INZERCE
Přední podnikatelský časopis
Vychází již 22. rokem

 Jandejsek 1Zdeněk Jandejsek Králík. Pro lidi na vesnici zvíře, které patřilo téměř na každý dvorek. Krmit bylo čím. Více pršelo, trávy rostlo dost. Pro příbuzné z města bylo králičí pochoutkou, pro lidi na dietě významným doplňkem stravy. Spolužačka mne naučila jíst tatarák ze syrových králičích jater, ten, kdo neokusil, netuší... RABBIT Trhový Štěpánov a.s. vstoupil před třiceti lety na trh právě jako chovatel králíků a dodavatel králičího masa. Byla to odvaha, chuť poznamenat dějiny zemědělství v Čechách, anebo sázka do loterie? Podle slov generálního ředitele Ing. Zdeňka Jandejska, CSc., bylo toto rozhodnutí odpovědí na možnosti, které se na začátku 90. let nabízely samy: najít komoditu, se kterou se lze uplatnit na zahraničních trzích, při její produkci bude vysoká přidaná hodnota a současně bude schopná konkurovat na evropském trhu. Jak vzpomíná na své začátky a jak argumentuje například v diskuzi o soběstačnosti osobnost, která má na svém kontě nespočet úspěchů, a ještě více moudrých podnikatelských rozhodnutí?

Chov králíků, to nemuselo být tak složité, to bývala na vesnici pro každého skoro samozřejmost...

Něco jiného je mít jednu králíkárnu a živit rodinu a příbuzné. Velkochov je o něčem jiném. Já o tom velmi důkladně přemýšlel. Mé rozhodnutí doprovázely cesty do zahraničí, zejména do Itálie, Francie, Maďarska, Holandska a Belgie. Navštívil jsem možná až stovky farem a desítky jatek. Snahou bylo vybudovat provoz s parametry, které zajistí schválení porážky k exportu do západoevropských zemí. Postavili jsme menší provoz a s minimálními náklady. Museli jsme zajistit asi 28 povolení různých úřadů. Bylo nutné připravit nákupní síť a vhodné podmínky k odběru produkce. A deset měsíců od kopnutí do země na zelené louce jsme začali. Chov králíků, jejich porážka a jatečné zpracování je v portfoliu skupiny dodnes.

Od té doby, od roku 1990, jste se však pořádně rozrostli...

Nezastírám, kus práce za námi je. RABBIT tvoří podniky zemědělské prvovýroby s půdou a specializované podniky na chov a výkrm prasat, na chov drůbeže a produkci vajec, na produkci mléka a hovězího masa, samozřejmě na chov králíků, máme podnik služeb na výrobu krmných směsí a podniky, které zapracovávají drůbeží, králičí, vepřové, hovězí maso a vyrábějí uzenářské výrobky. Ucelený systém s vysokou produktivitou práce i kvalitou.
Ke králíkům jsme brzy přidali výrobu elektřiny, ale to nám k rozvoji nestačilo. Začali jsme obchodovat s mraženým drůbežím masem, vodní drůběží, rybím masem a zeleninou. Přidali jsme porážku drůbeže. To, co nám tehdy pomohlo, byl nedostatek drůbežího masa na trhu a zvýšená poptávka po něm. Učili jsme se za pochodu, v roce 1995 jsme dokázali porazit už 1,028 miliónu kuřat za rok.
Nárůstem výroby drůbežího masa a dílů však docházelo k nerovnoměrnému využití suroviny, a tak jsme vystavěli malou uzenářskou výrobnu. V prvních měsících roku 1995 jsme vyprodukovali 5000 kg výrobků za měsíc, dnes je to 250 kg za den. Tento rok se také stal mezníkem v rozvoji firmy. Mohli jsme začít zvyšovat mzdy, přeměnit produkci ve prospěch chlazeného masa. Výrazně rostla efektivita práce. O tři roky později jsme investovali ve prospěch automatického kuchání, byly to velké peníze. V této době byla linka na zpracování drůbeže schopna porazit 2600 kusů za hodinu. Začali jsme také s budováním vlastních prodejen, do konce roku 1998 jich bylo sedm. Zpracování drůbeže jsme zvýšili o 32 % a vlivem růstu cen hlavně za bourané výrobky IMG 20190212 092631se zvedly tržby o 43 %. A rok na to jsme zahájili budování maloobchodní prodejní sítě, takže koncem roku 1999 jsme měli už 22 prodejen. Nabírali jsme na síle. Koupili jsme druhou drůbeží porážku v moravském Jevíčku.
Roky 2008 a 2009 jsme ale pocítili jako většina podnikatelů, celosvětová krize se nevyhnula ani nám. Novým impulzem byl až rok 2014, kdy se v České republice začal řešit obrovský pokles v soběstačnosti potravin. V roce 2019 představovaly naše výkony více než 7,5 miliardy korun.

O soběstačnosti se nyní mluví z nejrůznějších úhlů pohledu. Jak to vidíte?

Soběstačnost stále klesá. Přesto mají čeští zemědělci a zpracovatelé těžší pozici při umísťování kvalitní domácí produkce na našem trhu. Pro české firmy není problém konkurovat vysokou kvalitou, problémem jsou nákupní ceny, protože produkce zahraničních dodavatelů je v zemích původu dotovaná dva až pětinásobně více ve formě národních dotací, než je tomu u nás. Tímto způsobem spotřebitel nikdy nepozná reálné náklady na výrobu potravin, a tak se v posledních letech potkáváme i s vyšším plýtváním potravin.

Zůstali králíci středobodem vašeho zájmu?

Této komoditě jsme zůstali věrni, ale předběhlo je kuřecí a vepřové. Hlavní a nejrozsáhlejší činností skupiny RABBIT Trhový Štěpánov a.s. je dnes jatečné zpracování drůbežího a vepřového masa. Toto maso, které má stoprocentní původ v České republice, je od výroby krmiv až po zabalení a prodej pod kontrolou jak podnikových orgánů, tak českých kontrolních institucí od kontroly osiv obilovin, přes Státní veterinární správu až po Státní zemědělskou a potravinářkou inspekci na vlastních prodejnách firmy a v maloobchodním prodeji v ČR.
Když hovoříme o domácí kvalitě, rád bych v této souvislosti upozornil na pojem České kuře s rodokmenem. Jaké je to kuře? Takové, kde jeho výroba začíná produkcí obilí z polí obhospodařovanými s péčí řádného hospodáře, zpracováním kvalitního krmného obilí na krmivo, výkrmem českých brojlerových kuřat, jejím potravinářským zpracováním, zabalením a prodejem v maloobchodě i vlastních prodejnách. Je to ryze český domácí vysoce kvalitní produkt, kde každý spotřebitel může dohledat online informaci o původu kuřete na základě šarže z etikety (www.ceskekureci.cz).

Producenti vepřového a hovězího masa začínají být celospolečensky konečně zase patřičně uznávanými subjekty. O čem to vypovídá?

Byl bych rád, kdyby si lidé vážili všeho, co dává smysl, co má pro jejich život význam. Základních hodnot, dobrých vztahů. RABBIT patří k největším producentům vepřového, hovězího a mléka u nás. Stálo nás to velké úsilí, chtěli jsme jít cestou, která přináší užitek všem. V rámci skupiny máme kapacity na chov 14 000 kusů prasnic, 4000 kusů dojných krav a 350 kusů masných krav. Zvířata jsou vykrmována ve vlastních zařízeních a s výjimkou mléka vše zpracováváme také sami. A distribuujeme do všech obchodních sítí u nás a částečně na Slovensku. Zmíním se třeba o vepřovém, máme tři podniky specializované na chov a výkrm prasat: Mydlářka a. s., VEMA, akciová společnost a Drupork Svitavy, a. s. Vynikající výsledky dosahujeme v odstavu a odchovu selat na prasnici, a to od 31,5 do 33,5 kusu selat na prasnici za rok. Mnohé provozy jsou kompletně zrekonstruované a zvířata jsou prostá hospodářsky významných nemocí (označovaná anglickou zkratkou SPF). Po dokončení rekonstrukcí dalších provozů bude mít firma RABBIT
foto Jenisovice fin 2Trhový Štěpánov a. s. na 14 000 kusů prasnic, od kterých bude vykrmeno a dodáno na vlastní jatky v Českém Brodě a České Skalici zhruba 430 000 kusů vykrmených prasat ve váze přibližně 115 kg na kus.

Mléčné výrobky zažívají boom, zákazníci opět objevují jejich přínos pro zdravé stravování a stejně tak se více na našich stolech objevuje hovězí...

Zdravý selský rozum je na místě. Určitě je na místě posvačit jogurt než sníst pytlík bonbónů. A lepší je k obědu kousek masa než dva zákusky v cukrárně. Ale abych mluvil k věci. Naše kapacity chovu skotu jsou směřovány hlavně do výroby mléka. V pěti podnicích jsou chovány dojnice v celkovém počtu 4000 kusů s průměrnou užitkovostí 10 400 litrů mléka na dojnici za rok. Tyto dojnice vyprodukují ročně kolem
40 miliónů litrů mléka. V jednotlivých stájích se užitkovost pohybuje od 9500 litrů na dojnici za rok až do 13 000 litrů na dojnici za rok.
Také chováme stádo masného skotu, a to v podnicích První zemědělská Ratměřice spol. s r. o. a SPZV Ostředek, a. s., v počtu 350 kusů krav bez tržní produkce. Odchovaný zástavový skot se zde pak vykrmuje až do jatečné váhy 750 až 850 kg na kus. Výkrm jatečných býčků zabezpečuje také společnost AGRO Poříčí spol. s r. o., která telata a zástavový skot nakupuje mimo skupinu RABBIT a provádí výkrm až do jatečné hmotnosti.

Vztah spotřebitelů k domácím chovatelům a výrobcům potravin se mění, lidé si více začali vážit českých. Máte z toho radost?

Určitě ano, kousek národní hrdosti potěší každého, kdo to s podnikáním myslí vážně. My jsme na jatečné zpracování vepřového a hovězího dobytka zaměřili dva podniky, které zabezpečují nejen porážku, ale i zpracování masa a produkci masných výrobků. Jatky Český Brod a. s. porážejí ročně od 170 000 do 200 000 kusů jatečných prasat a zajištují české výsekové maso z produkce výrobních podniků RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Výsekové maso dodávají do obchodního řetězce Globus, dodávky představují na 40–45 % své produkce, 20–25 % své produkce prodávají ve vlastních obchodech
Jatky Český Brod a. s. a prodejnách RABBIT Trhový Štěpánov a. s. Zbylých 30 až 40 % prodávají maloobchodním prodejnám mimo skupiny a do provozů gastro.
Skaličan a. s. Česká Skalice poráží ročně 100 000 – 120 000 kusů prasat a asi 6000 kusů hovězího dobytka, prasnic, ovcí a produkuje ročně cca 8700 tun uzenářských výrobků. Výrobní kapacity jsou však v současné době vytíženy na 50–60 %. Po ukončení rekonstrukcí výrobních podniků bude ročně k dispozici přibližně 430 000 kusů prasat, ze kterých bude 230 000 kusů porážet Skaličan a. s., čímž dojde k úplnému využití kapacity jatek.

Co patří mezi žhavé novinky?

V roce 2019 jsme na trh uvedli jako první v ČR z velkokapacitní porážky „pomalu rostoucí kuře“ s označením z „extenzivního chovu“ dle legislativy EU 1538/91. Kuře splňuje tyto parametry dle příslušného nařízení: minimální doba výkrmu 56 dní a maximální hustota 15 kusů kuřat na metr čtvereční. Ta jsou chovaná v uzavřených moderních stájích, splňujících požadavky na biologickou bezpečnost chovu.

Vraťme se ke žhavé diskuzi o soběstačnosti...

V České republice je v současné době soběstačnost kolem 59 %. Například soběstačnost ve vepřovém mase je na úrovni 38–39 %, přesto zájem maloobchodního prodeje není o všechno domácí maso. I když je nákladově levnější a pro naše životní prostředí výrazně příznivější, probíhá obrovský nákup štědře dotovaného vepřového masa ze Španělska, Belgie, Německa a dalších států. Touto nepříliš vhodnou nákupní politikou maloobchodu jsme nuceni část produkce v živém stavu vyvážet na Slovensko, do Maďarska a v menší míře i do Německa. Máme to v Evropě Kocourkov! Pokud by se však politika státu změnila, bude směřovat ke zvyšování soběstačnosti a budeme dávat přednost produktům z krátkého výrobního a zpracovatelského řetězce, tedy domácím regionálním produktům, může být výroba a zpracování vepřového masa velkou příležitostí pro zemědělskou prvovýrobu. Vždyť téměř 50 % produkce prodejnaobilovin se vyváží jako surovina a dovoz vepřového masa s přidanou hodnotou překračuje 60 %. Velmi dobré chovatelské výsledky dávají velkou šanci tomuto odvětví vrátit se do roku 1993, když jsme byli ve výrobě vepřového masa ještě soběstační. Vedle výrobců mohou profitovat i zpracovatelské subjekty, kterých je dostatek a jsou přiměřeně vybaveny, ale jejich současně nižší vytížení snižuje jejich profit.
Nízká soběstačnost je i v produkci kuřecího masa, která se pohybuje mezi 50–60 %. Zde je značný prostor pro rozšiřování tuzemské produkce na úkor dovozu zejména z Polska, Německa a Nizozemska. Měsíčně je do ČR dovezeno 8000–9500 tun kuřecího masa, což představuje 6,5 miliónu kuřat za měsíc. Nezanedbatelná je enviromentální stopa dovozu, kdy k importu v uvedené výši je potřeba
na 500 plně naložených kamionů měsíčně. Importované drůbeží maso je cíleno částečně do maloobchodu, převážně pak do veřejného stravování (gastro, státní a příspěvkové organizace, municipality, školy a školky).

Myslíte si, že se rýsují podmínky pro to, abychom za čas kupovali více českých potravin?

Nákup domácí regionální produkce je velkou příležitostí nejen pro zemědělce a zpracovatele, ale zejména pro naše občany, kteří tak mají možnost konzumovat zdravé, kvalitní domácí potraviny, jež konkurují zahraničním dovozům. V případě, že tady nebudeme mít vlastní produkci potravin, ceny základních komodit (masa, mléka, vajec, ovoce a zeleniny našeho mírného pásma) a výrobků se výrazně zvýší a my budeme jenom statisty. Samozřejmě základní podmínkou budou podpory v celé EU. Není nutné, aby se zvyšovaly, ale musí se sjednotit tak, aby docházelo ke konkurenci na základě výsledků, nikoliv na základě síly národních rozpočtů jednotlivých států Evropské unie, jak je tomu v současné době.
Příklad jak zvýšit soběstačnost, nám dávají státy, jako je Německo, kde ještě v nedávné době měli soběstačnost ve vepřovém mase na úrovni 80 %, ale dnes produkují přibližně 120 % své potřeby a z pohledu své velikosti jsou významným exportérem. Stejně tak Španělsko produkuje 373 % své potřeby a ještě před 20 lety bylo sotva soběstačné. Naše výsledky v sektoru prasat z pohledu nejen užitkovosti, ale i nákladů, jsou lepší než ve Spolkové republice Německo a přibližně stejné na úrovni Španělska, tak proč bychom neměli konzumovat vlastní vepřové, když dokážeme zajistit špičkové podmínky výroby, máme vlastní krmivo, a hlavně vynikající zooveterinární i hygienickou kontrolu výroby, zpracování i prodeje? Stejná situace je i v drůbežím a králičím mase, vejcích a rostlinných komoditách, kde dosahujeme nadprůměrných výsledků a zajištujeme špičkové podmínky pro produkci.

připravila Eva Brixi

Slovo ke dni

  • Plná letiště

    Odstavné plochy na letištích se plní. Lze si toho všimnout nejen na největším českém vzdušném přístavu v Praze-Ruzyni, ale i jinde u nás a v Evropě. Stroje totiž nejsou ve vzduchu, ale odpočívají na zemi. A protože koronavirová krize hned tak neskončí, budou uzemněny nejméně do začátku jarní sezony. Výpadek příjmů může správa letišť alespoň zčásti vyrovnat parkovným. A také se dají naplno využívat servisní kapacity. Útěchou rovněž může být zvýšení bezpečnosti letového provozu. Vzdušné dopravní koridory téměř zejí prázdnotou, stejně tak piloti si už nebudou stěžovat na to, že jsou přetěžováni. Ano, každá mince má dvě strany. Až se nebe zase otevře a lidé budou moci cestovat do zahraničí, více si jistě vychutnají ten znovu získaný pocit svobody. Věřme, že to nastane už brzy.

    Pokračování ...

Objednejte si zasílání časopisu Prosperita s přílohami - bezplatně!

Plnohodnotné vydání skutečně zdarma.

Kompletní PDF s našimi časopisy - Listopad 2020

INZERCE

Partneři

Generální partner:

logo gc 2018

Vyšlo u nás

Hlavní partneři:

TOSlogo 172 

 

Partneři plus:

logo KOBtsoft   EON EG 2017 107 icom
         

Partneři:

logo-grada3  ca2 logo-dtoczupv logo 56

Duševní vlastnictví

PSC 0175

Češi budou nové věci vymýšlet stále 5. říjen 2020

Josef KratochvílJe obdivuhodné, kolik českých firem, vysokých škol, výzkumných organizací a dalších subjektů v uplynulém půlroce nacházelo nová řešení pro to, aby mohly existovat dál, rozvíjet výrobu a služby. Nabízet trhu to, co nejvíce potřebuje. Vznikly nové produkty, zrodily se ojedinělé postupy práce, ke slovu se dostaly špičkové technologie i efektivnější organizace procesů. Znamená to, že potenciál tvořivosti nabral na obrátkách, aktivoval se.

Pokračování ...

Zaregistrujte se do našeho newsletteru

 

 

Navštivte také naše další portály

madambusinesscz RGB freshtimecz

Odborní partneři

csj105 cia 60 copy svaz obchodu103 logo-kzps acto cma 30 let Sacm Svaz květinářů a floristů ČR  cmsm105caim200 cps vetsi 300 cps vetsi 300AVLOGOM3 

INZERCE