczupv logo 56

Duševní vlastnictví

pat ochr

Patentová ochrana je předpokladem úspěchu inovační strategie 12. srpen 2020

V loňském roce slavil Úřad průmyslového vlastnictví 100 let od svého založení. Již před sto lety bylo průmyslníkům a výzkumu jasné, že bez právní ochrany nových řešení a bez nejnovějších technických informací nemůže jejich business prosperovat a prosadit se ve světové konkurenci.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3 

INZERCE